Divoká stvoření jižních krajin

Poetické fantasy s malou velkou herečkou v hlavní roli potvrzuje, že americký nezávislý film je v poslední době schopen něco zajímavého vykřesat jenom na okraji společnosti. Triky sice nejsou na úrovni Hollywoodu, ale tady to nevadí. Tady je důležitější pečlivá režie a náladotvorná hudba i kamera. Obojího je zde naštěstí měrou vrchovatou. (06.09.2014)

O divokém stvoření se již napsalo mnoho a jeho uvedení ve Varech předcházelo očekávání a do posledního místa na schodech zaplněný velký sál. Sílou filmu je nejen scénář, ale především autentické herecké výkony v čele s Quvenzhane Wallis v roli Hushpuppy, jenž ve svém výkonu ztvárnila charakter plný čistoty s důrazem na nevinné zkoumání okolního světa. Pohled na lidi, kteří musejí opustit své domovy kvůli ničivému hurikánu Katrina je podáván bez šokujících a depresivních záběrů. Jde o poetický debut, vyprávěný spíše jako pohádka ve které jsou světlé i tmavé chvíle stejně magické. FFKV (03.07.2012)

Na barevném letáku jsem zachytila rozostřené obrysy zakopané kosti. Vydala jsem se po lákavé stopě a zasedla do kina plného přežvýkavců. Chci se nechat zaplavit magií. ___ Za hrází jsou všichni divocí. Všichni jsou chudí, děsivě šťastní a ožralí. Ničeho se nebojí a nikoho nepotřebují. Nikdo se o ně nezajímá. Nikdo není dítě a nikdo není dospělý. Malá holka mluví o složitostech vesmíru. Domov je to nejúžasnější místo na světě. ___ Druhá strana je odtažitá a podivně patriarchální. Její zásahy jsou cílené a sterilní. Je všemocná a svou sílu používá zle. Není možné přijmout její pochopení ani lék. Každý její dotek vysává z divokého těla život. ___ Jak ráda bych uvěřila. Tím víc potlačuji nechuť od začátku až do konce. Tohle přece není magie! Cítím se podvedená. Všechno je jenom z kontextu vytržená kulisa - sociálního dramatu - natočeného velmi jednostranným pohledem. Ale pozor, ne okem bestie, ale jejího obdivovatele. Někoho, kdo idealizuje život lidí "za zdí" a přispívá tak ke konzervování toho všeho, co kritizuje. Vytahuje archetyp do svět(l)a a degraduje ho na černobílý stereotyp. ___ Odcházím ze sálu a zlobím se na všechny svoje spoludiváky - spolupachatele. ___ Dvě * za to, že se nechci vzdávat naděje, že to přeci jen byla stopa.. (26.08.2012)

Stvoření byla pravděpodobně již od fáze papíru předurčena radikálně rozdělit obecenstvo na dva tábory. Patřím do tábora dojatě přikyvujících. Subjektivně bych pro mě nejpřekvapivějšího a zároveň nejexotičtějšího účastníka boje o Oscary popsal jako "indie eko hippie wtf cute ... thing", objektivně pak jako v prvé řadě originální (!!), relativně kouzelnou a na emoce brnkající polopohádku s osobitým vyjadřováním (které mě občas míjelo, ale vzhledem k tomu, že po dlouhé době na mě dýchal pocit toho, že někdo natočil film čistě podle sebe a dost možná pro sebe, to velmi rád odpouštím). Malá Hushpuppy (sorry, ale jméno herečky nejsem schopen přepsat) je sice skvělá, ale až takové ohňostrojně oslavné vlny bych kolem ní (zatím) nevyvolával. Stvoření jsou jednoduše něco velmi osobního, co se často nevidí a pravděpodobně jen tak zase neuvidí.. (19.01.2013)

Hushpuppy a její předčasná dospělost. Divoká stvoření jižních krajin jsou citově založený upřímný snímek, který dokazuje upoutat v detailu ale v celku už to trochu drhne. Příjemné zpracování a hudba jsou vedlejší, tady hrají prim emoce. Několik vyloženě skvělých scén, trochu dobře mířené sociální kritiky a možná až příliš balastu okolo. [65%] (13.02.2013)