Vetřelec: Covenant

Kdybyste o tom náhodou pochybovali: Nový Vetřelec je převlečená dvojka Promethea se všemi klady i zápory. Jaké jsou ty klady? Scottovsky opulentní scenérie a Fassbenderův David, který mě svojí vyndaností prostě bavil a fandil jsem mu od začátku do konce. A co zápory? No… v podstatě všechno ostatní. Covenant je přesně tak pitomý jako Prometheus a má i podobně nezáživné hrdiny, jimž (možná s výjimkou Dannyho McBridea) přejete akorát co nejkreativnější a nejděsivější konec. Asi není potřeba zdůrazňovat, že se tu ani jednoho moc nedostává. Scott sice rozjíždí solidní krvavé lázně, postavy do nich ale lezou tak idiotsky, že nehrozí ani napětí, ani nadšení z toho, že starý dobrý xenomorf (respektive jeho předchůdce) řádí jako pominutý. Další díl bych si klidně odpustil. Už kvůli úplnému konci, který se mi (navzdory tolika scenáristickým failům) vlastně docela líbil. (5/10) (15.05.2017)

Je to horší, než Prometheus a nejméně zajímavý film z celé vetřelčí ságy. Zatímco tolik kritizovaný Prometheus s opakovaným shlédnutím tak nějak zraje k lepšímu zážitku, Covenant je přezrálý a úplně vymačkaný citrón. Mytologie postavená kolem nejslavnějšího vesmírného zabijáka není zajímavá a výsledek připomíná průměrnou vyvražďovačku od nějakého průměrného režiséra, která se polovinu stopáže odehrává v noci, v přítmí, při tlumeném světle (Prometheus v tomhle ohledu byl vizuálně mnohem, mnohem poutavější a pestřejší) a scottovskou obrazovou bravuru, aby zde člověk pohledal. Marně. Korunu tomu nasazuje WTF vzájemná přivítací "prostná" androida a čerstvě vylíhnutého vetřelce, která je jak vystřižená z parodie bratří Zuckerů. Tak co s tím, milí producenti? Nechte, prosím, aliena milníkem filmové historie, kam svým významem spadá a nedojte to jak dojnou krávu, už tak se chudák drží sotva na nohách. (23.05.2017)

Ten signál z neznámé planety neměl být „Take Me Home Country Roads“ od Johna Denvera, ale „Hurt“ od Johnnyho Cashe, protože tohle, drahý Ridley, bolelo nejen posádku vesmírné lodě Covenant.. Nepříliš funkčně svázaná hra na dvou písečcích, kdy ten první představuje akční sci-fi, co se sice koupe v odvážných krvavých lázních, ale inteligencí se otírá o AvP a druhý Fassieho androidí exhibici, při které se Walter / David potměšile tváří, jako že on ví, co ostatní ne, sám sobě recituje Shelleyho a hraje si při tom na Stivína, doktora Frankensteina či mocného Stvořitele. Nejhorší je, že já si uvědomil, že to točí Scott, až po finále na lodi, které budilo dojem, že něco z natočeného materiálu zase čeká až na director´s cut.. Ještěže James Franco bezodkladně vzplál touhou opustit plátno, protože místy se vyskytovaly momenty, kdy jsem očekával, že tam rozpustile nakráčí s Dannym McBridem a na krku budou mít přívěsky z vetřelčích pyjů. Výsledkem je bohužel i to, že má shovívavost při hodnocení Promethea začíná dostávat povážlivé trhliny.. (23.05.2017)

Je to lepší než Prometheus, a přesto nejhorší Vetřelec. Co je to? Ridley Scott může na sklonku kariéry točit cokoliv, bohužel se ale rozhodl pídit po podstatě naší existence a ohledávat zázraky zrození... a bohužel tak dělá zrovna skrze vetřelčí sérii. Na ní přitom lidé milovali přesný opak než velké a vzletné filozofické úvahy - právě tu slizkost, ostrost, děsivost, buď syrová akční jatka, nebo hororové peklo s bubákem ve strašidelném domě uprostřed vesmíru, kde vám poldové nepíchnou. Ridley Scott pohříchu nechápe sílu látky, kterou stvořil, a tak se zase noříme do podivné filozofující sci-fi, která je často banální, povrchní a strašně nelogická z hlediska chování astronautů, zároveň je ale řemeslně velmi silná a místy co do krvavosti a sexuálních podtextů slušně oplzlá. Problémem tak nejsou jatka, ale spíš ansámbl plný nevýrazných postav, který zlotřilý Fassy masakruje v jedné z nejméně pochopitelných úloh své kariéry. Nebaví mě ten koncept, nebaví mě tyhle dva filmy a irituje mě, že někdo przní Vetřelce zrovna tímhle směrem, že jsme si za dva Promethey poctivého vetřelčího masakru skoro neužili a místo toho se tu mění různí xenomorfové a licituje se s podivnostmi o stvoření života a světa. Nový Vetřelec není špatný film, Ridley u něj ale strašně plýtvá potenciálem látky i svým vlastním kreativním časem. Škoda i podruhé. (15.05.2017)

Scott nemá příliš v lásce ostatní filmy z této série, tudíž zřejmě ani fanoušky, a Vetřelec: Covenant navazuje obsahově i náladově spíše na Promethea, který mrštné xenomorfy viděl jen z rychlíku. Tady do něj sice po slušně vystupňovaném začátku naskáčou v hojnějším počtu, ale v téhle jízdě není moc času na nějaký strach z neznáma. Černí slizouni se po vzoru slasherových vrahů náhodně teleportují, aby na někoho vybafli ve sprše či u studánky, ohodili krví nejbližší stěnu a vyklidili scénu pro pseudofilozofické forbíny androida Davida (jehož velmi snaživě hraje Michael Fassbender). Kdo tady komu dělá Boha a jaké literární klasiky zrovna citovat, to zkrátka Scotta tankuje víc než plíživý horor. Naštěstí neplní sny jen sobě, ale i fanynkám Fassbendera, který konečně prožije na stříbrném plátně romanci s vhodným partnerem – se sebou samým. Ano, polibky zde nerozdávají jen vetřelčí hlavičky, ale i homoroboti, účastnící se tak neoficiální soutěže o největší mimózní moment filmu. Konkurencí jim jsou trénovaní astronauti, kteří však spíš trénují na jejich první Jackass video, a panáčkující vetřelčátka. (05.06.2017)