Mandela: Dlouhá cesta ke svobodě

To je mi zase trapas pane režižére. Mandelova autobiografie pohledem filmovych oci Justina Timbrdwicka, kde staci natocit nejakou cernobilou jednostrannou nespravedlnost, smutne zabery z vezeni a par citaci a jde se na dotocnou! Mandelova autobiografie a celkovy pohled na svet je filozoficky tak poutave dilo, na ktere slaboduchy scenar ani dirigentska taktovka nestacily. Mozna kdyby se nedelalo tolik prestavek na pravidelné čajové dychanky... Stale dokola delaji z divaku idioty a predkladaji lidem dramaticky jednostranne zapletky, kde je kazda strana mince zvyraznena natolik, ze by ji poznal i katolik. Neni divu, ze zde place nejedna venkovska dorostenka, ktera vychodila pet trid zakladky na deset let. Chybi mi zde propracovanejsi psychologicke procesy, celkovy nadhled nad celou tou problematikou. Mozna k tomu vsemu prispel i naprosto zcestny vyber hlavniho hrdiny bouchacem Idrisem Elbou, kteremu jsem to nezral od zacatku filmu. Vzpomente si na Eastwoodovo Invictus, v tomto dile stacil jeden pohled do oci Morgana Freemana a videli jste vse... (21.08.2014)

Najskratovitejšia biografia za posledné obdobie. Už v základoch si scenár na seba naložil pomerne veľké sústo, keď sa rozhodol zmapovať celý život Mandelu, no aj napriek mnohým prezentovaným udalostiam vyznie pomerne plytko. Čo je paradox, keďže mapuje ďalšiu smutú etapu ľudstva, no kvôli tomu, že sa snaží do dvoch hodín vtesnať niekoľko desiatok rokov ani jednej udalosti sa nevenuje v dostatočnej miere. Všetky sú zobrazené povrchne, takmer ako povinná prednáška z histórie, bez širšieho kontextu. Film len tak nezáživne líči jednu udalosť za druhou a všetky dosť jednoducho skresľuje. Pritom silných udalostí má dostatok (streľba do civilistov počas protestu, genocída atď.), avšak ani jedna nedokáže hlbšie zasiahnuť, dejú sa bez akéhokoľvek zaangažovania diváka a výsledok je ten, že aj napriek tomu, že sa jedná o biografiu, tak po skončení filmu nebudete o nič múdrejší ohľadom Mandelovho života ako pred ňou. S tým súvisí aj strata tempa, kde sa film v podstate od začiatku dosť vlečie a tie dve+ hodiny sú nakoniec neskutočne ubíjajúce. Výrazným pozitívom je jedine Idris Elba, ktorý po všetkých Prometheusoch, Pacific Rimoch a iných blockbusteroch dokazuje, že je skutočným hercom. Do role sa vžil a celkovo mu je možné uveriť každý pohyb, gesto, prednášanú vetu. Jeho herecký koncert však sám o sebe nestačí pokiaľ nemá oporu v kvalitnej réžii. A tú mu Chadwick rozhodne neposkytol. Celkovo film neurazí, pojednáva o dostatočne silných udalostiach, po technickej stránke je natočený zručne a na Elbu ho tiahne na svojich pleciach, ale je to podobne nezáživná prednáška z histórie ako Spielbergov Lincoln. Po vedomostnej stránke nijako neobohatí, na to prezentuje udalosti príliš plytko; po tej filmovej zase vôbec nestrhne, nakoľko na to je natočený veľmi nudne. Vyššie hodnotenie si preto nezaslúži. (28.03.2014)

Důstojná pocta nedávno zesnulému Mandelovi (film samotný měl přemiéru ještě za jeho života), která sice v zájmu umělecké dramatizace není plnohodnotným životopisem, především pro svou chronologickou epizodnost, přesto základní pohled na jeho život podává s plnou dávkou výborného nákresu dobové atmosféry Jihoafrické republiky v dobách apartheidu a s funkčním napětím i emocemi. Zážitek je násoben výborným filmovým řemeslem a skvělým výkonem Idrise Elby. Líbivou tečkou je píseň od U2 v závěrečných titulcích. 90% (17.07.2014)

Černobílá hra, kterou se mi hrát nechtělo. Na jedné straně zlí běloši, na straně druhé chudáci černoši, kterým vlastně nezbývá nic jiného, než se chopit zbraní a bojovat za svoje životy. Taktně je zamlčeno, že pokud by se Mandela a ANC chopili moci, stala by se z JAR jedna z bolševických republik, které by byly slova jako svoboda a rovnoprávnost zcela cizí. Netvrdím, že apartheid byl správným zřízením, ale nedá se na něj nahlížet jen jako na režim, jehož jediným zásadním bodem bylo mlátit černochy. Ať se to někomu líbí nebo ne, tak právě díky apartheidu patří JAR k nejrozvinutějším ekonomikám v Africe. Zatím. Ale podobné věci se neříkají, protože nezapadají o mýtu o Mandelovi. A tenhle film ten mýtus jen přiživuje. Natočeno zručně, Idris Elba výborný a věřím, že pokud se člověk oprostí od averze k uměle vytvořeným modlám, dokáže Chadwickovo dílo ocenit, ale mě to moc nejde. 40% (22.10.2014)

Nelson byl pěkný proutník, problematik ale také moudrý člověk, který ke své výjimečnosti dle mého dozrál až časem a vězením. Pro neznalého diváka ohledně Mandely bude možná lepší nějaký dokument, než přemrštěný film. Je to zaměřeno hlavně na vznik jeho angažování se v různých protiprávních aktivitách a jeho pobytu ve vězení. Něco z toho není až tak poutavé, ne se vším s ním nebo tvůrci souhlasím. Vzhledem k délce jsem trochu čekal, že se zaměří i na jeho rozporuplnou manželku Winnie po návratu z vězení. Každopádně ani další následující černí prezidenti JAR z toho bordelu nevytáhli. U2 se svou Ordinary Love jen dokázali svou TOP kvalitku. (06.02.2014)