Momo e no tegami
A Letter to Momo
Režie:
Hirojuki OkiuraScénář:
Hirojuki OkiuraKamera:
Kódži TanakaHudba:
Mina KubotaHrají:
Kóiči Jamadera, Júka, Karen Mijama, Hiroši Naka, Jošimasa Hosoja, Kódži Takeda, Čó, Ikuko Tani, Aikó Ogata, Jošisada Sakaguči, Hiroko Ušida, Nobunaga Šimazaki (více)Obsahy(1)
Už stěhování z města na venkov a věci tomu předcházející byly na dospívající dívku moc, ale teď se ještě v novém domově objeví strašidla. Třináctiletá Momo má za sebou těžké období a nyní se navíc s maminkou stěhuje do její rodné vesnice na jednom z menších ostrovů ve Vnitřním japonském moři. Zamlklá dívka není nadšená, že pohodlí velkoměsta musí vystřídat za přízemnost venkovského života a že si má hledat nové kamarády. Ale co teprve když zjistí, že v novém domově na půdě přebývají tři strašidla? Japonský animovaný film Dopis pro Momo představuje unikátní symbiózu decentního vyprávění s důrazem na detaily každodenního života a pečlivě vystiženou náladu letního venkova s rozverně pojatými fantaskními prvky a strašidly vycházejícími z šintoistických tradic. Obě dvě linie při tom slouží k citlivému představení pocitů hlavní hrdinky, která se musí vyrovnávat s řadou životních změn, kde tou největší je nedávný skon tatínka. Potencionálně problematické téma film delikátně rozkrývá a pomocí dílčích peripetií převádí na obecný motiv události, s níž se hrdinka musí vypořádat, podobně jako s přítomností strašidel. Právě vyvíjející se vztah hrdinky s trojicí nelidských stvoření představuje metaforu pro vyrovnávání se s osobní ztrátou. Výsledné bravurní dílo je dokonale přístupné dětem, ale nedělá z nich při tom hlupáky. Naopak jim pomocí empatie k hlavní hrdince pomáhá pochopit životní situace, ve kterých se v lepším případě sami neocitají, ale které mohou znát ze svého okolí. Ztráta nicméně představuje pouze dílčí motiv filmu, který se s totožnou citlivostí věnuje také klasickým problémům či doprovodným prvkům dětství a dospívání jako je začleňování se do nového kolektivu, prohlubování vztahů s rodiči i poznávání a doceňování vlastních kořenů. Vytříbenost a kvality snímku stvrzuje také fakt, že byl uvedený na řadě filmových přehlídek, při čemž se objevoval v selekci dětských festivalů či sekcí určených dětským divákům, ale i v programu po boku „dospělých" uměleckých filmů, a to dokonce i v mezinárodních soutěžích. Dopis pro Momo vznikl pod záštitou věhlasné animační společnosti Production I.G., jejíž tvorba se zaměřuje na řemeslně progresivní filmy, seriály i videohry s podílem animace určené stejnou měrou pro japonské i zahraniční publikum. Snímek je autorským projektem uznávaného veterána Hirojukiho Okiury, jenž sice coby režisér má na kontě pouze jeden předchozí titul, melancholickou a tragickou romanci Džin-ró: Oddíl vlků (1999), jenž náleží mezi kanonická díla anime. Ještě větší věhlas mu nicméně vynesla jeho kariéra návrháře postav, animátora a kreslíře klíčových záběrů. Na těchto postech se stal vyhledávaným tvůrcem s osobitě realistickým stylem, což mu vyneslo angažmá do takových projektů, jako jsou Akira (1988), Ghost in the Shell (1995), Metropolis (2001), Kovboj Bebop: Lovec odměn (2001) či Paprika (2006). (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (19)
