Četník a četnice

Pseudointelektuální kecy o lidové zábavě hodˇme do koše - má to být snad zábava pro slony? Scénář je v porovnání s prvními díly poněkud infantilní, ale v tomto stále nepřekonává "Mimozemšťany" a i když narativ kulhá na obě nohy zdárně to kompenzuje řemeslně dokonalá režie.  Jacques François ve své typické vedlejší roli nikdy nezklame - vlastně docela nedoceněný herec. Závěr je jednoznačný: stále je to Louis de Funès a to sakra i po 40 letech znamená něco vyjimečného. (18.12.2022)

Hned na začátek podotýkám, že jedna hvězdička je tu proto, že se jedná o poslední film Louise de Funése. Chyba je už v námětu s četnicemi a pánové Grosso, Modo a Rish už byli také trochu staří... Patrcik Préjean se objevil i v Cirkusu Humberto, ale v nevýraznosti svého "výkonu" překonává i Jeana-Pierra Rambala z předchozího dílu. Na druhou stranu se natáčení neneslo v zas tak veselém duchu jako ta minulá. Jean Girault totiž během natáčení zemřel na infarkt a film za něj dokončil jeho celoživotní asistent Tony Aboyantz. Jacques Vilfrid přesto napsal ještě jeden díl o cestování v čase s názvem Četník u Waterloo. Ale kdo ví, jestli by to nebylo ještě větší Waterloo... (16.04.2007)

Na četnickou funesovskou hexalogii mohou být ty nejrůznější názory. Osobně se domnívám, že nejslabší a nejméně nápaditý je její pátý "mimozemšťanský" díl s dnes místy až dětinsky působícími triky. Feminizující závěrečný díl jako celek naopak v porovnání s dneškem spíše vynikne nápaditostí alespoň některých dialogů, občasným zátřpytem ne jednoho gagu a odvážnými scénami (konfrontace zralé padesátnice s jejími pozdními dcerami opravdu bere dech). Kdo do této hexalogie vkládá víc, než kdy do ní bylo vloženo, tj. kdo očekává více než přátelskou, více úsměvnou a krotkou než údernou nebo dokonce nápaditou zábavu, je zklamán. ČETNÍK byl totiž už jménem svého hlavního protagonisty Funese od počátku zamýšlen jako veselohra lidové zábavy. Zábavy, které přes občasné skluzy k plytkosti nepostrádá spád, řemeslný nápad a stále kvalitní výkony s celou řadou slušně nebo i dobře zvládnutých charakteristik minulé doby na přelomu třetí a čtvrté čtvrtiny minulého století. (05.04.2009)

Posledný diel populárnej série je na rozdiel od ostatných častí, kde bol príbeh buď iba krovie pre fóry, alebo boli obe tieto zložky v rovnováhe, skoro až čistokrvnou detektívkou. Z celej série som sa nasmial asi najmenej, skôr je to iba úsmevné, ale česť jednej výnimke, a to najnápaditejšej diabolskej jazde božej dcéry v histórii Žandárov:). Kriminálka je to síce iba priemerná, ale má svoje tempo a tvorcovia vedia, že žiaden diel nesmie prekročiť o viac ako pár minút 90 minútovú stopáž. Chápem, že tento rozpor s minolosťou série a návykmi diváka robí film kontroverzným, čo sa odzrkadľuje aj na tunajších hodnoteniach od odpadu po štyri hviezdy. Pre mňa sú Žandári vzácne vyrovnanou sériou, kde sa moje hodnotenia odlišujú maximálne o jednu hviezdu. Toto ohliadnutie sa za minulosťou bolo príjemné, ale už sa k týmto filmom zrejme nevrátim. (14.01.2013)

Před dvacetti lety stále dokola v televizi vysílali tři z šesti "četníků". Byli to ze Saint Tropez, mimozemšťané a právě tento. Znal jsem už téměř každou větu a bohužel jsem se jich přejedl a začal je snad i nenávidět. Nevím jak bych je vzal nyní, asi by mi připadali spíše k smíchu... V mém srdci přesto místo mají a tato část (byť není určitě nejkvalitnější) obzvlášť... - Viděno 8x cca - 70% (20.06.2011)