Strach a hnus v Las Vegas

Feťácká psychedelická odysea. Když pominu jakýkoliv příběh či nějakou snahu o něj, výsledek je docela dost velký úlet, který jednu chvíli baví svou bizarností a druhou nudí svou stereotypností. K nepoznání změnění Johnny Depp a Benicio Del Toro jezdí od místa k místu a naprosto (podle mě) bezmyšlenkovitě zasahují do různých událostí a prožívají těžko vysvětlitelné situace (aneb co když se někdo vzbudí s ještěřím ocasem:). Ještě do nich vstupuje mnoho vedlejších postav, které nemají v ději žádne opodstatnění či úlohu. Krom této absence, ale musím pochválit velmi efektní znázornění působení drog na člověka, které opravdu vyvolávají úzkostlivý pocit a jsou velmi autentické. Plus šílené výkony hlavních představitelů a VÝBORNÁ hudba, díky níž jsem dokonce uvažoval zvednout o jednu hvězdu. Nakonec jsem ale čekal nějaký myšlenkovější přesah či vysvětlení, že celý film měl vlastně nějaký smysl a chtěl něco sdělit. Nesdělil, jen ukázal... (05.04.2009)

Šílenost, která bohužel pro mě potvrzuje úpadek kvality filmů Terryho Gilliama. Možná až moc se snaží jet proti hollywoodu až v některých místech je jeho extrémni odpor proti mainstreamu hlavní důvod šílených nápadů, do kterých se až nutí. Dva manící, kteří sebou vezou opravdu slušnou hromadu drog a omamných látek se vydávají na cestu do Las Vegas na jejich největši drogovou seanci v životě. Nuda a nuda kam se podíváš. Bohužel. (26.07.2006)

Tak tu som úplne mimo, drogy som nikdy nebral a ani po nich netúžim, rovnako ako ma nezaujímajú vízie feťákov. Ale natočil to Gilliam a svojim originálnym vizuálom trochu tú nudu pre mňa spestril. Film vo mne vyvolal strach a hnus, ale to bol určite Gilliamov zvrátený undergroundový zámer. Či sa do toho ešte niekedy pustím, netuším, drogy som ale medzičasom brať nezačal, takže to asi nebude mať význam. VIDENÉ ZNOVA 4/2018: Predsa len tento úchylný film čítam na druh krát viac medzi riadkami a dáva mi to zmysel. Možno ale nie všetkých zaujíma kritika/paródia kvetinových detí v období, kedy už nemalo zmysel bojovať ďalej. Spoločnosť už definitívne zdegenerovala a mierne prestarnutí hipisáci s ňou. (05.06.2007)

Můj nejoblíbenější Gilliam a těsně po Mrtvém muži nejlepší Depp... Vizuální onanie, která překonává všechny dosavadní Gilliamovi excesy (i Brazill), nejvtipnější film, který jsem v životě viděl, smál jsem se jako blázen i při třetí projekci, což se mi nestalo u ničeho jiného-a jenom tak mimochodem, nejsem feťák,LSD jsem nikdy nezkusil, ale po tomhle filmu jsem na něj dostal chuť:-). Deppovi zcela rovnocenně (a to je sakra co říct) sekunduje Toro, malé vtipné štěky tu dostali třeba Tobey Maguire, Christina Ricci či Cameron Diaz (výtahová scéna patří k těm nejlepším)... "Feťák ví jak se vyrovnat s pohledem na svou mrtvou babičku plazící se k němu s nožem v zubech, ale nikdo by nedokázal vydržet tuhle podívanou...takhle by vypadala sobotní noc, kdyby náckové vyhráli válku" - atmosféra Las Vegas 100% (18.06.2006)

Kolem roku 2000 se natočila celá řada skvělých filmů s drogovou tematikou (Trainspotting z r. 1996, Acid House z r. 1998, Requiem za sen z r. 2000, Kokain z r. 2001...), a Gilliamův "Strach a hnus v Las Vegas" z r. 1998 je z nich možná nejbláznivější a neoriginálnější. Takhle zběsilou, spontánní a živelnou podívanou jsem naposledy zažil u Jacksonova "kultovního" dílka "Meet the Feebles" z r. 1989, které však nad Gilliamem vítězí jak vtipem, tak brutální záplavou tvůrčí invence po celou stopáž. "Strach a hnus v Las Vegas" měl být podle mě ještě zběsilejší a psychedeličtější, pak by to bylo na maximální hodnocení. Takto místy filmu přece jen někdy dochází dech a občas trochu nudí. Depp je zde fantastický a z fleku bych mu dal za jeho roli Oscara. A v neposlední řadě musím filmu přičíst k dobru skvělý soundtrack s dobovou muzikou. (01.05.2011)