Expendables: Postradatelní 3

Oproti předchozím dílům ve trojce lépe funguje sebeironie a kombinace nostalgického vzpomínání s moderním pojetím žánru. Zapojení nového mladého týmu, ve kterém absentuje jakákoliv charismatická osobnost, zapadá do konceptu rozvinutého ve druhém díle, kdy jsou jednotlivé postavy postradatelných vnímány nikoliv fikční optikou snímků, ale jakožto projekce předchozích rolí protagonistů. Bohužel však zároveň ubírá prostor veteránům. Úsměv na rtech tuhne i u akčních scén, kterým chybí dokonalá přehlednost a stávají se tak spíše nezdařilou sbírkou akčních miniscének, což je posíleno i snahou věnovat prostor postupně všem postavám. Trpí tím bohužel i závěrečná dvacetiminutovka, která by si tak přála být třešínkou na dortu. (31.08.2014)

Slyovo scenáristické ujištění, že stará košťata pořád metou lépe, než mladá nezkušená ucha, mě vlastně ke štěstí stačí. Bez genderově emancipační vložky v podobě nepřemožitelné bojovnice v sukni (které měl režisér vysvětlit, že věčně zamračený výraz z ní tvrdou mlátičku neudělá) bych se obešel, naopak příjemně potěšil ve své sebeironizující roli Banderas, který si to tady „dává“ jak fretka na speedu. Že těm mladým chybí absolutně jakkékoliv charisma, je vlastně dobře, o to více vynikne osobnost starých akčních pardálů. A závěrečná akční dvacetiminutová masáž to nakonec zvedla na ty těsné 4*.____Musím se smát některým zdejším výtkám (ale i stejně uvažujícím recenzím na zpravodajských webech) ve znění, že třetí Expendables „jsou jenom o střílení“. Co jiného jste, milí dotyční, od ryze akční série a ve scénáři od člověka jménem Sylvester Stallone čekali? Kantovské zamyšlení nad smyslem bytí a všehomíra? (13.08.2014)

Ještě než začnu komentovat třetí Slyovo děťátko neodpustím si okomentovat, zdejší poměrně velkou skupinu ubožáků. Pro stahování filmů mám pochopení, zejména v případě pokud zde dotyčnej film není k dispozici, ale říkat si filmovej fanoušek a stáhnout si film, kterej jde za 14 dní do kin, tomu říkám vrchol čuráctví, tak hlavně si děti nezapomeňte napsat na svůj profil velkým tučným písmem "miluju filmy." "jsem velký filmový fanoušek". atd. A nyní od zoufalství lidského ke skoro zoufalství filmovýmu. Na trojku postradatelných jsem se těšil jak Pepíček na ježíška a úvod pod taktovkou Wesleyho zahrál výbornou symfonii, jenže to jsem ještě netušil, že to nejlepší už mám za sebou. Mám dojem, jako kdyby byl Sly měsíc na samotce a těsně před natáčením ho pustili a on se nám chtěl vykecat, protože takovou sprchu keců v akčním filmu rozhodně neočekávám a ani nechci. Sly bohužel ujel i na scénáři, protože nechápu k čemu byl ve filmu můj miláček Dolph, o Jet Lim ani nemluvě. Za to mladá generace dostala nejvíc akčního prostoru, nic proti, jenže pane Stallone, já Expendables mám rád, právě proto, že to má být výsadek do akčních osmdesátek. S tím souvisí i má největší kritika, která se týká Patricka Hughese, to co on předved je jedním slovem trapnost. Akční scény nebyly sice až tak roztřesený, ale byly často zoufale nepřehledný a v případě závěrečných soubojů Sly vs. Mel, Jason vs. dvoumetrový hovado těžce odfláklý a nedat Wesleymu a Dolphovi žádnej souboj jeden na jednoho, to děte do prdele. A Arnie ? Tohle si nezasloužil. Obsadit ho jenom kvůli jménu na plakát mě nepřijde vůči němu příliš fér. Pokud v něčem trojka postradatelných vyniká nad svejma staršíma bráškama, tak je to oblast herectví, protože u Mela a Antonia je prostě vidět že v oblasti herectví jsou přece jen vyšší liga než zbytek týmu. Tady si opět musím postesknout. Antoniova postala dostala víc času k pitvoření než hlavní záporák Mel k drsňáctví. Fascinovala mě lacinost filmu, mám pocit, že producent filmu je velkej šetřílek, ostatně když jsem si čet závěrečný titulky měl jsem dojem, že s filmem je spjatej snad každej žijící Bulhar. Nejslabší díl z celé série má pár kvalitních scén a vtipných momentů, ale jako celek rozhodně nezáří. (20.08.2014)

