Mosty přes Ibar

Neskutečně silný příběh ze srbsko-kosovského konfliktu. Válka zde není prakticky vůbec ukázana, záběry a tony filmu se nesou v takovým zvláštně melancholicky příjemným stylu, jenže ta příjemnost je jen na povrchu, protože tvůrcům stačilo vždy v pravou chvíli dát nějaké postavě do úst tu správnou větu, hercům ten správný pohled a kameranovi ten správný záběr a odkryla se pravá podstata snímku. Cítil jsem velký smutek ze situace ve který se ocitla Danica, z toho celýho posranýho konfliktu, který zasel tolik nenavisti a nesnášenlivosti. No a pokud je skutečně pravda, že NATO použivalo bomby, které jsou ve filmu zmíněny, tak poprvé od našeho vstupu do NATA, mám vážně pochbynosti o této "organizaci". Jsem si jist, že pokud se na tohle budou dívat matky, tak je film rozemele ještě víc než mě a že při závěrečný skladbě "naše krásná země" jsem byl hodně na měko. Krásně natočený film, který největší sílu dává do nenápadných detailů. (23.12.2014)

Ač jeden jako druhý, nenávidí se. Nebo milují. Lehce kýčovitou romanci a poselství o tom, že láska i národnostní rozdíly přenáší, naštěstí přebíjí precizní režie a velmi silné momentky. Není jich moc, ale jsou tu. I nekompromisní obžaloba z používání bomb obsahující ochuzený uran, které padaly z bombardérů NATO, dodává filmu velkou váhu. Albánsko - srbský konflikt, slýchával snad každý z nás po dlouhé měsíce ve zprávách. Pro většinu lidí je jakýkoli konflikt, někde "daleko", již každodenní, rutinní informací zaznívající z medií. Zde je kousek kruté reality. (12.08.2015)

Mosty cez Ibar je jeden z tých filmov, pri ktorých som sa ani na minútu nenudila a nerozmýšľala som nad nesmteľnosťou chrústa. Dokonalý film zo starého dobrého Balkánu, so správnou stopážou. Príbeh sám o sebe bol znepokojujúci, o to viac, keď si človek uvedomí, že tento hnus sa skutočne dial, no aj napriek tomu vo mne film zanechal niečo pekné. Sympatické postavy a dobré dialógy celý snímok vylepšili. (04.11.2018)

Komorní drama o tom jak náboženství, příslušnost k jednomu etniku udělá ze sousedů a přátel přes jednu noc nepřátele a jak to ovlivňuje životy všech lidí okolo. Tady to je ještě orámované morálním apelem, že bombardovat (NATO) civilisty bombami se špinavým uranem není pěkné. Natočené to bylo hezky, civilně. Emoce nevylézaly moc dotěrně na povrch a člověk měl dost prostoru na to, zapnout vlastní fantazii. Konec byl - vzhledem k tomu, kde se film odehrával, celkem předvídatelný, takže smutný, ale bez zbytečného patosu. (22.12.2014)

Mosty přes Ibar si razí cestu dost brutální formou. Vlastně hned v první scéně, kde se představí řeka Ibar a vztahy Srbů a Albánců, mi bylo hodně ouvej. On celkově Balkán má štěstí na multi náboženskou kulturu. To se mu nedá upřít. Jen by mě zajímalo, jaké to tam ve skutečnosti dneska je, když se čím dál tím více setkávám s proti válečnými filmy, které záměrně poukazují na samotnou absurditu celého toho konfliktu, který sahá vlastně div ne až do období po druhé světové válce. Po shlédnutí tohoto filmu mi bylo hodně smutně. Dost mi to připomínalo Zemi nikoho, která ještě k tomu končí dost depresivně. Jak to skončí tady, tak to si musíte počkat, až tento film sami shlédnete, nechci Vám tu spoilerovat. Každopádně klobouk dolů za to, že někdo, kdo sám prožil takový lidský hnus, dokáže ještě natočit tak kvalitní film. Ať jsou války všelijaké, podstata všech náboženských konfliktů moderní doby začíná právě na Balkáně. Kde jinde se jsou schopni postřílet dobří kamarádi jenom kvůli náboženství... (22.11.2015)