České století
Bullet for Heydrich
Režie:
Robert SedláčekScénář:
Pavel KosatíkKamera:
Michal KrejčíHudba:
Michal RatajHrají:
Martin Finger, Ivan Trojan, Monika A. Fingerová, Richard Syms, Jiří Bábek, Michal Dlouhý, Aleš Procházka, Hartmut Krug, Marian Roden, Pavel Batěk, Jim High, Jared Doreck, Jiří Racek (více)Obsahy(1)
Londýn, válka. Prezident v emigraci Beneš a jeho šéf špionáže plukovník Moravec. Atentát na Heydricha aneb k čemu je dobrá vražda tyrana. Hlavní postavou tohoto dílu je spolu s prezidentem Benešem šéf československé exilové rozvědky v Londýně František Moravec. Jeho rozhodnutí zlikvidovat Heydricha rozbouří hladinu adrenalinu londýnského odboje, orientovaného především na vyjednávání a politicko-strategické cíle přímo v Británii (v Čechách se válka nerozhodne, říkají). Moravec touží po činu, k čemuž je však prezident Beneš hluchý; na výzvy prostě neodpovídá, jako by je neslyšel. Vraždy nepatří do jeho myšlenkového světa, jakkoli cynický dokáže být k lidským osudům. Krok za krokem pak sledujeme zrod Benešova klíčového rozhodnutí z dob druhé světové války. Aby se nemohl opakovat Mnichov, je nutné „zjednodušit" národnostní strukturu obyvatelstva vyhnáním (ještě neví přesně kolika) milionů sudetských Němců. Aby toto bylo možné (tedy aby s tím nakonec souhlasily velmoci), je třeba vytvořit situaci, která z Československa jasně vytvoří nikoli jen oběť nacismu, ale spolubojovníka v boji proti němu. Vražda tyrana tento propagandistický záměr splňuje. (Česká televize)
(více)Recenze (52)
O Martinu Fingerovi jsem doposud spíše jenom slyšela, byla jsem tedy velice mile překvapena jeho skvělým výkonem v roli prezidenta Beneše. Trojan také nezklamal (samozřejmost). Ač mám výhrady k samotnému názvu (o atentátu jsme se příliš informací nedozvěděli), jedná se asi zatím o nejpropracovanější epizodu cyklu "České století". ()
Jedna hvězdička za skvělého Trojana a druhá za scény s Jakschem - pozadí odsunu Němců je ve zkratce představeno relativně výstižně. Naopak z Jana Masaryka zbyl jen jakýsi doprovodný kašpárek poulící očima - mimochodem ve skutečnosti byl tak o hlavu vyšší než prcek Beneš (ostatně i Churchill byl vyšší než Beneš). Možná je to prkotina, ale mně toto zkreslení vadilo. ()
Jestli je tento díl něčím lepší, než zbytek cyklu České století, tak za to nejspíš může Ivan Trojan. Jinak už jsem si asi zvykl na úsporný styl, kde se všechno odehrává ve formě dialogů. Aspoň, že už se tam prezident Beneš nemusel o ničem politickém dohadovat s manželkou v pyžamu, to v minulém dílu vypadalo jako špatný vtip. ()
V britském exilu se setkáváme spíše s politikou a diplomacií, než s nějakou akcí. Akci konec konců nevidíme ani v jiných částech. Lze ovšem dobře pozorovat rozchod Čechů a Němců na příkladu Beneše a Jaksche. V jedné chvíli je naznačeno, že Beneš je Stalinovým spojencem. A to ještě poměrně brzo před podepsáním smlouvy v roce 1943. Je škoda, že se tento moment nepovedlo více rozpracovat, schizofrenii odboje, západního a východního. Dále mohlo být více rozpracován proces oduznání Mnichova. ()
V rámci žánru TV inscenace a dialogického dramatu jsem plně spokojen - výborná příprava (scénář vytvořen ve spolupráci s historikem, který jasně formuluje své postoje), skvělé masky a dobré herecké výkony (klasicky včele s perfekcionistou Trojanem, který Moravce s odstupem více než 70 let vyloženě zkopíroval (alespoň vycházeje z dostupné dokumentace). Na tuto inscenaci je jinak samozřejmě potřeba pohlížet jako na epizodu seriálu České století, který má jako celek svůj definovaný rukopis a žánr vyprávění. Občasnou strnulost a statičnost dialogů, které formu posouvají až někam k divadlu, nepovažuju za zásadní problém, protože primární cíle tohoto díla (interpretovaná historická dokumentace) jsou někde jinde a plnit se je daří obdivuhodným způsobem. ()
Galerie (52)
Zajímavosti (1)
- Natáčení probíhalo částečně v Chrámu svatého Víta na Pražském hradě a v Písku. (Cucina_Rc)
Reklama