God Bless Ozzy Osbourne
Boh ti žehnaj, Ozzy Osbourne
Kamera:
Mike PiscitelliHudba:
Michael EinzigerHrají:
Ozzy Osbourne, Jack Osbourne, Tommy Lee, Paul McCartney, Henry Rollins, Kelly Osbourne, Bill Ward, Geezer Butler, Nikki Sixx (a.z.)VOD (1)
Obsahy(1)
Unikátní pohled na život a kariéru britského rockera... Živoucí legenda rocku a metalu. Rebel. Věčné a věčně plaché dítě. Člověk s velkým srdcem a obrovským charismatem. Prostě Ozzy. Bylo toho o něm napsáno tolik, že máme pocit, že ho důvěrně známe. Mike Fleiss a Mike Piscitelli se k němu ovšem dostali doopravdy blízko, a příležitost dva roky natáčet Ozzyho, jeho rodinu a jeho spolupracovníky kdekoli a kdykoli využili opravdu naplno. Zachytili šedesátníka, na kterém se jako zázrakem nepodepsaly hektolitry vypitého alkoholu a kila drog ani zdaleka tak, jak by se dalo očekávat. Ozzy byl v této fázi života už spokojený, působil vyrovnaně a dbal o své zdraví, o čemž svědčí třeba jeho pravidelné cvičení na rotopedu před každým koncertem. Bohužel, od natáčení uběhlo už deset let a Ozzyho, jak víme, zdravotní problémy přece jen dostihly. V roce 2019 zrušil všechna turné, oznámil, že bojuje s Parkinsonovou nemocí, na veřejnost dokonce pronikly fotografie, na nichž má svou dlouhou hřívu už komplet šedivou. Dopřejme si tedy pohled na rockového boha ještě v době jeho velké slávy a pochopme tento celovečerní dokument jako určité memento. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (45)
Pěkně zpracovaný dokument o životě rockové hvězdy. Jelikož jsem znal Ozzyho příběh jenom v hrubých konturách, pár nových, zajímavých věcí jsem se tu dozvěděl. Dokument poctivě mapuje Ozzyho život od jeho dětství, přes éru s Black Sabbath, sólovou dráhu, neuvěřitelné excesy a naprostou závislost na alkoholu a drogách až po totální vystřízlivění v posledních několika letech. Docela mě překvapila otevřenost, s jakou dokáže hlavní protagonista a jeho rodina o všech jeho problémech mluvit... asi průprava z The Osbournes, který jsem (naštěstí) neviděl. Je skutečně s podivem, že člověk, který ochutnal snad celou Mendělejevovu tabulku, se dožil 63 let a je stále schopen jakž takž fungovat (no možná líp než kdykoliv předtím, když si zvládl udělat i řidičák). Jak sám přiznal, často mu to už nezpívá ani na 50 %, ale stejně se na jeho červnový koncert v Praze těším :-) Let's go fuckin' crazy!!! ()
Asi jsem čekal něco jiného. První půlka hudebně ještě tak nějak ok (dětství, vznik BS, popsány peripetie při natáčeních alb, vyhazov z BS, "restart" kariery, Rhodes...), jenže pak už se to vlastně motalo kolem Ozzyho "rodinného" života a hudbou se ten dokument spíš jeň vyplňoval. To ale neznamená, že to nebylo chytlavé, jen bych asi uvítal víc toho infa o vzniku alb. 7/10 ()
Miluju tohodle chlapíka, celoživotně, neodvolatelně. Není vyplašenějšího dítěte v dospělém těle a Sharon obdivuju za lásku obětavou, ale byla by s ním, kdyby se nudila? Tenhle dokument upozadil hudbu, víc se soustředil na Ozzyho pití a drogy a decimování lidí kolem sebe. Ozzy jako těžký sobec, současně ale své utrápené hluboce miluje. A pak se pomodlí, políbí kříž, který mu na koleně udělal táta a vyjde před dav uctívající ho bez ohledu, jak starý a jak komický už může někomu připadat, a spustí třebáá ... No more Tears, aby nakonec z postele s pohledem na animáček zavolal své chůvě Sharon, že to bylo senzační. No, nezbožňujte ho. ()
Všichni vesměs pějí chválu na tento dokument. Je zajímavý, to ano. Trochu vás nechá nahlédnout pod pokličku. Ale je to nahlédnutí kontrolované. Tohle ano a tohle už ne. Jak by ne, když ve štábu byli členové rodiny a kolem samí kamarádi. Takže se nedovíte nic z toho, co by vás zajímalo nejvíc, proč se rozešel se svou manželkou, proč odešel od Black Sabbath... Vše se přejde jednou větou a mlčením. Pak vidíte desetkrát jak ukusuje holubici hlavu. Existují statisíce fotografií a přesto vidíte některé dvakrát i vícekrát. Kamera je opravdu bídná, leckterý amatér by to zvládl lépe. No ano, vždyť to ten člověk dělal vlastně poprvé a nemá za sebou žádnou profesionální minulost. Těch nedostatků je ve filmu opravdu hodně. Váhal jsem mezi dvěma či třemi hvězdičkami. Nakonec jsem byl milosrdnější, protože toho není málo, co se ve filmu dozvíte. Ale třeba smrt Randy Rhoadse je také nevyjasněná. Pilot prý laškoval a přelétával nad autobusem, kde byl zbytek kapely. Křídlem zavadil o střechu a zřítil se. ()
Sedmsetsedmdesátýsedmý pokus nalézt v Osbournovi něco, co tam nikdy nebylo. Ano, tedy opět selhání. Ozzy nikdy neměl v sobě křehkou rozervanost Amy Winehouse, neochvějnou integritu Lemmyho Kilmistera či pop-kulturní osamělost Kurta Cobaina. Naopak to byl nesvéprávný šašek bez jakékoli nadstavby, zoufale potřebující někoho, kdo mu nalajnuje život místo další čáry koksu, což se mu podařilo až po přimknutí k Sharon Osbourne, která ho dokázala udržet v mezích jeho dětského pokojíku (kleopatřino pojmenování "vyplašené dítě v dospělém těle" je poměrně trefný). Dokumentaristé, očividně fanoušci, se s tím odmítají smířit a zaobalují celý film do sledování Osbournova turné po dobu dvou let, k čemuž se neváže ani desetina stopáže. Místo toho po x-té sledujeme rockerův život od plenek, přes nejznámější etudy jeho života, o kterých ví i moje bába a čím dál tím paničtěji v celém průběhu dokumentu všem dochází, že z tohoto materiálu prostě nic vymáčknout nelze. Ozzy Osbourne je člověk s bezpochyby výjimečným hlasem (jakkoli pro mě se jedná o ekvivalent čištění zubů cirkulárkou), ale opravdu ničím jiným za ním. A tedy zkrátka nebylo o čem točit. ()
Galerie (6)
Photo © Atlantis Entertainment
Reklama