Léto ztracených polibků

Hezky natoceny, poeticky ladeny film z Gruzie, ze ktere jsou u nas temer vsechny filmy nedostupne... Reziserka naplno vyuzila krasy Gruzie a spolu s lehce erotickymi zabery na Nutsu Kukhianidze, ktera zde hraje ctrnactiletou holku, natocila pekny romanticky film. Hezka je i Bregovicova hudba. Kukhianidze, ktera v dobe nataceni mela 17 let, neni zadna kocka na prvni pohled, ale ma neco v sobe a urcite byla vybornou volbou tvurcu tohoto filmu, ze ji obsadili do hlavni role. Obrazove velmi hezky film, obsahove me to ale tolik nezaujalo. Skoda, ze se zrovna tento film CT rozhodla dabovat a nepustila ho v puvodnim zneni s titulky. (14.03.2015)

Gruzínská tragikomedie s trpkou příchutí nevyužitého potenciálu. Představitelka hlavní role je sice k nakousnutí, ale sled epizodek pestré sbírky místních exotů, pro které se všechno točí kolem sexu, mě místy lehce nudil. Hudba Gorana Bregoviće na jedné straně potěšila, na druhou je nutno podotknout, že mistr většinou jen recykluje jinde použité motivy. (13.08.2006)

Zrejme majú Gruzínci len podobnú náturu, ale mal som z tohto inak milého, živelného filmu pocit, že sa občas za každú cenu snaží vyvolať kusturicovskú atmosféru. Toto by som mu vytkol a potom ešte trochu nedotiahnutý scenár. Ale ináč veľmi príjemná oddychovka, v ktorej by som sa ale medzi postavami nechcel nájsť... (03.06.2014)

Z prvního zhlédnutí před několika lety jsem si odnesl povznesené vzpomínky. Asi mě musely zmámit půvaby hlavní hrdinky a gruzínská exotika. Teď napodruhé se mi tento film zdál být poněkud jednorozměrný. Je to sled nepříliš souvisejících epizod ze života maloměsta, jehož obyvatelé jako by se stali kolektivní obětí sexuálního harašení. (06.07.2006)

Ten film mě vysloveně políbil. Už dlouho mě při žádným filmu nebylo tak strašně příjemně, jako tady. O tomhle filmu mluvil v jednom rozhovoru strašně hezky Pierre Richard a protože si Pierra jako umělce a bohéma nesmírně vážím, hrozně jsem toužil po našem setkání. Musím se přiznat, že chvíli jsem si říkal, bože co člověk to magor, jenže oni všechny ty neortodoxní postavičky a jejich mnohdy absurní situace se poměrně rychle tak nějak samy od sebe ubytovaly v mým srdci. Ve filmu je hodně záběrů na mladší nahou holčinu, takové guzínské lolitkování, ale ani trošku to nepůsobí slintácky nebo úchylně. Téma lásky je tady zprácovano všemi esencemi, humorně, romanticky, absurdně, ale i tvrdě a nekompromisně. Poetičnost filmu obstarává výborná práce kamery, některé kompozice jsou fakt výstavní a skvěle napasovaná hudba. Film není žánrově možný jednoznačně zařadit a možná proto se mě tak moc líbil. Já tady písmenkuju, ale v hlavě mě pořád jedou scény z toho filmu. Zkrátka jsem objevil svou další velkou filmovou lásku. (15.05.2014)