Prstýnek

Při sledování tohoto filmu by člověk snadno nabyl přesvědčení, že nějakým způsobem řeší něco tak závažného jako nevěra či snad dokonce incest a je tak svým způsobem odvážným zástupcem své doby. To by ovšem byla mýlka. Kdykoliv totiž mělo by dojít k nějaké reflexi těchto věcí, kdykoliv hrozilo, že dojde k něčemu, co může postavy či diváka zhnusit, zdrtit či zklamat, vše se zahrálo násilně do autu. V tomto ohledu se drží Prstýnek tradice filmu protektorátního i prvorepublikového. SPOILERY. Z toho důvodu se nevlastní sourozenci nikdy nedozví o pravém původu bratra, z téhož důvodu se Sochorova žena nikdy nedozví o manželově nevěře, z téhož důvodu se najednou sestře její bratr nelíbí, z téhož důvodu je manžel kněžny směšný. KONEC SPOILERŮ. U vědomí postupů postupů filmu těchto dob mě nic z toho nepřekvapuje, ale nic z toho ani netěší. Vlastně je mi z toho spíše nedobře. Slabé **. (23.02.2009)

Ha-ha, vy skutečně věříte tomu, že by se nějaká šlechtična spustila s vesnickým chasníkem??? Nenechte se vysmát - tento film, i když je jinak kvalitně zahraný, natočený v krásné přírodě, je "Červená knihovna" po česku. Vím, že byl točen v těžké době, ale pro subjektivní hodnocení nemohu dát více než 2. (07.07.2010)

Tak tento film, i přes svou malebnou atmosféru, si mě nikdy nezískal. A je to způsobeno především pro mě ne moc zdařilým hereckým obsazením. Dvojice Korbelář - Fabianová ještě nebyla nejhorší, avšak v případě jejich potomků nastává problém. Celkový dojem jinak milého filmu mně osobně kazí výkon Jany Dítětové. Podobný pocit jsem měla i v případě filmu "Škola, základ života", kde jedinou kaňkou bylo obsazení "Máňi"... Na druhou stranu je atmosféra filmu opravdu povedená, mile zde působí "stařičká" babička Růžena Šlemrová. Dalším pozitivem pro mě samotnou je i konec filmu... (24.01.2008)

Doslova stokrát omletá komedie především na komerečních stanicích, ale stále stejně zábavná a stále stejně svěží i po těch letech, krásně rozvinutý příběh, se zajímavou zápletkou a s trochu nečekaným koncem..Původně podle námětu od levicového spisovatele Ivana Olbrachta, jako drobná, ale méně známá próza někde z dvacátých let. Herecké výkony tu byli nezapomenutelné, stejně tak jako scéna svádění chasníka Sochora, kněžnou v podání Vlasty Fabiánové a stejně tak jako svérázný humor téměř všech postav. Knežna-Fabianová, kníže-hypochondr-Smolík, chasník Sochor-Korbelář, doktor-Plachta ale i mladý kníže Robert-Dítě. Když jsem to viděl poprvé, jak já jsem jenom přál tomu Sochorovi aby nakonec zůstal s paní kněžnou po jednom boku-bohužel nestalo se a jediným dá-li se říct poutem mezi nimi tak zůstalo jen to řemenem převychované dítě mladý kníže pan Robert...Zajímavosti: jednalo se o poslední český film nasazený do kin ještě za okupace, tedy v tak vypjaté a hektické době, stalo se tak 16.2.1945. (26.08.2007)

Aj keď Frič nakrútil Pytlákovou schovanku ako kritiku gýča, nevyhol sa nakrúteniu Prstýnka, ktorý má ku gýču nebezpečne blízko. Málo zaslúžená obľuba tohto filmu spočíva v jeho ľahkej stráviteľnosti a dobrom pocite po odchode z kina, čo v časoch Protektorátu nebolo tak málo. Ako som napísal inde, Limonádového Joea časť divákov považuje za mierne prehnaný western. Podobná časť divákov môže považovať Prstýnek za romantický film. (08.08.2021)