Coldplay: Live 2012

Skupina, na které jsem od svých pěti let vyrůstala a to díky svému bráchovi. Teď je mi patnáct a Coldplay jsou pro mě stále těmi tak trochu blázínky, jakými byli i před těmi pár lety. Jsou Bohy. Hrdiny ze světa hudby. Hvězdami, které mi pomáhaj najít tu správnou cestu. Lidmi, kteří ví, jak člověku vykouzlit úsměv na tváři...Chris, Guy, Will, Jon...Coldplay...Mylo Xyloto...Viva La Vida...God Put A Smile Upon Your Face!!...Yellow....Fix You...PARA-PARA-PARADISE!....Sings WHOU!...Coldplay, My Love, FOREVER. (14.02.2013)

Mylo Xylotour. Chris, Will, Jonny, Guy, Phil. Paříž, Montréal, Madrid, Glastonbury Festival. Xylobandy, ohňostroje, obří balónky, nasvícené sochy (kapky?) v rozích stadionu, miliony létajících papírků a ještě jednou ohňostroje. Yellow, God Put A Smile Upon Your Face, Fix You, Viva La Vida, Hurts Like Heaven. Ale hlavně upřímnost, radost, štěstí, slzy na krajíčku. A nikdo se za to nestydí. I "fanoušci", kteří Coldplay ze srdce nesnášejí musejí uznale pokývat hlavou a říct si v duchu "wow". Každý člověk by měl aspoň jednou vidět tuto britskou skupinu. Jestli je to jejich poslední tour a jestli je Mylo Xyloto jejich poslední album, to netuším. Co naopak vím s jistotou, že takhle obrovskou show už nikdy poté neuvidíme a já jsem rád, že jsem měl tu čest být součástí 34,609 lidí na jejich koncertu v Praze. PS: Měl bych ještě něco říct k samotnému filmu, že? Docela hipstersky natočené, Charlie Brown má zase halucinogenní podklad. Obrovská škoda, že se do snímku nevlezli Lovers In Japan, Don't Let It Break Your Heart, ale hlavně The Scientist. Ale lidi chcou slyšet Para-para-paradise, no OK. PSS: Coldplay na nás vyrýžovali víc peněz, než ve Varšave, kde bylo o pět tisíc lidí víc. Vydřiduši jedni! I can't hear you, is anybody out there, WHOU? (15.11.2012)

Vím přesně kdy se to stalo, protože to mám docela dobře zdokumentované, jen si nejsem jistý tím jestli šlo přímo o tento živák, na tom ale moc nezáleží, hlavně že se to stalo. Byl první červencový večer, měl jsem dovolenou a z Harrachova jsem se vyškrábal na Voseckou boudu na krkonošském hřebenu, cca 22h, bylo nádherné počasí, úžasná viditelnost do dálky, ale dělala se zima, bouda byla stále otevřená a já se oproti plánu rozhodl zde přenocovat. V restauraci byli asi čtyři lidé, v TV běžel fotbal, utkání MS v Rusku, hrálo Chorvatsko a kopaly se penalty, a barman do repro pouštěl koncert z notebooku, hudba mi byla povědomá ale kapelu jsem podle jména neznal, tehdy jsem byl poměrně hluboko ponořen v Black metalu a dalších extrémních odnožích. Moc rád jsem ale usednul ke stolu, pil pivo, koukal na fotbal a.. poslouchal. Druhý den ráno jsem ve 4h vyrazil na cestu směrem ke Sněžným jámám, bylo asi -5°C a všechno bylo šedivé a pokryté jinovatkou, do toho jasná obloha, východ slunce a úžasná dohlednost. A k tomu mi v hlavě hráli Coldplay. Ta kapela se kterou jsem se večer předtím seznámil. Tak nádherně to všechno do sebe zapadlo a já objevil hudbu která se mi stala vlastní. Od té doby už nic nebylo jako dřív... (14.01.2023)

DVD z velkolepého koncertního turné k desce Limo Xyloto...Xylo Myloto...no prostě k té poslední desce. Je vidět, že Coldplay se vypracovali na jednu z největších popových hvězd současnosti a skoro lituji, že jsem v září v Edenu nebyl. Jedinou vadou na kráse (kromě výběru skladeb, ale to je vždy problém se zavděčit všem) je to, že skladby jsou prokládány poměrně dlouhými vsuvkami ze zákulisí, ve kterých slyšíme členy kapely pronášet patetické sluníčkové řeči o tom, jak užasné to turné bylo, jak euforické pocity na pódiu mají a jak skvěle se jim se spolupracovníky spolupracovalo. (18.11.2012)

Skvělé připomenutí toho, kdo je nejvíc pozitivně energizující kapela současnosti. Film má - stejně jako samotné živé vystoupení Coldplay - perfektní dramaturgii. Každý song má svůj jedinečný moment, promluvy členů mezi písněmi jsou zase příjemné zklidnění. Obrazově bez chyby - opravdu vynikající záběry ze všech možných úhlů, výborně sestříhané - s prostřihy na publikum (nemám rád záznamy, kde se kamera soustředí jen na kapelu), výborný zvuk. Moje hodnocení je určitě ovlivněno i vlastním zážitkem. Nikdy nezapomenu na to jak se mi letos na stadionu (na konci září v Praze) na ruce rozblikalo světýlko a všem lidem okolo taky... Odnesl jsem si (stejně jako z tohoto filmu) neskutečně krásný pocit a mrazení v zádech. (14.11.2012)