Na třetí pokus už bohužel můžu říct: "A je to tady." Třetí Expendables jsou hlavně oproti dvojce velké zklamání. Samozřejmě že o příběh tu moc nejde, ale pospojování jednotlivých scén je prostě něco, čemu se určitá pozornost věnovat musí - zvlášť když už existuje něco jako Serbuan Maut 2. A pokud tohle není úplně na té správné úrovni, a hlavně nezbytný výběr kandidátů probíhá tak, že k angažmá stačí nakopat zadek pár ožralům na parketu, pak se můžete upínat už jen ke hláškám, týmové chemii a vizuálním vychytávkám v akčních scénách. Jenže... původní tým se "radši" ze Stalloneho vůle rozpustí, aby nepomřeli ve válce (ano, válce) s opravdu povedeně zlou sviní Melem Gibsonem, mlaďáci jsou až na Rondu Rousey nezapamatovatelní a mně zcela ukradení a Banderas hraje překvapivou roli, která se kvůli kulometné dikci ale hodí spíš pro Policajta Z Beverly Hills než Mariachiho. Jenže2... přibyly tuny CGI (hlavně "spektakulární" tankové a davové scény a demolice budov, ale taky helikoptérová mise pro staříka Harrisona Forda, usazeného zcela viditelně v simulátorové sedačce, kolem které se kývalo s kamerou...) a podivných kamerových vyfikundací. A Jenže3... je to celé PG-13. Nutno ale uznat, že bojové scény "tělo na tělo" jsou svižné a oku libé (tedy až na Gibsonův final fight, kterým má film vrcholit, ale místo toho jde o největší výsměch v celém filmu) - čímž se oklikou vracíme k Serbuan Maut, protože režisér Hughes (jehož bych nejraději přejmenoval na Huggies) má přivést na svět jeho americký remake... S tím, co jsem viděl tady, o něj mám docela obavy, protože na rozdíl od prvních dvou dílů Expendables bych u třetího hořce litoval, že jsem vyhodil peníze za lístek do kina. Dobrého je tu pomálu, a většina toho, co v téhle sérii bylo a fungovalo, zmizelo a bylo nahrazeno něčím slabším/nefunkčním. 50% (30.11.2014)

O fous lepší než dvojka a to především díky závěrečnému dvacetiminutovému akčnímu nářezu, kde se konečně do hry navrací stávající tým (do té doby nepochopitelně odstavený na vedlejší kolej) a přepálené seznamování s nováčky se začne jakžtakž vyplácet (brokovnice, Ronda Rousey předvede víc, než obvykle stihne v zápasech UFC). Stará parta se tváří unaveně až nezúčastněně (hlavně Sly už méně hláškuje, více nostalgicky vzpomíná a tváří se nasraně), nejvíce si svou účast kupodivu užívá Ford a z řetězu utržený Banderas. Gibsonův záporák je postačující. Jinak překvapivě vážné, s minimem nadsázky nebo snahou o naplnění žánrových formulek (absence osobních soubojů a ikoničnosti hrdinů) a s odporně umělým pozadím. Nejúsměvnější momenty jsou ty nezáměrné, když si uvědomíte, že víc než Banderase nebo Snipese si na plátně často užijete jen jejich dablérů. 5/10 (15.08.2014)