Můj král

Nudný film o ženské, která se zamiluje do chlapa, co se od první scény chová jako nezodpovědnej blbec a ona se během několika let diví, že je čím dál víc nezodpovědnej a čím dál větší blbec. Každej by ho už opustil, jenom ona s ním pořád zůstává, má s ním dítě atd. Pak se zraní na lyžích, ale divák se ani nedozví, jak to s jejím zraněním nakonec dopadlo. Ušetřete si čas a nedívejte se na to, pokud jste to ještě neshlédli. (30.04.2017)

Ja mam dneska takovej plnej den hezky, nefalsovany a destruktivni lasky!!! Muj kral je ovsem mistr destrukce, a to tak bolestive, ze ji citite spolu s hlavni hrdinkou. Az po konecky prstu. Tenhle snimek je ze slozky "kterak milujte nekoho, koho nemuzete prestat milovat, i kdyz se ritite z utesu"...a ja jsem vlastne porad premyslela, jak tohle muze skoncit a jen jsem doufala, ze ne fatalne. Skvely film a vyborne propracovani hrdinove! (05.08.2017)

Možná je matoucí, že Maïwenn prezentuje 'jen' něco, co natočili stovky filmařů před ní. Ale nemělo by zaniknout, že její verze dějin jednoho bouřlivého vztahu je plná bryskních dialogů, skvěle vypointovaných situací, charakterů, které si lze snadno oblíbit, a královské energie Vincenta Cassela. Vzácná situace, kdy nadhled, přístupnost a inteligence kráčejí v romantickém (melo)dramatu ruku v ruce. [Cannes 2015] (18.05.2015)

Další zářný příklad filmu, který by v USA nikdy natočit neuměli. Nejsilnější žánrová disciplína pro Francii a zvláště pro režisérku. Po Polisse Maiwenn opět nabídla strhující podívanou na zničující, ubíjející a toxický vztah, z něhož téměř nikdy nevede cesta ven. Emmanuelle Bercot podává famózní výkon, avšak nelze opomenout stejně uhrančivého Vincenta Cassela. Ostatní se kolem nich tak jen míhají, protože se soustředíme pouze na tu neuvěřitelnou sinusoidu plnou vzestupů a pádů v jednom vztahu, což někteří velmi dobře známe, podvědomě či vědomě vyhledáváme anebo před tím raději v pudu sebezáchovy utíkáme. Přesně proto mám rád francouzské filmy. (18.12.2023)

Spočiatku ma až šokovalo neuveriteľne spontánne, bezstarostné, afektovane uvoľnené a smiešne teatrálne prehrávanie oboch hercov (o čo viac som v konečnom dôsledku ocenil „suchého a obyčajného“ Louisa Garrela z Rojkov, ktorý sa na nič nehral). Fakt som mal dosť, keď som videl, čo zamilovaný párik stváral pred kamerou. Bolo mi z toho až zle. Mal som chuť vziať hasiaci prístroj a hodiť ho do televízora. Alebo si doňho začať vrážať hlavu až do momentu, kým ju nebudem mať na kašu. Bolo to miestami až nechutné. Sorry, ale cítim to tak. Pôvodne som to chcel pozerať s pani manželkou, ale nakoniec som si to pozrel sám a som presvedčený o tom, že to zachránilo náš vzťah; ak by sme to pozerali spolu, určite by som požiadal o rozvod. Navyše sú obe postavy "zlé" – hysterická koza závislá na sedatívach (nesympatická Emmanuelle Bercot) a nezodpovedný, sexom posadnutý, prestarnutý týpek na ťažkých drogách a fete (kedysi môj veľký miláčik z Purpurových riek Vincent Cassel). To ozaj nie je moja šálka kávy. Ono je teoreticky zaujímavé sledovať citové vydieranie ženy, ktorá na začiatku bola normálna, mužom, ktorý je rovnako „spaľujúco šarmantný“, ako maniakálny (v tom zmysle, že ju túži vlastniť a nedovoľuje jej dýchať). Ale pozerá sa na to veľmi ťažko. Ak chcete niečo o „začiatku, strede a krutom konci jedného vzťahu“, siahnite skôr po osvedčenej klasike 500 dní so Summer. (20.11.2017)