Lásky jedné plavovlásky

Dobový film, který vystihoval situační problematiku na několika postavách. Něco podobného je možné točit v každé době, tedy od té doby, co je na světě film a je přístupný čím dál většímu množství lidí. Dneska si může točit vlastně už každý. Film hodně zvedl Vladimír Menšík. Mimo film jedna z postav, která ve filmu hraje si prožila podobný příběh a skončila a snad ještě i žije v Austrálii. Ale to asi zná každý zájemce o M. Formana a lidi, jejichž životy se kolem toho jeho obtočily, takže proč nosit dříví do lesa? (10.04.2011)

Velmi milé překvapení. Zahraniční tvorbu režiséra mám rád, ale po opakovaném promítání oslavovaného Hoří, má panenko, který se u mě prozatím nesetkal s dostatečným pochopením (či snad vzýváním jeho domnělé geniality), jsem pojal určitý předsudek a měl z dalších Formanových československých snímků obavy (Papouškův podíl na scénáři tomu věru nepřidal). Po zhlédnutí Lásek ovšem musím poupravit názor. Humor zde totiž (na mě) více než dobře funguje. Ať už ta jeho groteskní podoba na plese, tak „hláškovací“ doma u Mildových rodičů (zvláštně rodinná postelová scéna byla opravdu vypečená). Možná je škoda, že byl příběh neukotven (jak rychle a neurčitě začal, tak i skončil), a co se týče humoru, toho mohlo být také o něco více. Jinak jsem ale spokojen, a musím se porozhlédnout po dalším tvůrcově tuzemském počinu, tento hodnotím solidními 4*. (08.04.2014)

Pro mě osobně nejlepší Formanův příspěvek české kinematografii se spoustou nezapomenutelných a kouzelných scén. Režisérův charakteristický nadhled na vystižení české morálky dostává hrdiny do humorně nepříjemných až trapných scén (stejně jako ve filmech Konkurs, Černý Petr a Hoří, má panenko). Tento snímek je pro mě osobitý hlavně svojí atmosférou a komponováním jednotlivých scén. Na nic si nehraje, což mu dodává i jistou lehkost. Příjemné, milé, krásné. (08.11.2003)

V poradí druhý, z celkovo - troch celovečerných československých filmov, ktoré Forman nakrútil, sa vyznačuje, najprv t-r-a-d-e-m-a-r-k-o-m spočívajúcim so scénou s tancovačkou v davových scénach, kde sa len menia postavy a lokácia, ešte k tým postavám, opäť stretávam - Vladimíra Pucholta, ALIAS ČENDU z Černého Petra, t.j - predchádzajúci film. Tentokrát poplietol hlavu, krásnej blondíne, Hane Brejchovej, ktorá sa neskôr odhodlá navštíviť rodičov sukničkára / pianistu, čiže Milda ( Pucholt ), s ktorým sa zoznámila na akcii, kde ju zvádzal, tesne pred tým bola Andula ( Brejchová ) s dvomi kamarátkami v spoločnosti troch vojakov na čele s p. Menšíkom, ktorí sa dvorili týmto naivným slečnám. Charakterizoval by som to jednoducho, Brejchová - predstavuje plavovlásku a jej lásky, t.j - napočítal som, okrem Mildu, ešte jedného motorkára, ktorého poslala k vode, vojakov, nie, lebo aj tak k ničomu nedošlo. Opäť som sa kochal vynikajúcou, autentickou brilantnosťou v scéne po príchode k Mildovým rodičom, ktorí absolútne nechápu, čo sa deje. Najprv sa z nej, jeho matka snaží vypáčiť, čo je zač, že otec, je o niečo zhovievavejší. Najlepšie vidieť, keď ráno príde Milda domov, a uvidí cudziu ženu vo svojej posteli, tak začne na vôkol seba trúsiť uštipačné hlášky a poznámky... Excelentná domáca scéna. Vidím mierny posun vpred v zobrazení svojej témy. Príliš veľa žien na meter štvorcový... Taktiež všetká česť spracovaniu pomocou obrazu, cez dvorného kameramana, p. Ondříčeka, či a najmä, trefný scenár, najsvätejšej trojice - Forman, Papoušek a Passer. Krása ! (27.06.2016)

Velmi vtipný a velmi smutný film. To není protimluv, ale pouze malá část charakteristiky, kterou lze doplnit dalšími body, jakými jsou velmi vyhraněná nehranost v nejlepším slova smyslu, půvabně imaginativní a nijak nekomentované hříčky, například kravata uvázaná na stromě či zkoušení kabátu, v neposlední řadě i půvabná demonstrace vylámaných zoubků centrálního plánování, které zdánlivě myslí na všechno, ale ve skutečnosti selhává na plné čáře... (06.07.2007)