Jackpot

Hodně ostrá jednohubka. Ale konec byl odfláknutý - absolutně nevysvětlený, scénáristovi prostě došla pára a tak za sebe zařadil pár scének, jak se mu líbily, ale už je nedokázal zdůvodnit.Tenhle film beru jako adrenalinový zážitek: jednou se svezete, podruhé už to nemá cenu. _____ Hlavní hrdina mi zjevem i charakterem připomínal některé postavy S. Buscemiho. /20. 11. 12./ (20.11.2012)

Norský Quentin Tarantino natočil film podle nikdy nevydaného příběhu Joa Nesbøho. Ten vypráví o partičce čtyř prazvláštních individuí, které spojí dohromady jedna téměř dvoumilionová výhra. Následují usekané končetiny, těla narvaná do drtičky ve výrobně vánočních stromků i díry v hlavě maskované bílou čelenkou začínající po několika vteřinách připomínat spíše japonskou vlajku. Je to černohumorné a jste-li, narozdíl ode mě, fanouškem stylu ala Pulp Fiction i velmi vtipné. [47th Karlovy Vary International Film Festival] (02.07.2012)

Neuvěřitelné černá komedie s dost překvapivým koncem. Je vidět že v Norsku vládne úplně jiný druh humoru než ve zbytku světa, což rozhodně není na škodu. Smál jsem se opravdu od začátku do konce a to i když samotná dějová linie byla trochu slabší. Ona už jenom továrna na vánoční stromečky působí neuvěřitelně vtipně.....to jakým způsobem ty stromečky dělají, všichni zaměstnanci...... rozhodně fajn kousek. Atmosféra samotného Severského filmového podzimu a i kina Atlas už se mi docela dostala pod kůži a myslím že od teď už budu chodit převážně do Atlasu. [Severský filmový podzim 2012 - Kino Atlas - 16.11.2012] (17.11.2012)

Táto málo známa nórska "ritchieovka", ktorú Jo Nesbø - obrazne povedané - vytiahol zo šuflíka, ma svojim spôsobom zaujala. Netreba v tom síce hľadať žiaden hlboký zmysel, ideu či napríklad, dajme tomu, nejaké tie prevratné filmárske metódy, no aj tak ma to relatívne slušne pobavilo. Jasné, s tými pôvodnými britskými ritchieovkami (nemyslím všetky, ale tie konkrétne od Ritchieho, ktoré spomínaný subžáner sformovali :-)) sa to rovnať nemôže, keďže príbeh nie je až tak prekombinovaný a prepletený rôznymi inými vychytávkami či detailmi, no a sem-tam mi dokonca pripadalo, že zbytočne až moc tlačia na pílu a skĺzajú do akejsi nepríjemnej parodujúcej a trápnej polohy, avšak na druhej strane, tieto svoje nedostatky príjemne vyvažuje typickým severským čiernym humorom, ktorý miestami fakt stál za to. Škoda len už spomínaných faktorov, za ktoré som musel nejaký ten bodík ubrať - to by bol ten jeden, no a druhý som strhol za slabučký záver, ktorý sa mi zdal príšerne odfláknutý a tým pádom aj do značnej miery skazil celkový dojem, aký vo mne tento film zanechal. Napriek tomu som sa však pri pozeraní nenudil ani chvíľku - stopáž našťastie prepísknutá nebola (tá bežná severská hodinka a pol mi začína vyhovovať stále viac a viac), a tak Arme Riddere môžem s kľudným svedomím zaradiť medzi akési solídne "jednohubky", ktorými viacmenej nie je čo pokaziť. 3/5 (16.01.2015)

Nesbøho černohumorně absurdní styl à la Lovci hlav z toho sice cítit nesporně je, ale to je asi tak všechno. Je to ten druh filmu, o kterém se lépe mluví než se na něj v reálu kouká. Na vinně je, že velká spousta papírově kultovních scén je zabita nemastným neslaným zpracováním. A to co se přeci jen povedlo, je vykradené "jedna k jedné" odjinud. Nejzajímavější na tom ve výsledku tedy je, že v Lovcích hlav připomínal hlavní hrdina norského Walkena a ten zdejší připomíná norského Buscemiho. A že ten soused polda čte Nesbøho Leoparda v originále. I když od Nora bych nic menšího ani nečekal. (30.03.2013)