Četník v New Yorku

Mám pocit že většina vtipů zmizela v překladu. Potýkání četníků s angličtinou v dabingu nevyzní, konfrontace venkovské Francie vs. pulsujícího velkoměsta USA našinec nepochopí a drobné rýpání do kulturních rozdílů je pro středoevropana španělská vesnice. Ze zábavných prvků tak zbyl jen cholerický Louis de Funès, recyklace starých nápadů a zasazení klasické galské ztřeštěné komedie do exotických kulis. Vtipnosti nepomohlo, že je děj zase rozdělen do dvou paralelních linií a ta dceřina je znovu ta méně zajímavá. (18.08.2014)

Druhy film cetnicke serie,tentokrat v USA.Spousta novych vtipu,zalozenych na rozdilnosti obou kultur.Scenar slusny a vtipny,herci stale skveli,celkove vyzneni jde trochu dolu oproti prvnimu filmu.Je to logicke,protoze uz nas Funes neprekvapi svymi grimasy,uz to totiz cekame-a to je obecny problem pokracovani.Takze davam jasne newyorskych 70%. (30.09.2010)

Už to není tak nařachané jako první film a v mnoha scénách - až příliš jich je - se hraje jen na to, že se postavy pitvoří. A hned několik vtipů se zde opakuje skoro až do úmoru. Tohle není úplně ono a já mám pocit, že potenciál New Yorku zůstal nevyužit, prostě to jsou jen četníci na cestě s komplikací jedné dcery. (08.06.2017)

Druhý ze série četníků není překvapivě slabší než jednička. Jen už mu nedávám tu bonusovou hvězdu za start jedné filmové epochy. Přesto jde pořád o výbornou komedii, která mě spolehlivě pobaví. Různé kontrasty mezi americkou společností a francouzským "myšlením" jsou zfilmovány dobře a v celém snímku je mnohem více povedených vtipných scén, než těch trapných a to si pěkné tři hvězdy rozhodně zaslouží. (06.02.2019)

Jednička se mi líbí o poznání víc, ale i zde je celá řada úžasně vtipných míst (třeba všechny scény s černošským taxikářem). Přesto na mě toto pokračování působí strašně zbytečným dojmem, přenesení starých známých postav do Ameriky mi prostě moc nesedí. Do absurdna je to dovedeno ve scéně, v níž se Cruchot setkává s jeptiškou z jedničky, která se čistě náhodou zrovna taky nachází v New Yorku (!). A třeba tu bizarní taneční sekvenci, v níž Cruchot zápasí s partou jakýchsi němých tanečníků o flákotu masa, už má hlava nepobírá zcela - v celém filmu působí jak pěst na oko a její smysl mi vážně uniká. Na můj vkus je zde navíc trochu moc uniforem a postav obecně - zvlášť ke konci už všechna ta uniformovaná škrobenost působí hodně únavně. Nepříjemný posun vnímám i v postavě samotného Cruchota - bylo-li ho možno v jedničce vnímat jako rtuťovitého výstředního pošuka, kterému nešlo upřít jisté osobité sympatie, v pokračování jsou umocněny jeho negativní rysy (především pak podlézavost vůči nadřízenému) a upozaděny ty sympatické - v tomto filmu mi je skoro protivný, stejně jako zbytek té jeho četnické partičky. Při sledování jsem se mimochodem nemohl ubránit dojmu, že jsou zde naznačeny určité latentní homoerotické vazby mezi jednotlivými četníky, především ve scénách v hotelu (společné poflakování u postele apod.). Kdybych nevěděl, že se Cruchot v dalším díle ožení, skoro bych si myslel, že je nepřiznaný gay, jehož homosexualita je pro něj zdrojem traumatizující úzkosti, kterou si kompenzuje svou přehnanou pedantností. Obecně bych řekl, že všechno, co na tomto filmu vnímám s nelibostí (nudná část na lodi), nebo mě přímo irituje (sekvence s psychoanalytikem), strčí do kapsy příšerný dabing - zrovna u tohoto filmu nemám problém napsat, že mi jeho český dabing přijde vážně strašný (mj. zabíjí veškerý humor plynoucí z početných konfrontací Francouzů a Američanů), a pozorovaný nesoulad pohybu rtů se slyšeným slovem je zde doslova bolestný. Pokud toto někdo nevidí, musí být vážně slepý - jinak si nedovedu vysvětlit, proč se z Filipovského dabingu udělala taková posvátná kráva. (23.06.2013)