Revival

Nejhorší na tom celém je, že Češi (a Češky) už prostě jinak a jiné filmy točit neumí, takže mi takřka jakýkoliv požitek z Revivalu pokazil fakt, že jsem byl vždy minimálně o minutu popředu a film jsem si mohl sám odvykládat, aniž bych ho viděl. Tak hrozně čitelné a předvídatelné to bylo. Tyhle nefunkční katarzní rádobykomedie už se pomalu stávají jakýmsi pozemským božím trestem. Ač jsou tam některé postavy příjemné a někoho, kdo ve svém životě stál s nástrojem v ruce na pódiu alespoň jednou, to bude hřát a bude tu zápletku cítit a vnímat trošku inzenzivněji, než ostatní, vlastně za jediné nejzářivější body celého filmu vidím skvělou Jenovéfu Bokovou (zdá se, že otec Bok založil dobrý chov) a samotná vystoupení filmové kapely. I když, co by asi o Smoke napsali Hudební masakry? Jinak je to prostě klasická česká dramaticky komediální křeč, kterou nezachraňuje ani herecké obsazení. (26.03.2014)

Celkem příjemná komedie od Alice Nellis, která mi svým konceptem přišla mnohem jednodušší než její dřívější filmy. Tohle je méně artové, ale zase pro širší diváckou obec. Námět je originální a věřím, že nejeden comeback pohasínající hvězdy či dokonce celého bandu mohl začít stejně jako zde regulérním podnikatelským záměrem. Vždyť i v umění jde o prachy až na prvním místě. V cizině u takto slavných kapel jsou problémy s comebacky spíše z důvodu nechtění či úmrtí některého ze členů. To jen u nás to mohou být existenční důvody .-) !!! S nasazenou čtyřkou jsem neměl problém, dominoval v ní hlavně Geišberg svým naturálním projevem. Krobot standardně nezklamal a citárové Ach synku synku jako zvonění na mobil mně dostalo :-)) ,,Oprášené'' hity ze seventies měly celkem zvuk a působily přirozeně. Vzpomněl jsem si při tom na The Rutles (1978) :-)))) Jak asi i tam tvůrci zápasili s ,,hity''. Necelé dvě hoďky vám v poklidu bez nudy utečou, ale stejně jako se vám ihned vytratí popěvky The Smoke, vytratí se i tenhle film. Tři brka . * * * (13.01.2014)

Režie Alice Nellis mě baví. I při druhém setkání jsem si užíval profesionální i osobitou práci s vlastním scénářem a vedením herců. To, co Alice dokázala např. s Geňou, se už asi nikomu nepovede, včetně Genzera samotného. Jeho ztělesnění falše, pokrytectví a bezcharakterních praktik českého šou-businessu je velmi věrohodné. Samotní členové skupiny jsou možná až přehnaně rozdílní. Jistou povahovou soudržnost lze nepochybně cítit u Karla a Václava, i když Bolek u hraní vypadá, jako by to držel v ruce poprvé (tedy asi věrohodně) a ještě to kombinuje s výrazem upozorňující minimálně na kolaps, tak jeho další herectví je skvělé. Nicméně věčně mladý Milan (dědeček s novorozeňátkem vrhající se po hlavě do světa prohnilého bulváru) a nespláchnuté zbytky vychlastaného undergroundu šedesátých let, propagující západní demagogické klišé - sex, drogy a kdo ví, co vlastně ještě, v postavě Otakara, mi trochu narušovaly atmosféru. Ne, že bych obě postavy a jejich osudy ve filmu neuvítal, ale zdály se mi lehce přehnané. Přemodelínovaná kapela Nightwork v čele s načesaným, sólovým zpěváčkem také na kladech nepřidala, ale v celku mě film dost zaujal. Miroslav Krobot a Zuzana Bydžovská - dvojice, držící celý film nad tříhvězdičkovou vodou, která se mi nad filmem občas prolila. Nejen jejich, ale celo-skupinová KONEČNĚ vyřčená pravda, pár minut před vrcholným koncertem, mě v nadprůměru přesvědčila. Stejně tak hudba Jana Ponocného, který se své role ve filmu zhostil také s velkou parádou. Alice je pro mne velmi žhavé želízko v ohni novodobé české kinematografie. (02.01.2015)

Alice Nellis is back! Zuzana Bydžovská nemá jen jednu hereckou tvář, jak jsem tvrdil v Perfect days. Asi nikdy jsem neviděl Karla Heřmánka ve špatném filmu. Dokonce i Geňa umí hrát a pasoval tam. Od Nightwork je sympatický, že si nedělali reklamu a nechali si změnit visáž (i když je to teď už stejně vlastně jedno). Dobrá hudba od Ponorky a konečně zase jeden dobrý český film, u kterýho se nemusíte stydět (ani vás nikdo nechce dojímat). (10.11.2013)

Pokud přimhouřím oko nad scénářem, který občas ohýbá situace i jednotlivé postavy poněkud násilně a proti větru, je mé první setkání s Alicí Nellis, kupodivu, příjemným překvapením. Pro mě je Revival především příběhem o stárnutí, přátelství, ztraceném čase a podrazech, a jako takový se povedl na výbornou. Hořkozábavné drama o posledním tažení starých, životem omlácených rockerů nenudí a není hloupé. Nechybí mu emoce, silné momenty ani střídmě dávkovaný humor, občas notně černý. Ani chvíle nenápadně vybízející k zamyšlení, které chytře infikují různá klišé. Jednotlivé přísady se vzájemně neruší a ustojí i několik zakolísání. Z hereckého týmu vedou zcela jasně výborný Polívka a Krobot, ale neztrácí se ani tornádo Geišberg jehož protiváhou je civilně utlumený Heřmánek. Tihle čtyři to utáhnou i za herecky pokulhávajícího Dyka a Genzera. Zkrátka a dobře, sympaticky optimistický film, který si, doufám, užijí nejen staří pardáli. (11.01.2014)