Režie:
Wes AndersonScénář:
Wes AndersonKamera:
Robert D. YeomanHudba:
Alexandre DesplatHrají:
Ralph Fiennes, F. Murray Abraham, Mathieu Amalric, Adrien Brody, Willem Dafoe, Jeff Goldblum, Harvey Keitel, Jude Law, Bill Murray, Edward Norton (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Pan Gustave (Ralph Fiennes) je legendou mezi hotelovými zaměstnanci. V bezčasí mezi dvěma světovými válkami, v bohem zapomenuté zemi, kde toho nepříliš funguje, je luxusní Grandhotel Budapešť oázou spolehlivosti, již zosobňuje právě tento šéf hotelového personálu. Přání svých hostů plní pan Gustave, ještě než jsou vyřčena, a většinu z nich navíc zcela nezištně miluje, a to i ve fyzickém slova smyslu. Když mu jedna taková vděčná zákaznice odkáže mimořádně vzácný obraz a vzápětí navěky zavře oči (ne zcela dobrovolně), nejenže náhle závratně zbohatne, ale navíc se stane trnem v oku naštvaných pozůstalých, terčem nájemného vraha a hračkou v rukou místní policie. Ve všech těchto nevděčných rolích mu pomáhá obstát jeho osobní šarm a mladý pikolík Zero Moustafa (Tony Revolori), z něhož chce vychovat svého nástupce. (Cinemart)
(více)Videa (15)
Recenze (1 439)
Wes Anderson v nejčistší podobě. Brilantně vymazlený vizuál, škála známých a skvělých herců a skvostně promyšlený a vypulírovaný příběh. Ačkoli nejsem tak úplně fanoušek tohoto talentovaného tvůrce a jeho nezaměnitelného tvůrčího stylu, prvotřídní dílo ještě poznám a Grand Budapest Hotel, ačkoli je místy až příliš povrchní, naskýtá mnoho příležitostí, které vás jednoduše pohltí a místy až překvapí, co si režisér dovolí...80% ()
Nevím kolik měl Grandhotel Budapest hvězdiček v bedekrech mezi dvěma světovými válkami, ale u mne má pěkný počet hvězd. Romantika fiktivního kusu Evropy, kde židé, pravoslavní, katolíci a protestanti máji jeden hřbitov a kde je potřeba mít v pořádku osobní doklady, je půvabná. Stejně jako je monsieur Gustave je, no on je zkrátka svůj i se svým stylem. ()
Přiznám se bez mučení neznám tvorbu režiséra tohoto filmu. Nevěděl jsem co od toho čekat. prostě čas od času vyrazím na nějaký film úplně naslepo, ale v tomto případě jsem celkem spokojen. Neříkám, že by mě to nějak chytlo a nepustilo, to zase ne, ale vzhledem k tomu, že jsem dle obsahu uvedeného tady čekal spíš něco komornějšího, tak mě překvapil ten místy kapku drsnější a nekompromisnější humor. Takže nakonec je to celkem zábavnej úlet. Pravda rozjezd je trochu pomalejší, ale pak mě to začalo docela bavit, asi i proto, že některý hlášky a situace byli dobře absurdní. Asi nejvíc mě dostal týpek převážející mrtvou kočku v pytli v tramvaji nebo ten útěk z věznice byl taky správně trhlej. Takže takhle nezdá se mi, že by to obsahově bylo nějak geniální, ale svůj účel pobavit se u toho to splní. Jsem rád, že jsem si tentokrát po dvou odpadech v Atlasu trochu spravil chuť a nebylo to tak do třetice všeho zlýho, takže se nemusím pranýřovat za to, že jsem tam zase lezl. Tohle vidím v klidu na lepší tři hvězdice a celkem pohodových 65% ()
