Královský víkend

(můj komentář č. 600) Cinema City Anděl - Po skončení filmu v kině jsem měl rozporuplné pocity. Říkal jsem si, že to nebylo špatné, ale na můj vkus to nemělo vůbec tempo a celý film byl takový "lehký". Po 2 hodinách jsem se ale zamyslel ještě jednou a zjistil jsem, že právě v té "lehkosti" je kouzlo celého snímku. Protože nač vždy vykreslovat vše do nejmenších detailů, když stačí náznak a divák to pochopí? Královský víkend prostě pohodově plyne a Bill Murray vás baví, stejně tak, jako debaty o hot-dogách. Večerní rozhovor mezi králem a prezidentem, kdy poprvé hovořili tváří v tvář, u skleničky dobrého alkoholu, byla podle mého strašně příjemná scéna. 70% (with J.) (27.02.2013)

Americký prezident je buran. Platilo to dřív, platí to dnes a platit to bude. A Roosvelt byl k tomu všemu ještě děvkař. Ale vážně se o tom musel točit film? Murray má patent na na upisování se divným projektům, ve kterých nakonec snese jen on přísnější měřítko a tenhle poslední kousek to jen dokládá. 10% (25.05.2013)

F.D Roosevelta mám zafixovaného jako respektovanou ikonu a vůdce amerického lidu. Ikonu, která po napadení USA Japonskem, vyhlásila Japonsku válku a která provedla USA prakticky celou válkou včetně vzdálených oblastí Tichomoří. Stejně tak mám zafixovaného britského krále Jiřího VI. I on provedl svůj lid válkou se ctí a neopustil Londýn ani v době, kdy jej ještě zle pustošila Luftwaffe. Samozřejmě tito muži na to nebyli sami, ale tíže některých závažných rozhodnutí na nich ležela... O Bertim už bylo lecos naznačeno v Králově řeči, která mi jej trošičku zlidštila. Vždy jsem jej měl zafixovaného hlavně jako velkou návštěvu na letištích v Anglii, když dekoroval naše chlapce v tmavomodrých battledressech. A najednou se mi do ruky dostal tento film. Film vonící Amerikou začínajících čtyřicátých let, vonící létem a klidem... Nikdo si zatím moc neuvědomoval do čeho se svět řítí i když v Evropě už hnědý mor začal bujet a rozpínat se. Obsadit Murraye jako F.D. Roosevelta byl zajímavý počin, byť ta podoba tam ani s brýlemi nebyla moc zřejmá, protože Roosevelt měl protáhlejší obličej. Ale Murraye mám rád a zahrál to dobře. Z čeho jsem byl v šoku, byly jeho pletky. Jenže tento film je vlastně celý o tom, že i nejposvěcenější hlavy jsou jen lidé se všemi potřebami a tužbami jako kdokoliv jiný. Ne, tento film mi rozhodně nijak nepoškodil moje ikony. Naopak jasněji mi je umožnil vnímat i jako lidi. Tenhle královský víkend byl hezký a čím dál více nad ním přemýšlím, líbí se mi víc a víc. Něco málo mi tam ale přeci jen chybělo. Ani nevím pořádně co. Dávám tři hotdogy a s hořčicí, jak to mají Američané rádi. * * * (06.04.2016)

Během oscarového šílenství postává v koutě nenápadný malý film o jednom dávném víkendu na americkém venkově, který svedl dohromady Roosevelta a koktavého krále. Označil bych ho za takovou milou prskavku a svoje hodnocení povyšuji na nadprůměrné, protože lehkost Královského víkendu bych přál všem těžkotonážním kládám dychtivě lačnících po úspěchu. (25.02.2013)

Zdá se mi to nebo byla půlka filmu o tom, jestli král Velké Británie bude jíst na pikniku hot dog nebo ne? A druhá půlka o tom, jaký byl Roosvelt všivák a děvkař? Upřímně o nic jiného tam fakt nešlo. Takže kdo chce vidět pouze lehce pobavující snímek o ničem, ovšem se skvělými herci, tak go for it! Jinak královský pár byl stejně nejlepší... koktající Bertie (byla jsem jediná, kdo jeho výkon stále srovnával s Firthovým Bertiem? Je fakt, že sice po herecké stránce Samuel West tolik nezaválel, ale na druhou stranu jsem mu toho ustrašeného krále, který se bojí, že není dost dobrý, věřila více.) aka Jiří VI. a jeho žena Alžběta a jejich neustálý údiv a pohoršení nad vším. (01.07.2013)