Spectre

A konečně tady máme Spectre. Úvod v Mexiku je parádní, následující titulní písnička také hodně zajímavá a navíc podpořená hodně zajímavými obrázky člověka navnadí, že bude mít co do činění se skvělou Bondovkou. Jenže, tak snadné to nebude. Scénář rozhodně nepatří k tomu nejlepšího co Jamese potkalo a také vizuál má do Skyfall daleko. Sam Mendes si pro nás připraví ještě výborného Bautistu, kdy s Bondem vystřihne nezapomenutelnou bitku ve vlaku a víc už nic. Quantum tento díl raději ignoruje a pokud si tvůrci mysleli že si divák sedne z Waltze na prdel, tak se tak neděje. Jeho Blofeld mě přišel do příběhu natlačený hodně na sílu, protože , a to si klidně přiznejme, po Skyfall se těžko navazovalo...Celkově vůbec netuším kam se vlastně Bondovky dále pohnou, zda bude příští díl o útěku hlavního záporáka anebo se Bond vrhne do nové mise. Ale vlastně do které, když celé podsvětí ovládá Spectre. Tvůrci se tak dostali trošku do slepé uličky. Vše korunují hodně slabým závěrem spíše z kategorie náhodných alá poslední Smrtonosná past. Osudovost je ta tam a Fiennes není Dench. 70% (26.02.2016)

Úvodní část v Mexiko City ukazuje, proč jsou Bondovky jednou z nejsilnějších značek vůbec. Bylo tam všechno. Úchvatná akce, šarm, humor, exotická atmosféra kosmopolitních dálav, neuvěřitelné množství komparsistů a moneyshoty na metropoli. Fakt intro snů. Dále to bylo stále hodně dobré a na mě to fungovalo. Líbilo se mi, že to nebylo tak zadumané a režie a vizuální stránka byly naprosto perfektní. Akorát se mi nedaří naladit na tu rodinou mytologii. Nechci znát Bondovo mládí a nechci, aby byl spřízněn s padouchem. Preferuji situaci, kdy jde jeden profesionál, na druhého. Léa Seydoux, je coby Bongirl v pořádku, ale přišlo mi že nosila asexuální hadry. Na dokonalou Olgu Kurylenko neměla ani náhodou. Nevím proč, ale mě se vždycky líbily spíše ty kritizovanější Craigovky a tuhle řadím na druhé místo za Quantum of Solace. 9/10 (15.11.2015)

Spectre.... Nu, žel, není tak spektakulární, jako byl Skyfall, ten měl víc momentů, kdy se kamera od Bond-busteru (Ano, tohle je nová kategorie, halelujah) mnohem víc klonila k jisté artovitosti a hravosti, zde k tomu nemá tolik prostoru, jednoduše proto, že se valná část snímku odehrává v žluto-písčitých lokacích (poušť, maroko, poušť... Ani ten Mexikajální svátek mrtvých nehýří barevností) a padouch, jakkoliv je ikonický, je svým charakterem příliš podoben Skyfallskému Silvovi a v některých pasážích přechází do sebeparodie. Dost ale srovnání s předchozím filmem, tahle Bondí část totiž sehrává podobnou úlohu jako povstání temného rytíře, překonat předchozí nemůže, musí na to tedy jít trochu jinak - a to se daří, ať už návratem klasických propriet (gorilózní űbermensch ve službách zlořádu) a velmi mírným a o to příjemnějším nadsazení a suchému humoru. Je to dobrej film, je to dobrej Bond, pakliže se budou další části ubírat stejným směrem, já budu spokojen. Ať už u toho bude Craig, nebo ne. PS: úvodní song je to nejhorší co jsem letos slyšel, mé uši začali sami od sebe krvácet, koleno se samo od sebe vzbouřilo a chtělo prchnout z kinosálu a krční tepna se pokusila samu sebe zauzlovat PPS: Pakliže to Gladiator15 uvidí z kinoripu, jak tvrdí je to jen NEBETYČNÉ PRASE, NEHODNÉ POHLEDU a také ukázkový čuramedán (08.11.2015)

