Transcendence

Znáte ten pocit? Určitě ho znáte. S hlavou zabořenou do načechraného polštáře, jež voní jako čerstvě nařezané květiny, pomalu otevíráte oči a začínáte svět vnímat všemi smysly. Vrabčáci na okenní římse vytvářejí přenádherný orchestr podmanivých tónin a svěží paprsky ranního slunce proplouvají skrze žaluzie do vaší ložnice a na stěnách tvoří bujaré sluneční obrazce. Líbezná vůně kávy, jež se lne ze spodního patra až do vaší vyhřáté postele, vás definitivně probudí. Vy s úsměvem na rtech vstanete a plní energie se na špičkách prstů roztančíte uprostřed pokoje na veselou duševní árii. Dnes bude báječný den! Ovšem ještě předtím, než se zakousnete do lahodného sladkého pečiva s džemem, musíte vykonat jednu důležitou věc. Pod paži vezmete dnešní noviny a odcházíte na záchod. Začten do veskrze pozitivních zpráv začnete sveřepě tlačit a po několika pracných cvicích rektálního svěrače se ocitnete v nekonečné euforii, odlehčen, šťasten a očištěn. Vstanete, abyste spláchli, když v tom se probudíte a uvědomíte si, že ležíte pořád v posteli a jediné skutečné bylo sraní! Následující dvě hodiny se brodíte sračkama ve vlastních peřinách, z prostěradla se snažíte marně setřást všechna zaschlá hovna, když si zoufale otíráte zpocenou držku, omylem si nanesete na rty kousky hoven z podnehtů a nakonec se z toho všeho kvalitně zeblijete. Znáte ten pocit? Tak něco podobného se vám stane při sledování této poševní vulvoviny! Herecké obsazení dává tušit potenciálně vyšperkovanou zábavu a místo toho dostanete naprosté a trapné hovno. (07.05.2014)

Mám pocit, že si Wally Pfister ukrojil příliš velké sousto a své ambice nedokázal přetavit do podoby, která by o Transcendenci umožnila hovořit jako o silném zážitku. Pozice režiséra je zkrátka náročnější než pozice kameramana. Pfister se evidentně snažil natočit nejen zábavnou žánrovku, ale především film s přesahem. Výsledkem je divný kočkopes, který příliš nebaví ani nevzbuzuje dojem uměleckého díla. Co je platné zangažovat významnou osobnost a hereckého chameleona Johnnyho Deppa, když se ho režisér snaží tlumit a do podobné role se vlastně typově ani nehodí. Je ho v ní prostě škoda, napadá mě tucet lepších kandidátů, kteří by se uplatnili nepoměrně líp. Převažující pocit je nakonec zklamání a dojem, že mám před sebou velkohubé pateticky se tvářící béčko. Celkový dojem: 40 %. (17.03.2016)

Pro Kristovy rány, to jako vážně, pane Pfister? Jedno Stalo se nám nestačilo? Bitva o nejhorší film roku začíná a Transcendence rozhodně patří mezi favority na "vítěze". Takhle idiotská sci-fi s tak vážnou tváří tu už dlouho nebyla, a to na nás Hollywood v posledních letech zkoušel ledacos. Jak tedy vypadá to nejzlejší vysokorozpočtové dno? Inu, banda absolutně nezajímavých postav se dvě hodiny cachtá v totálně nesmyslném pokusu o jímavě hluboký, tragicky romantický a drtivě osudový snímek, jehož scénář musel někdo vypáčit z třicet let zamčeného šuplíku. Bohužel ale nenašel poklad, nýbrž spálení hodný štos pisatelské impotence, kterou snad museli rozpoznat i v cateringu. Znáte ten pocit, že byste sebelepší hollywoodský scénář rozstřelili třemi dobře mířenými otázkami? U Transcendence vymyslíte tři nové každých pět minut, což je prakticky to jediné, co drží vaši pozornost. Jinak jen valíte bulvy, co všechno Pfister a jeho parta prodávají s kamennou tváří, a zoufale přemítáte nad tím, jestli se Christopher Nolan někdy obtěžoval zeptat, čemu to vlastně propůjčil "výkonně producentskou" záštitu. Dal bych půl království za videozáznam jeho výrazu, až bude na Transcendence koukat. A ano... určitě by to byla zajímavější podívaná než prvotřídně stupidní debut jeho dvorního kameramana. (3/10) (16.04.2014)

Cit a logika v trvalej opozícii - čo mimochodom sa rovným dielom hodí tak na samotný film, ako aj moje pocity z neho. Vzletné úvahy o predkladaných myšlienkách, hoc akokoľvek stroho a náznakovo predložených, sú vytrvalo dláždené nevierohodnými dejovými skratkami. To zamrzí, pretože ústredná myšlienka aj s "pointou" je fakt zaujímavá a spätne s prižmúrenými očami aj podáva ruku k porozumeniu zvoleného temporytmu. 5/10. (17.04.2014)

Pro mě osobně to není taková blbost, jak se tady někteří snaží naznačovat. Ano, není to promyšlené do detailů a jako v každém (!) filmu zde najdete chyby a otázky "ale proč". Přesto, příběh dokáže pracovat s několika klišé, kterým se efektně vyhne (např. vědec se nechce stát duší ve stroji, ale jeho manželka to chce). Zaujalo mě, jak se v posledních letech začíná i po filmové stránce řešit kyberparanoia a pohled autorů prochází evolucí (Nepřítel státu to začal, Eagle Eye pokračovalo, Kapitán Amerika to dostal do komiksu...). Transcendence nabízí jiný pohled, který mě zaujal... obrovský spoiler... protože už kdysi v hodinách dějepisu jsme řešili, že absolutismus ve správných rukou, může být nejefektivnější nástroj globální změny. Proč by tedy konec filmu měl být "hipík", vždyť přesně o tohle, ekologickou záchranu, se tu poslední roky snažíme. Transcendence tak odráží současný paradox mezi technickou/technologiemi, které neustále rozšiřujeme, zdokonalujeme na úkor všeho okolo, a snahy vrátit se k přírodě, k udržitelnému rozvoji, k ekologickému životu. Řešení tohoto problému mě zaujal a má co říct, srovnávat ho např. Stalo se, je opravdu zcestné. PS: Depp po všech těch pirátech pro mě osobně naprosto ztratil jakékoliv kouzlo. PPS: u některých komentářů mám pocit, že ten film je protitechnologiím, opravdu? Sakra, já viděl jiný film! Viděl jsem způsob, jak využít technologii jako nástroj k nápravě světa, a to že to kluci z FBI a pár pseudo-antikyber-teroristů nepochopilo, je prostě jen velká škoda:) (19.04.2014)