Fantomas

Na Fantomase jsme houfně a rádi chodili do kina jako děti. Z dnešního pohledu to byla vlastně taková naše přípravka na Bondovky a dobrodružnější kousky. Bylo to fajn, krásně namíchaná mužnost (Marais), krása (Demongeot) i humor (Funes), samozřejmě s neskutečně sympatickým záporákem a skvělým hudebním motivem. Až vloni jsem se dostal k literární předloze a musím říct, že mě strašně zklamala. A to vůbec ne v souvislosti k těmto filmovým adaptacím. Věděl jsem, že původní literární příběhy Fantomase jsou trochu o něčem jiném, že to není komedie, spíše temnější dobrodružství. Ale přišlo mi to hrozně nudné a nezáživné, psané stylem, který pro mě byl nezkousnutelný a kniha tří Fantomasových příběhů se stala jednou z těch, které jsem četl nejdéle. Takže Fantomas pro mě už asi navždy zůstane pouze v této filmové trilogii (a ve vzpomínkách v Arabele). Protože tohle baví. A celá trilogie má mnohem větší a temnější atmosféru, než jakýkoliv z těch tří příběhů, co jsem četl. 3.5/5 (08.03.2016)

Těžká nostalgie:-). Dnes bych tyhle francouzské krimi sci-fi komedie pravděpodobně nevydýchala, ale v dětství to byl absolutní kult - napínavé, vtipné, k tomu ty různé technické vychytávky (létající auta, střílející cigarety atd.)... Jean Marais byl můj idol (což s odstupem času nechápu, děti jsou holt divné:-)) a z Funése smíchy plesala má infantilní dušička. Vážně bych měla někdy zkusit, nakolik čas a dospělost ubraly této kdysi fantastické podívané, ale bojím se, že bych šla nejméně o 3* dolů, zůstanu tedy raději u vzpomínek z dětství a ty jsou ohledně všech dílů "Fantomase" jen ty nejlepší. (15.05.2009)

Ačkoliv skutečně nepatřím do generace, která Fantomase zažila v době premiéry uprostřed normalizace, kdy tady snad ani žádné jiné fantasy filmy o super zloduších nebyly, ta  jsem v této oblasti ve své trochu generaci trochu  jinde a k Fantomasovi pociťuji jistou nostalgii jako k jednomu z prvních francouzských filmů, který jsem nadšeně sjížděl v době prvního objevování francouzských komedíí a Louise de Funése. Dneska už kritickým okem v něm vidím popravdě spíše zestárlou a vyčpelou záležitost, která žije hlavně (z patrně stále jakžtakž živého) odkazu legendárního Funése. Pro srovnání stačí podotknout, že Fantomas je v televizi reprízován pomalu každý rok, zatímco například komedie pod kterou je podepsaný stejný scénárista (Jean Hanalin) Krást se musí umět, nebyla reprízovaná již několik let a na ČT se neobjevila snad nikdy. Přitom je dle mého názoru zábavnější a všem ji doporučuji, pouze v ni nefiguruje tak znamé jméno jako Funés, jehož mnohé filmy dost uctívám a pokud si vezmu triumf ve stejném roce s Četníkem, tak to je pro mě pořád stále živý dobový film, ze kterého jen teče krásná atmosféra a optimismus 60.let.  Proč tedy stále dávám  Fantomasovi alespoň čtyři hvězdy? Jednak proto, že by si mě jinak v noci odnesl, za druhé proto, že mám rád písničku ,,neopouštěj staré znamé pro nové´´ a za třetí proto, že ačkoliv si již uvědomuji tu zkaměnělost, tak mě stále jistá dětinsknost a láska ke francouzským komedíím neopouští. Fantomas má přece jem unkátní dobovou atmosféru (i když jinou než Četník) a neméně unikátní je to spojení fraškoidní fantasy a fraškoidní komedie. Nemůžu si pomoct, tohle už by se v dnešní době nenatočilo a je to guity pleasure, jak vyšité. Tak blbý, až pořád jistým způsobem dobrý. K tomu si přičtěme stylovou hudbu Michela Magneho, i neméně stylový český dabing (září nejen tradičně František Filipovský, ale hlavně Miroslav Moravec coby Fantomas) a pořád se nemůžu na Fantomase úplně zlobit, byť už mě rozhodně nebere tak jako dříve. A kdyby něco, tak určitě upřednostňuji pokračování Fantomas se zlobi, kde dostal Funés více prostoru a šikovná udělátka. NO, TAK JE TO JASNÉ, JAKO NÁSOBILKA. VĚDECKY DOKÁZÁNO, ŽE JÁ MUSÍM BÝT FANTOMAS. KOUKNĚTE SE NA MĚ, JÁ JSEM FANTOMAS. (21.07.2021)

Táto vydarená a kvalitou vyrovnaná trilógia má svoje čaro a vykresľuje úsmev na perách už vyše štyridsať rokov. Takto má vyzerať dobrodružná jazda, nabytá presvedčivím vystúpením Maraisa, ktorému Funès akoby len sekundoval. Kvalitne natočené kaskadérske scény síce podtrhuje vek, no na zábave film ani v najmenšom nestráca. Louis v humorných scénkach už klasicky balancuje medzi trapnosťou a genialitou, no svojou mimikou a gestikuláciou sa na tom nedá nezasmiať. 80%. (19.08.2007)

Nemám najmenšie pochybnosti o tom, že Fantomas je hlúpučký a nepodarený film. Stretol sa však s priaznivou odozvou a má dodnes neuveriteľných 85 % od 28 tisíc užívateľov. Dá sa to vysvetliť pohodlnosťou užívateľov, ktorí v mladosti, v iných konkurenčných podmienkach, film videli a pochopiteľne ich zaujal. Po pár desaťročiach sa už k nemu nevrátili a tak tie percentá ostali ako pripomienka inej doby a iných kritérií. Mne ostala iba nezodpovedaná otázka, či Myléne Demongeot mala vo filme tak šikovne ušité šaty alebo sa už v tej dobe odvážila ísť na pľac bez podprsenky. Ale netrvám na odpovedi. (18.03.2022)