Hodně figurek, žádná postava. Hodně vypravěčů, žádné vyprávění. Hodně pohybu, žádný směr. Anderson opět ve velkém stylu balancuje nad propastí samoúčelného blbnutí. Designem jednotlivých prostředí a období (červenofialové art deco ve 20. letech, šedorůžová během nacistické éry, oranžovo-zelená v 60. letech), geometrickým perfekcionismem v řešení mizanscény nebo rukodělně působícími triky jde o neuvěřitelně zábavné skloubení poetiky klasických grotesek a Mélièsových výpravnějších filmů. (Detailem pro fajnšmekry je skutečnost, že každá éra byla natáčena v jiném poměru stran: 1.85:1 pro přítomnost, 2.35:1 pro 60. léta, akademický formát pro 30. léta.) Nesouhlasím ale s tím, že Anderson dospěl a v pestrobarevném balení nám předkládá smutný a melancholický film. Jakékoli snahy o vážnost, ať ve vztahu k postavám nebo k tématu války a zašlých časů, selhávají. Válečný rámec, nostalgický nádech a několikanásobné přepsání dějin střední Evropy slouží hlavně jako alibi pro pestrobarevné blbnutí. Zweig je přítomný víceméně jen díky matrjoškové struktuře vyprávění, jejíž zřídkavé zohledňování v průběhu filmu přitom vyvolává otázku, kterou jsem si přes touhu nechat se volně unášet Andersonovou imaginací musel klást opakovaně – „K čemu?“ Dle principu „proč dělat věci jednoduše, když to jde složitě“ je ve filmu rozvedena celá řada prototypických situací, které bychom v jejich nevyumělkované a příběhu lépe sloužící podobě nalezli v klasických útěkářských a caper filmech. Čistě povrchová je pak přiznaná inspirace Hitchcockovými thrillery (pronásledování nevinného) nebo Lubitschovými screwball komediemi z obskurních evropských zemí (hlavně Fiennesova postava a její přístup k ženám, bohužel nikoli "ostrovtipnost" dialogů, jejichž humor zde naopak často spočívá v sázce na jistotu v podobě dobře načasovaného vulgarismu). Záměrná vykonstruovanost situací přitom nachází odezvu jenom v jednání postav, které respektují přísná pravidla a nikdy nechodí v diagonálních liniích, čím se kruh elegantně uzavírá, neboť vykonstruovaný svět dává své neživosti smysl prostřednictvím umělých figurek. Obdivuji preciznost, s jakou Anderson své světy buduje, baví mě bezchybný komediální timing většiny herců, ale hlubší smysl, větší hloubku a vypravěčskou nápaditost v tom prostě nenacházím. 75% Zajímavé komentáře: Marigold, Arbiter ()
|| Scenár: Wes Anderson | Hudba: Alexander Desplat | Distribúcia: Fox Searchlight Pictures | Štúdio: American Empirical Pictures, Indian Paintbrush, Studio Babelsberg | Rozpočet: 31 miliónov $ | Tržby: 174,6 milióna $ | Ocenenia: Oscar - 4 výhry: Kostými, Masky, Hudba, Výprava. 5 nominácií: Film, Réžia, Kamera, Strih, Scenár. Golden Globes - 1 výhra: Najlepšia komédia. 3 nominácie: Film, hr Ralph Fiennes, Scenár. Spolu: 90 výhier a 129 nominácií || Najsilnejšiou stránkou filmu je fakt, že je úplne iný, než všetko ostatné okolo. Vyumelkovaný obraz mi občas prevrátil žalúdok, jak tomu bolo v The Great Gatsby, no tu je to obhájené hravou formou používania obrazových presunov. Herci sú vynikajúci, príbeh dobrodružný, s občas totálne nefunkčnými, patetickými scénami, ktoré kazia celkový zážitok. Anderson je výnimočný tvorca, avšak nikdy nebude mojou primárnou šálkou filmovej studne nadšenia. 75% | Blu-Ray, THX, EN DTS | ()
Galerie (148)
Zajímavosti (42)
- V titulcích režisér Wes Anderson děkuje Stefanu Zweigovi a jeho knihám za inspiraci. Stefan Zweig byl humanistický intelektuál, jenž utekl před nacismem do Brazílie, kde spáchal sebevraždu. V dopise na rozloučenou napsal, že nemá sílu začít nový život v cizí zemi v situaci, kdy Evropa prochází sebedestrukcí. (morgos)
- Ve filmu se objeví také galerie Zwinger v Drážďanech, jako muzeum umění ve městě Lutz, kde Kovacs (Jeff Goldblum) prchá před pronásledovatelem. (Wladi.mir)
- Keď Agatha (Saoirse Ronan) a Zero (Tony Revolori) ležia spolu v posteli, ramienko jej nočnej košele je striedavo na pleci alebo spustené. (DJW)
Reklama