Toy Story 4: Příběh hraček

Toy Story 4 sice už nemá tak svěží základy jako první dva díly, přičemž nemá ani ty správné emoce jako díl třetí, nicméně i navzdory těmto nedostatkům se pořád jedná o skvěle zpracovanou rozlučku jedné animované éry. Nejnovější počin od studia Pixar je totiž opět precizně animovaným počinem, v němž se (překvapivě) řeší krize středního věku, místo v životě či třeba hračky vyrobené z odpadků. A i když je snímek těmito atributy určen spíše pro starší publikum, to dětské nebude plejádou hraček, broušených gagů a vtipných situací nijak ochuzeno. Pixar tedy stvořil snímek, který sice na předchozí tři ztrácí, ovšem i přesto si ho královsky užijete. Jako nenáročná podívaná na sobotní odpoledne totiž funguje více než dobře. Skvělá práce! „I am not a toy, I was made for soups, salads, maybe chili, and then the trash. Freedom!“ (21.09.2019)

"Ať to není zbytečné, ať to není zbytečné," říkal jsem si než film začal. Ale jakmile začal, už jsem na to nemyslel. Došlo mi, jak moc mi tenhle svět scházel, a postupem času se ukazovalo, že po uzavření Andyho příběhu v minulém dílu se tentokrát nejspíš uzavře Woodyho příběh a všechno to působilo přirozeně a logicky - žádné nastavování kaše, ale plnohodnotné pokračování / epilog. Na známé postavy se vsadilo stejně jako na nové a výsledek je fajn, emoce všeho druhu jsou přesně tak působivé, jak to Toy Story vždycky umělo, o úžasné animaci asi nemá smysl psát. Vyzdvihnout ovšem musím opět bombasticky dobrodružnou i melancholickou hudbu Randyho Newmana (těším se na český dabing, protože písně nazpíval Michal Prokop). Nebylo to zbytečné, bylo to krásné.____P.S. Zklamalo mě ale, že Pixar tentokrát vynechal předfilm. Proč? (09.08.2019)

S Toy Story mám jednoduchý vztah… je to má srdcovka, se kterou jsem prožil ta nejradostnější dětská léta a zůstala se mnou i během dospívání, tudíž má očekávání byla na maximu. A popravdě řečeno, jsem malinko v rozpacích. Úroveň animace je samozřejmě dechberoucí a vidět po letech své staré oblíbence je fajn, ale tentokrát se tvůrčí tým vydal poněkud odlišnou cestou, než bych já osobně čekal a ocenil a ne vše pro mě nyní funguje na 100%. Nejnovější přírůstek série hraje s existenciálními rozvahami na vážnější notu a nové postavičky v čele se záporačkou Gábinkou nejsou zdaleka tak zábavné jako Woodyho stará parta, která je tentokrát vesměs upozadněna vůči příběhu našeho oblíbeného kovboje a Pastýřky, a to mě upřímně mrzí ze všeho nejvíc. Jediný, kdo dostal nezanedbatelné místo v příběhu, je Buzz, který se ale chová nezvykle podivně… Přestože jsem z toho během sledování neměl nejlepší pocity, závěr mě utvrdil v tom, že se o zcela zbytečné pokračování nejedná a ve své podstatě do série zapadá dokonale, protože i Woody, který započal svou cestu před neuvěřitelnými čtyřiadvaceti lety, si svůj pomyslný happy-end přeci jen zaslouží (spolu se závěrem trojky emocionální vrchol celé série) a já můžu být jen rád, že jsem u toho mohl být od úplného začátku. Při pohledu na generické sequely Aut a Příšerek mám i přes veškeré své výhrady ohromnou radost, s jakou pečlivostí a chladnou hlavou si s touto kvadrilogií v Pixaru poradili... Takto kvalitní sérii, která sahá až do 90. let, tu prostě nemáme a ruku na srdce… byl by to vlastně zázrak, kdyby si čtvrtý díl udržel vysoce nastavenou laťku předešlými filmy :-) 7/10 (Toy Story series: Toy Story 8/10 Toy Story 2 10/10 Toy Story 3 9/10) (18.08.2019)

Po naprosto dechberoucí trojce jsem nevěděl, co si o čtyřce myslet. Jak už bývá u Pixaru zvykem, překvapil a posunul hračky, ty neživé tvory, kteří se paradoxně chovají jako dospělí, o další odvážná rozhodnutí dál. Rozhodně zásah, o pětce ale stále nejsem přesvědčen (přijde?). Minimálně o třídu lepší, než další pixarovské série, tam je výsledkem víceméně stagnace. 90%. (28.04.2020)

Od té doby, co Pixar adoptoval novou politiku, jde o nejlepší sequel. Trojku, kterou před lety mnozí považovali za nejlepší Pixar film či snad animák všech dob, jsem tehdy rád neměl (Moc starý věk? Moc mladý věk? Špatné načasování? Temnější dvojka ještě jednou?), ale uznal jsem dokonalé zakončení série. Jako alegorie života, dětství, dospívání i přátelství to zde pořád dává smysl. Ale ta práce se starými postavami? Jsou jen fóliemi pro ústřední postavy, stejně jako u ostatních sequelů z posledních let. Návrat fajn, jedna retrospektiva, ale co se stalo třeba s Tučňákem? Jsem jediný, kdo se ptá? Navnadila mě zdejší zmínka o twistu postavy, s jakou jsem díky menším konspiračním teoriím počítal jinou, ale jsem rád, že k tomu nedošlo a stalo se zde to, co se stalo. I když to mnohé zklame. Jinak menší rozčarování, ale zároveň uvědomění, že to lepší být nemohlo. Na druhou stranu... i když typická dojná kráva tu ještě cítit není, má už svůj život za sebou. Snaha o vzkříšení by už byla jen a jen bolestivá. (17.04.2020)