Kamera:
Mathieu VadepiedHudba:
Ludovico EinaudiHrají:
François Cluzet, Omar Sy, Anne Le Ny, Audrey Fleurot, Joséphine de Meaux, Clotilde Mollet, Alba Gaïa Kraghede Bellugi, Cyril Mendy, Salimata Kamate (více)Obsahy(2)
Ochrnutý a bohatý aristokrat Philippe si za svého nového opatrovníka vybere Drisse, živelného mladíka z předměstí, kterého právě propustili z vězení. Jinými slovy - najde si na tuto práci tu nejméně vhodnou osobu. Podaří se jim však propojit nemožné: Vivaldiho a populární hudbu, serióznost a žoviální vtípky, luxusní obleky a tepláky. Bláznivým, zábavným, silným, neočekávaným a hlavně „nedotknutelným“, přesně takovým se stane jejich přátelství… Komedie s dramatickou zápletkou o tom, že ani od krku po prsty u nohou nepohyblivý člověk odkázaný na pomoc druhých, nemusí ztratit smysl života. A o tom, že i nejméně pravděpodobné spojení melancholického multimilionáře a extrovertního recidivisty může humorně zapůsobit na diváka a může se z něj stát kasovní trhák. (oficiální text distributora)
(více)Videa (8)
Recenze (2 813)
Príjemná buddy dramedy s výbornou ústrednou dvojicou, niekoľkými solídnymi fórmi a zručnou réžiou. Je to ale dokonale predvídateľný korektný Hollywood (americký remake je len otázkou času), ktorý sa nehanbí nasadzovať ani ťažkotonážne klišé. Samozrejme, tunajší hype je absurdný, ten film nepatrí nielen do prvej desiatky, ale ani do stovky najlepších filmov. O tisícke by som pouvažoval. ()
Moja pani manželka má tento film veľmi rada, ale ja som si k nemu cestu nikdy nenašiel. Nepáči sa mi absencia poriadneho scenára. Vinou toho ide skôr o zlepenec, než o film s plnohodnotným dejom. Herecké výkony mi pripadali zaliečavé, prízemné, jednoduché a priemerné. Musím dať len 3*, pretože mi tej povrchnosti, dobroty a zjednodušovania pripadalo predsa len priveľa na jeden film. Mám rád feel good filmy, ale toto pripadalo prehnané už aj mne. Nechcem povedať, že sa všetky snímky o ochrnutých ľuďoch musia niesť vo vyložene vážnom duchu (ako napr. Volanie mora s Bardemom alebo Skafander a motýľ s Amalricom), ale toto bola miestami predsa len rozprávka. Vlastne som sa čudoval, keď som zistil, že scenár nenapísal Luc Besson. Diváci boli každopádne nadšení, snímka s rozpočtom necelých 10 miliónov eur zarobila celosvetovo 426 (!). ()
Jeden z řady zase těch milých a pozitivních filmů, který se nenese v duchu šablony a negativní atmosféry současných filmů, ale naopak vypráví pravdivý příběh, na který budete celou dobu nahlížet s nadhledem, ale přesto budete vědět, že film je takřka podle pravdy. Hrozně pěkně se mi na něj koukalo, oba herci předváděli naprosto super výkony. Omar Sy možná ještě o něco lepší. Trošičku mi to jeho hraní připomínalo Eddie Murphyho v 80. letech. No paráda, konečně zase film, na který se budu koukat pokaždé, když se mi naskytne příležitost a budu vědět, že prostě jen tak neomrzí. A to přitom přišel naprosto náhle a okamžitě mě dokázal zasáhnout. Klobouk dolů. ()
