Práskač

Jean-Paul Belmondo netradičně v roli jako pro Alaina Delona. Kupodivu to celkem funguje. Přitom hlavní postavu hraje Serge Reggiani a Belmondova chvíle přijde vlastně až v druhé půlce filmu. Jean-Pierre Melville na svém rukopisu teprve pracoval, ale i v této historce z podsvětí už zdařile experimentoval s kamerou. (08.09.2015)

Jean-Pierra Melvilla si ordinuju zásadně za tmy a za absolutního ticha, protože jedině tak vyniká specifická atmosféra jeho filmů. U filmu Práskač, ale bohužel fungovalo vše jen z půlky. Obrazová složka byla velmi kvalitní i když delší statický záběry "ničeho" se přímo nekonaly, pořad to byl obrazový balzámek. Herci pod Melvillem jsou tradičně výborný, Jean - Paul zde předvedl jeden z vůbec nejlepších hereckých výkonů své kariéry i když se prostě nemůžu ubránit dojmu, že pro Melvillovy postavy a styl se spíše hodí Alain Delon, ale OK Bebel to tady dal na jedničku. Co však ubírá na absolutním ponoru do atmosféry je přílišná rozkecanost, která prostě do Melville stylu nepatří a dále poměrně hodně klíčových postav, to všechno si říká o pozornost, která pak logicky chybí na obrazové části filmu, která je u JPM pro mě spolu se stylem vyprávění vždy ta nejpodstatnější. (26.05.2013)

"Fabienne, dnes večer nepřijdu." Můj klobouk se odkutálel kamsi do dáli. To je ta leč noirovým hrátkám zaslíbená. Siluety dlouhých plášťů, muži zrozeni k desperátství, zastřené tváře, štiplavý cigaretový kouř, vleklý parfém temných promenád, s kapkami deště splývá tuze rád, šumivý motiv, neohmataná důvěra, taktický řád podsvětí, podezíravý hráč Jean - Paul Belmondo to delonovsky jistí, umolousané uličky, stylové báry, mystické "kočičí" ženštiny... a pozor na paraván. (08.09.2015)

Jak pravil Enšpígl, Belmondova role by seděla spíš Delonovi. To ale neznamená, že by ji Jean- Paul nezvládl. Jen má člověk pocit, že něco nesedí. Co ale sedí jak klobouk na kebuli je role na tělo Serge Reggianiho. Jeho lochem zocelený zločinec je tvrdý jako obrubník a (skoro) stejně nezničitelný. Zápletka je pořádně zašmodrchaná a na několika místech i zauzlovaná. Na Melvilla je příběh dost ukecaný, a překvapivě prostoru se dostane ženským. Ani to ale není úplně špatně. Jenom zas má člověk pocit, že to není tak úplně ono. V tom je ten problém. (17.01.2017)

Melville tento film pojal ve stylu Noir se vším všudy a také jako obrovskou poctu svým oblíbeným americkým kriminálkám. Vizuální stránka je perfektní, hrozně se mi líbily ty všudypřítomné tmavé odstíny, co vytváří tu pravou Noirovou atmosféru. Hodně tomu pomáhala i černobílá kamera, která zde byla skutečně efektivní a film by v barvě vůbec nemohl fungovat. Příběh a scénář mi pořád ještě nepřipadaly na tak vysoké úrovni jako u pozdějších Melvilleových filmů. Práskač si ještě nelibuje v mlčenlivých scénách a není tak syrový a chladný. I tak má ale solidní atmosféru, kterou právě vytváří ten úžasný černobílý tmavý vizuál. I Belmondo je zde stylový a cool, podobně jako by byl na jeho místě Delon. Akorát příběh je ve druhé polovině i na Melvillea moc složitý na pochopení. Asi má zase svůj dvoj význam, ale ten mi nedošel. Slabší čtyři. (20.03.2018)