Zombi 2

Já se rovněž přidávám ke kritikům tohohle filmu. Já zombie žánr moc nemusím a jediné filmy které uznávám jsou ty od Romera a [REC]. Tohle mi přišlo spíš jako nějaká parodie. Ty zombie byly k smíchu a i když v době natočení to musela být bomba, tak dnes to můžou klidně pustit i odpoledne, protože nic strašidelného k vidění není. Ta scénka se žralokem nic moc- nevím co se vám na tom líbí. Ač mám Fulciho rád, tak tenhle film je z kategorie průměrných. Jediné co bych pochválil víc je docela zajímavý konec. (24.04.2010)

Tak tímhletím filmem si mě Fulci konečně získal. Zombíci vypadají úžasně, příběh je na Itálii sedmdesátých let ucházející. Jediné, co mě trochu vadilo, byla hudba a především pak skutečnost, že v Zombi 2 hrdinové v krajních situacích neutíkají, ba naopak, když stanou tváří v tvář zombíkovi, nastaví mu co možná největší část holé kůže, aby se mohla příšera pohodlně zakousnout. Pro mě je ale tento film opravdu příjemným překvapením a jedním z nejlepších snímků italské hororové školy. A je pravda, že s Romerem se to srovnat nedá. Ten si točil svoje sociální satiry, Fulci natočil horor. Díky mu. Horror movie of the year (08.08.2008)

Ako spravny drsny horor som si ho chcel vychutnat v noci. Bohuzial, neuvedomil som si ze to je taliansky horor zo `79. Nudna hororova sracka, kt. stoji za pozretie len koli maskam zombikov. Charakterizacia postav nulova, klasicka rozkyvana kamera, sterilna rezia a hudba, nuz ked tam bola nejaka melodia tak to bolo v pohode. Ked uz som zatvaral oci (nie od strachu), ma prebudilo piskanie signalizujuce zombiho na scene. To bolo este v norme. Ale otrasne ostrovne bubnovanie ku koncu ma uz vazne stvalo. * - suboj zralok vs. zombi a napichnutie oka. (15.02.2005)

Vším co mohu napsat bych opakoval ostatními hodnotícími řečené. Tenhle film je strašný, ale současně neuvěřitelně zábavný. Vrcholem filmu je fantastická scéna souboje zombiho a žraloka, při jejímž sledování jsem si připadal jak pod vlivem nějaké drogy. Rozhodně doporučuji, a nemíním to nijak ironicky. (22.10.2005)

Všehochuť zmyslov a obrazov. Zelenomodrooké pohľady hrdinov à la Terenc Hill v rytme diska strieda drásavý rytmus domorodých bubnov a mazľavo blatovo vstávajúci pochovaní vojaci. Zmestí sa tam aj potápačská soft erotika,prístavný thriller s húkačkami a skorumpovanými policajtami, vyslanie reportéra na hon za senzáciou, vzťah dcéry a strateného otca/vedca, dokument National Geograficu o svojráznej láske žraloka s nemŕtvym a tiež nemocničné filmy o pomoci tretiemu svetu. Svojráz nezaprie ohňová omša vykupovania blúdiacich duší v kostole a grandiózny návrat kamery do veľkomesta: konečne si vypočujeme príjemnejšie správy! Veď nakoniec: nemôže byť prebudenie tela po smrti chápané aj nejako pozitívne? Prevažujú interpretácie uniformnosti a zblbnutia más. Ale nejde v skutočnosti o synonymum občianskej neposlušnosti voči spoločnosťou vopred prisúdeným úlohám (keď si mŕtvy, tak ním zostaň!)? Rádio sa predsa vyhráža zombíkom nasadením Národnej gardy. (04.03.2009)