Dejovo naozaj krásny príbeh, ktorý ma pri niektorých scénach rozplakal a to tam ani nezomrelo žiadne zvieratko. Avšak postavy a dabing niektorých postáv mi nesedel. Občas som mala pocit, že tú Momo dabuje dáke tlsté vyžraté japonské prasa s lícami ako škrečok. Proste dabing sa mi nepáčil. Duchovia okrem toho Glooma boli nechutní. Nie, že sa mi nepáčili proste sa mi hnusili. Hlavne ten cigánsky obor. Na druhú stranu však vedeli dobre pobaviť. Slabé 4* je dosť nepríjemné sa pozerať viac ako hodinu a pol na niečo čo sa vám hnusí a nepáči ...... A nie môj nick nie je inšpirovaný týmto filmom a nie som ani jeho skalný fanúšik. ()
Vlastnš se jedná o pohádku, ukazující dětem jen to pěkné a přes eskalující zavěr je to stále jen melancholický příběh, který má probudit pocit dobroty a přátelství. Animace je výborná, tedy až na začatek s autem, kde mi to trochu vadil počet snímku. Scénář využívá osvěčené postupy a zvraty, přesto je toto milé odskočení z reality do Japonské fantazie v nečem poutavé.... ()
Veľmi pekný film ku ktorému nemám skoro vôbec žiadne výhrady. Mám len jednu pre mňa zásadnú výhradu a to je kvalita jednotlivých situácii, ktoré sa v tomto filme udejú. Proste príbeh a jeho kostra je vážne super a príbeh je krásny, ale tie dve hodiny sa to vlečie a je tam veľa nezaujímavých scénok. Takže film funguje ako celok, je v ňom silný dojímavý príbeh otec a dcéra, ale bohužiaľ ostatné pre mňa nestačilo. Bolo by lepšie možno využiť viac v príbehu matku Momo, alebo niečo ešte vymyslieť. Emociálne to silný príbeh má a kedže mňa sa to nedotklo, musel som nad hodnotením rozmýšľať viac ako inokedy. Kvalita animácie je veľmi pekná a to hlavne okolitého prostredia a prírody. Čo sa týka hudby tak to je taký príjemný nadštandard, ale nič čo by ma totálne nadchlo. Momo e no tegami si dovolím povedať vystrelilo nejaký pušný prach pri niektorých situáciách, ktoré mohli byť zvládnuté viac emotívnejšie a odhalené viac s citom. Film nie je len o vzťahu otec - dcéra ako som spomínal, ale je v ňom aj hľadanie priateľov a cesta za hľadaním samého seba (odvahy). Bočným témam, ktoré som spomenul sa film, ale venuje nedostatočne napriek svojej dvojhodinovej porcii. (Hodnotenie 3,5) ()
Pohádka, která pro mě byla až moc pohádková, a měla i znatelně menší dosah. Jedná se o neghibliovskou ghibliovku, s příjemnou hudbou, animací, ale poměrně nezajímavými postavami a strašáky. Rozumím, co nám tím chtěl režisér sdělit, ale kvůli poněkud slabší výstavbě filmu jsem se nedokázal pořádně ponořit do tohoto příběhu. Ovšem chválím originální scénu během bouře se strašáky, kteří chránili Momo na cestě pro doktora. Tři hvězdičky. ()
ani japonský Glum s dlouhým jazykem nedokáže vytvořit dobrou atmosféru, kterou by si tenhle příběh zasloužil, je totiž někde mezi báchorkou pro děti a melancholickou baladou pro diváka poněkud odrostlejšího (ok, takhle linie je méně výraznější, ale je tam), jenže propojení obou pojetí skřípe jako dlouho nepoužívané dveře. Mohlo by to být lepší, kdyby místo celovečerní délky byla stopáž okolo čtyřiceti minut, bohatě by to stačilo. Škoda je taky malé fantasie u duchdémonů, mohli vypadat mnohem impozantněji, děsivěji i humorněji, takhle jsou jen zoufale nudní. ()
Galerie (53)
Photo © Kadokawa Pictures
Reklama