Další babylonské zmatení žánrů, ó bóže. Mexiko bylo docela svůdné a navnazující, ale to, co přišlo potom, jako by byl úplně jiný film od o několik tříd horšího štábu. Včetně písňo-titulkové sekvence, z jejíž nevkusnosti mi bylo vysloveně trapně. Ale předně: Jestli ještě jednou uvidím film se starými špiony, který je o tom, že jsou staří a někdo jim vyčítá, že jsou staří a zbyteční, a oni jdou a dokážou, že nejsou, tak už něco vážně rozkopu. Další věc: Kdo to psal? Kdo to stříhal? Tempo je velmi antiklimaktické a dramatický oblouk neexistující. Když pominu fakt, že to, o co tam má jít, je strašně prázdné, recyklované a nepřekvapivé, tak je tam taková spousta balastu, který není ani sexy, ani efektní, ani efektivní, nic. Kdo potřebuje vidět dvacet vteřin chůze nějakou chodbou, než se někam dojde, kde se zase nic nestane? Já ne. Kdo potřebuje vidět honičku, ve které se ani nijak zvlášť nenahánějí, jenom prostě dělají smyky v prázdném Římě? Závěrečná "bitka" mezi C a M je tak zoufale amatérská, že mě ani nenapadají vhodně urážlivá přirovnání. Jakékoliv napojení mezi Craigem a Léou je za A. papírově chtěné (a fyzicky nepřítomné) a za B. vnitřně logicky nefunkční. Všechny ženské postavy jsou tak ploché a nelogické, že se mi ani nechce uvěřit, že si na ten film víc nestěžují feministky na Tumblr. Christoph Waltz je pro mě osobně jedním z nejpřeceňovanějších mužů Hollywoodu a tímhle Blofeldem mi to jenom dál potvrzuje. Koho to zajímá, že si hrál zamlada s Bondem na písečku, charismatického adversária přece nelze vytvořit pomocí tří nezáživných monologických scén a prohlášení, že vlastně může za všechno, co se dělo v minulých filmech, aniž by tyto doopravdy působily tak provázaně a promyšleně. Další šustění papírem, až mi z toho v uších zvoní. Ale největší tragédii vidím prostě v tom, jak se tvůrci snaží s vlastní domnělou archaičností bojovat zoufalým zmoderňováním a zrealističťováním všech věcí, na kterých vlastně nezáleží, ale strukturálně zůstávají u padesát let starých vyprávěcích struktur, které po takovém žánrovém obratu působí jako pěst na oko. V nerealistickém, nadsazeném špion-žánru let šedesátých může fungovat, že přiznaný agent dobrovolně přijede za hlavním záporákem, nechá se ubytovat u něj doma, obleče se do jeho šatů, napije se jeho chlastu a konverzuje o jeho soškách nebo meteoritech, kterými si řečený záporák rozhodl dané sídlo vyzdobit, a teprve potom si oba pokusí nafackovat raketama, ale v tomhle "ultrarealistickém" pojetí to působí směšně a neuměle. Produkce se systematicky zbavuje všeho, co bylo na Bondovi osobité, nenahrazuje to ničím nově rozpoznatelným a ani ten moderní kabátek neumí udělat tak kvalitně jako konkurenční špionské frančízy. A ještě mám potřebu na závěr zdůraznit, že Skyfall se mi líbil, v porovnáním s tímhle vlastně docela dost líbil. (20.04.2016)

Je pravdou, že v letošním roce Bondovek paradoxně hlavní bondovka nekončí na prvním ani na druhém místě, ale třetí místo si slušně obhajuje. Možná až zbytečný hate kolem Spectre se točí. Já se upřímně bavil 2x více než u Skyfall. Možná Spectre nemá dostatečně vymyšlený scénař s inteligentními dialogy jako Skyfall, ale alespoň není zbytečně překombinovaný a zmatený, akční scény snad poprvé v Bondovce přehledné a velkolepé ( Při celé úvodní scéně v Mexiku se šíleně vygradovanou scénou s vrtulníkem a jedním z nejlepších soubojů z Hollywoodu, kde Bautista s Craigem zbořil téměř půl vlaku jsem nedýchal a měl jsem nutkavou potřebu přes celé kino zařvat P*čo. Krom toho je zde i nablýskaná, sice opatrná,ale přesto svižná auto naháněčka krásným Římem, naháněčka s letadlem v Alpách, pár krátkých likvidací a závěrečné Finále. Nemohu tedy říct, že by akce bylo málo, pokud akce zrovna nebyla, tak Bond poprvé v historii hláškoval( a výtečně!) anebo nás bavil svým úsměvem Waltz, který sice mohl podat výraznější výkon, přesto jej jako herce velmi uznávám. Plus za opět vynikající soundtrack vítěze X Factoru Sama Smitha, který k Adele vskutku nemá daleko. Výsledný dojem pozitivní a klidně bych si dal Spectre znova. 80% (07.11.2015)