V subžánru dramat s paraplegickým hrdinou panuje celkem nezvyklá hojnost, v drtivé většině případů spojená s vysokou uměleckou přidanou hodnotou. Vždy je také železným pravidlem, že jde o snímek akcentovaný silným humánním poselstvím, které je v případě Intouchables ovšem velmi umně ukryto pod slupkou politicky nekorektní černé komedie, jež se ve výsledku ukazuje býti tím pravým kořením. A je to ryze francouzsky hojný pokrm, menu, kde je od všeho trochu, rebelantství Uvnitř tančím, lidskosti Skafandru a motýla, herecké virtuozity Mojí levé nohy, důstojnosti hlavního hrdiny podobnému Hlasu moře, ale přesto je tu ještě cosi navíc. Třeba to, že jde v podstatě i o variaci poslední dobou v Evropě velmi oblíbené multi-kulti komedie, neboť idea multikulturalismu je tu nezvykle silná, a v rámci francouzské kinematografie jde vlastně o jakousi antitezi Nenávisti Mathieu Kassovitze. François Cluzet zase jakoby z oka vypadl Dustinu Hofmanovi, což přisype ingredienci filmového účinku socializace jako z Rain Mana. Pak je tu něco ryzí filmařské geniality (variace s vousy je jednou z nejlepších scén filmů poslední dekády, tak jednoduchá a tak působivá...), trocha těch emocí a (naštěstí celkem vkusných) emocionálních scén (opravdu vynikající závěr), poťouchlého pošťuchování snobů (abstraktní malířství, návštěva opery...), upřímnosti (jak jen je to v mainstreamovém, tedy komerčním, filmu možné), malinko sentimentu a velká, opravdu velká porce humoru. A je jedno, že výše zmíněné suroviny už byly dříve použity, důležitý je výsledný pokrm, myslím totiž, že 95 procent ostatních filmařů by z podobných ingrediencí uklohnilo nejspíš jen nestravitelný patetický kýč, to, že se duu francouzských režisérů podařilo natočit jímavý film, považuji za maličký zázrak. Jedna z nejlepších komedií poslední doby, utvrzující přitom naše civilizační hodnoty. Vynikající oduševnělá zábava. Čistoskvoucí nádhera... ()
Klidně tam těch pět napálím i když jde o účelový produkt, plný klišé a toho správného človíčkovství. Příjemně to utíká, pořád se něco děje, dokonce i herecky jde o nadprůměr. Obvyklé francouzské tempo má zatáhlou ruční brzdu, takže se konečně jede tak akorát, abychom si mohli vychutnat pracháčovi parádičky... Maserati, skvělou vanu. Souhasím, že americký remake bude spíše dříve nežli později. ()
Galerie (74)
Zajímavosti (44)
- 5% zo zisku z filmu bolo venovaných Združeniu Šimon z Cyrene v Paríži, ktorého účelom je vytvoriť spoločné obytné priestory pre dospelých a priateľov so zdravotným postihnutím. (Raccoon.city)
- První setkání obou protagonistů se v realitě odehrálo v podobně absurdním duchu jako v Nedotknutelných. Abdel se přišel ucházet o místo z jediného důvodu, a to, aby mohl dál pobírat sociální dávky. Na Philippeho působil jako „malý, netolerantní, povrchní, arogantní mužíček“. Ale něco na Abdelovi ho přesto upoutalo. Byla to prý jistá bláznivost, neohroženost, smysl pro humor a hlavně – Abdel Philippeho nelitoval. S ním si začal Philippe znovu užívat života a vzrušení z toho, že neví, co přijde příští minutu, jak sám popisuje v rozhovorech s médii. Dalších 90 uchazečů tedy odmítl a přijal Abdela na zkušební období. Největší zlom v jejich vztahu nastal až po smrti Philippeho ženy. Zhruba v těchto chvílích se mezi muži rozvinulo nečekané přátelství, které, i když je to k neuvěření, probíhalo podle interview a vydaných knih velmi podobně tomu, jak bylo zobrazeno ve filmu. (pornogrind)
- Film byl vyslán za Francii jako návrh na nominaci na Oscara v kategorii nejlepší cizojazyčný film. Samotnou nominaci však film nezískal. (JoranProvenzano)
Reklama