Obsahy(1)
Televizní zpracování slavné Čechovovy povídky. Na námluvy ke statkáři se dostaví jeho soused. Rád by za ženu jeho dceru. Než ale nápadník osloví dceru s nabídkou, rozhovoří se o svém majetku, do něhož patří i Volí loučky. Dcera však opáčí, že každý ví, že Volí loučky patří jim. Hádka vyvrcholí urážkami a odchodem nápadníka. Když se však dcera dozví, že právě přišla o ženicha, nutí otce, aby se muž vrátil. Sotva se však nápadník vrátí, dojde k další rozepři, tentokrát o kvalitu psa. A tak nakonec otec námluvy urychlí, s poznámkou, že tu začíná to pravé rodinné štěstí... Komediální miniatura režiséra M. Friče se skvělými hereckými výkony Jana Pivce (otec), Vlasty Chramostové (dcera) a Ladislava Peška (nápadník) vznikla podle předlohy A. P. Čechova. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (51)
Tato mikrokomedie by se také dala pojmenovat Tři ve při. Výtečné herecké trio Ladislav Pešek – Vlasta Chramostová - Jan Pivec rozehrává nekonečnou partii malicherných hádek. Když se podaří jednu zažehnat, začne další a tak to jde stále dokola. Ladislav Pešek málem i zapomněl, proč vlastně přišel na návštěvu… Fričova adaptace povídky Antona Pavloviče Čechova by Vám neměla rozhodně uniknout! Režisér Martin Frič natočil v letech 1961 a 1962 ještě další tři adaptace díla Antona Pavloviče Čechova – Medvěd (1961), Slzy, které svět nevidí (1962) a Malá noční povídka: O škodlivosti tabáku (1962). ()
Dokonalý briliant televizní zábavy, naprosto a zcela založený na famózním scénáři a koncertních výkonech tehdejší herecké šlechty. Takové věci už se dneska opravdu netočí. A TAKOVÍ herci se už prostě nerodí. Nemůžu si pomoct, ale ne. Pešek, Pivec, Záhorský, Štěpánek, Voska, Vydra, Werich a další - to byla nejzářivější generace našeho herectví a možná, tedy možná, i světového a na jejich výkony je pokaždé doslova lahodný pohled. ()
Každá delikatesa se podává v malém množství a každá rozkoš trvá krátkou dobu. Pochoutka jménem Námluvy to vrchovatě naplňuje. Když se vypracuje podle povídky A.P.Čechova precizní scénář s vybroušenými dialogy a ty se vloží do úst Janu Pivcovi, Vlastě Chramostové a Ladislavu Peškovi vznikne vrcholná škola herectví. Pak už jen postavili dvě kamery na stativ, Martin Frič se mohl usadit do křesla a bavit se tak, jako už několik generací diváků. Ti tři udělali všechno za něj. Tolik humoru a mistrovství v 23 minutách udělalo z Námluv národní rodinné stříbro televizní zábavy. ()
Námluvy jsou sarkastickou romantikou. Jednoaktovka Antona Pavloviče Čechova se s ironickým nadhledem vydala přímo doprostřed formálního plánování legálního svazku ženy s mužem. Martin Frič si vychutnává vášeň jízlivých ataků i drobné úkroky malicherné hašteřivosti a výkřiky soutěživosti. Základem jsou slova, jejich vazby i vzájemné konfrontace, koušou a zuřivě bodají, ztrácejí soudnost i vědomí a bez zardění vzápětí milují. Hrdinou roztěkané romance je Ivan Vasiljevič Lomov (pozoruhodný Ladislav Pešek), svobodný mládenec s nejzávažnějším rozhodnutím dosavadního osobního života. Prestiž versus láska, zásadou je princip cti. Důstojným protivníkem i spoluhráčem je Natalja Stěpanovna (velmi zajímavá Vlasta Chramostová), rozkošná dceruška Lomovova souseda na vdávání. Ach ta láska a budoucí štěstí rodinné, aneb harmonie svárlivosti. Pozadu nezůstává ani Stěpan Stěpanovič Čubukov (vynikající Jan Pivec), Nataljin tatínek a Lomovův soused, společensky vážený statkář. Ten slovní koncert se vyznává z vášně ladných soubojů, sarkastických poznámek a jízlivých doplňků. Námluvy, osobně považuji za úchvatnější pohled na ruskou velkostatkářskou elitu ve zpracování Sověta Sergeje Solovjova v jeho povídkovém filmu Rodinné štěstí. Rozkošné ironické hrátky! ()
Bušení srdce, hukot ve spáncích, babička naší tetičky, Volí loučky a tak podobně. Fantastický herecký koncert Ladislava Peška, Jana Pivce a Vlasty Chramostové. Soudobé vedení činohry pražského Národního divadla tuto Čechovovu komickou jednoaktovku bohužel nikdy neuvedlo a tak zůstala zachována alespoň v televizním provedení, které je ovšem v každém ohledu nedostižné. Šampaňské! ()
Reklama