Tři barvy: Červená

S polskou kinematografiou mam zle skusenosti od Kieslowskeho filmu Krotki film o milosci a Krotki film o zabijaniu. A tento film Trois Couleurs : rouge na tom nic nemeni. Hovno sa tam dohromady deje, len akysi starsi sudca /Jean Louis Trintignant/ odpocuva susedov a naramne sa na tom bavi. A postupne vyplavaju na povrch starcove tajomstva, ktore postupne zveri mladej slecne. A ja som sa nudil, herecke vykony su len priemerne, rezia je priemerna a dialogy su taktiez len priemerne. No nic, tymto na polsku kinematografiu definitivne seriem, lebo stoji za hovno. Jo, jo , stale tvrdim, ze je pravom na okraji filmarskeho diania a pravom je podcenovana. Aj nadalej ostanem verny kvalitnej europskej mimopolskej filmarskej produkcii. Z Talianov to su u mna Sergio Corbucci a jeho Pari et Dispari, Antonioni a jeho La Deserto Rosso, Steno, Fellini, Lamberto a Mario Bava. Z Francuzov Truffaut, jean Renoir, Claude Zidi, Granier-Deferre, popripade z dalsich europskych narodov filmy od velikanov ako Bergman, Tarkovskij a Michalkov. 50 % (04.11.2014)

V tomto psycholigickém dramatu jsem postrádal jediné - emoce. Což je ovšem ve filmu tohoto ražení nedostatek dost podstatný. Film je příjemně natočen, příjemně zahrán, příjemně ozvučen, ale právě kvůli absenci emocí mi nemá moc co říct. Večer jsem u toho usnul. Dávám takové lepší 2*. Víc rozhodně ne. Další díly trilogie rád vynechám. (16.12.2012)

Tři barvy: Červená je nejsympatičtější a patrně i nejlepší část Kieslowského barevné trilogie. Vedle vykonstruované Bílé a depresivní Modré je natočená poněkud odlehčeně a funkčněji. Scénář sice postrádá lehkost a přímočarost Kieslowského děl z 80. let, takže divák se k pointě, lépe řečeno smyslu celého příběhu dopracuje o poznání pracněji, ale hodně zachraňují herci, především Jean-Louis Trintignant, který své postavě soudce dal hned několik rovin a je radost jeho vyzrálé herectví sledovat v každé scéně, kde se objeví. Je to film o toleranci a o střetávání různých pohledů na život a svět kolem nás. Režisér záměrně konfrontuje postoje starého zatrpklého muže, který coby soudce zažil mnohé s optimismem mladičké půvabné a idealistické dívky...Celkový dojem: 80 %. (01.03.2009)

Ani ve třetí barvě neubylo krásy a umu. Příběh, opět zcela odlišný od předchozích, nepřestává překvapovat až do samotného závěru. Život zatrpklého soudce se proplete s životem naivní dívky a výsledkem je po všech stránkách zajímavý střet, mezi stářím a mládím, laskavostí a naštvaností. Skvěle zahráno, ale i zde patří hlavní role režisérovi Kieslowskimu, který se nepřestává prostřednictvím svého talentu v průběhu snímku neustále připomínat. (13.03.2010)

Červená je neprehliadnuteľná a má silný emocionálny náboj. Je výrazná, dynamická a energická farba. V kontexte Kieslowského diela sa vzťahuje k srdcu. Srdce ako symbol centra emócií, vášní, lásky, utrpenia a bolesti. Dôležitými projektami vo filme sú zdá sa medziľudské vzťahy. Vzťahy založené na rešpekte a úcte, vzťahy priateľské, vášnivé a milenecké, vzťahy chladné, rodinné, partnerské, generačné, nádejné a trváce, beznádejné a deštrukčné. Farebnosť vo vzťahoch bola vykreslená naozaj bravúrne, no najdôležitejší je aj tak ten "červený" - láskyplný a naplňujúci vzťah s blízkou osobou. (09.05.2019)