Colette

Mádlovic kluk se snažil, co mu síly stačily a místy ukazoval víc než solidní projev, ale celkově to prostě nebylo ono. Tenhle kluk prostě nemůže hrát konfidenty, policajty či zoufalé vězně koncentráků. Je mi líto, ale bojím se, že se ze škatulky teenagerských hrdinů zcela vymaní až za hodně dlouhou dobu. Tím nechci říct, že by vyloženě kazil, ale být na jeho místě někdo jiný, bylo by lépe a vhodnějších mladých herců máme určitě dost. Ovšem Cieslar měl k ruce jinak výbornou sestavu, která Mádlovy zdatně vypomáhala, což platí především pro prakticky neznámou Clémence Thioly, která je nejen přirozeně hezká, ale podává i uvěřitelný projev. Eric Bouwer se prozměnu rochnil v roli důstojníka SS a jeho postavu jsem spolehlivě nenáviděl. Na naše poměry se mi líbila i sugestivně podaná atmosféra koncentračního tábora a tady mohou filmaři směle konkurovat podobně laděným snímkům, které jsou obecně považovány za velkofilmy. A nakonec se mi líbilo i to ohraničení 70tými léty, jakkoliv bylo kýčovité. Vedle Mádla mi ještě dělal problém dabing. Nevím, jestli film šel do naší distribuce s titulky, ale dabing se tady příliš nepovedl. především mi vadilo, že Němci nemluvili německy, což u válečných filmů ubírá značně na autenticitě. Navíc je to už dnes zcela běžné. Nicméně i tak patří Colette v rámci naší kinematografie k silnému nadprůměru. 80% (27.02.2014)

Ani zďaleka nie výborný avšak dôstojný film, minimálne v okolí hraníc Česko-Slovenka. Teda pokiaľ viete odpustiť klasické filmové klišé (na túto tému to vyznie trocha cynicky, ale je to tak) o neľudských podmienkach v koncentračných táboroch, o zopár pomocníkov dozorcov medzi nimi a osudovom utrpení vyvolených postáv. To je téma (ako máme možnosť vidieť) nevyčerpateľná, rovnako ako obdobie studenej vojny a už si pripadám akoby sme boli z umeleckého hľadiska a inšpiráciou uviaznutý v jednej klietke a dookola filmovali len prívetivé a ničím neprekvapujúce príbehy. Nepoteší ani jednoducho načrtnutý scenár a šírkovo veľmi plochý kontext takejto jednoduchej stavby príbehu s "jediným" záporákom (pri 120 minútach). Ale mám rád úprimnú citlivosť a taký nevšedný voňavý záver (keď to tvorcovia vedia, napr. v Zimnom príbehu to nedokázali, čo mrzí dvojnásobne). Takže, tentokrát nebudem prísny. (18.07.2014)

To se furt machrovalo, jak všechno probíhá v angličtině na mezinárodní úrovni a do kina pak přijde takovejhle polodabovanej paskvil, kterej tahá za uši jak podladěný housle a kterej zabíjí jakýkoli šance emocí oslovit diváka. Důchodcovskou verzi neodmutovanýho Mádla mluví prohulenej Bartoška a Colette na mě z plátna dělala dojem, že předčítá návod na použití plynovýho kotle. Takhle dabovat se může animák o žirafě, která shání šálu kolem krku, a ne drama z koncentračního tábora. Jinak moc se mi líbila vizuální stránka filmu, líbila se mi hudba a samozřejmě - líbila se mi Clémence. Však taky právě tohle dělá tři hvězdy, no a mně nezbejvá než dál čekat na to, až si přestaneme hrát na Hollywood a začneme používat hlavu. (21.09.2013)

až na slabší "současnost" r. 1973 a poměrně amatérské triky (březinka, komíny, lokomotiva, rackové) jde o mimořádně sugestivní filmový prožitek... silný příběh, po jehož shlédnutí nebudete dost možná chtít dlouho nic říkat, jen si promítat v hlavě ty nejtěžší momenty a znovu si vážit doby, ve které žijete... běžte do kina (doporučuji EN verzi, ta CZ dabingem bohužel trochu utrpěla)... stojí to za to. i když dobře vám po tomto snímku asi ještě dlouhé hodiny nebude... 70% p.s.: vy, co ve svých komentářích postrádáte větší romanci v koncentračním táboře a stěžujete si na citové vydírání diváka, zkuste se nad tím ještě jednou (možná raději víckrát) zamyslet, jak asi jinak může vyznít příběh "lásky" v koncentračním táboře - je samozřejmé, že city a nervy budou šponovány do extrému a ona "láska" nebude ta, jakou ji známe z období míru... osobně myslím, že je to nepředstavitelné, a odsuzování scénáře či dokonce označování za vydírání je vzhledem k tomu, že se jedná o autentickou dobovou výpověď, silně nemístné. (18.09.2013)

Nemastný a neslaný milostný příběh odehrávající se v době velmi tragických a šílených událostí, na které by se nikdy nemělo zapomenout. Bohužel klouže pouze po povrchu a nejde nadřeň. Nijak zvlášť mě nepřesvědčil a že by mě chytil za srdce nebo donutil přemyšlet, to se také nestalo. Pořád jsem očekávala něco víc a pak byl najednou konec. Postsynchrony byly opravdu hrozné. Dokonce jsem si myslela, že snad špatně slyším. To, že byli herci, kteří mluví jinou rodnou řečí, předabování, to je normální, ale že i českým bylo kolikrát špatně rozumět, protože prostě mumlali, to mi vadilo. Arnošta Lustiga si jako spisovatele vážím a budu si muset jeho knihy znovu přečíst. Z filmu mám rozporuplné pocity. (26.01.2015)