Režie:
Jonathan FrakesScénář:
Michael PillerKamera:
Matthew F. LeonettiHudba:
Jerry GoldsmithHrají:
Patrick Stewart, Jonathan Frakes, Brent Spiner, LeVar Burton, Michael Dorn, Gates McFadden, Marina Sirtis, F. Murray Abraham, Donna Murphy, Anthony Zerbe (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Od dob založení Spojené Federace Planet byla základní směrnice zcela jasná - žádná expedice hvězdné flotily se nesmí vměšovat do přirozeného vývoje jiných civilizací, dokud nebudou připraveny na první kontakt - čili dokud neobjeví technologii hypermotoru. Nyní ale Picard dostává rozkazy, které jsou v přímém rozporu s tímto pravidlem. Pokud uposlechne nadřízené, 600 mírumilovných obyvatel planety Ba´ku bude násilně vysídleno ze svých domovů pro údajné dobro miliónů ostatních lidí, kteří pak budou moci využívat účinku Pramene mládí planety Ba´ku. Pokud neuposlechne, riskuje svou loď, svou kariéru i svůj život. Pro Picarda je však volba jasná, postavit se proti celé hvězdné flotile... a vést vzpouru za záchranu Ráje. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (187)
Po Borgoch mierny úpadok v dynamike, možno aj v efektoch ma minútu (dej sa odohráva pol na pol v kozme a planéte), zato však snímka nesie hlbokú myšlienku bytia, čo je vo mne vzbudzuje kladný pocit otvorenosti mysle scenáristu. Ďalší "BEZKIRKOVSKÝ" ST v poradí II celkovo IX si u mňa drží hodnotenie ako ST VIII. ()
Můj starý komentář zde byl až brutálně mírný a nemístně pozitivní v tom, jaké ohledy bral na televizní původ filmu, Insurrection je totiž nehorázná sračka nejen ve srovnání s jinými sci-fi filmy z tehdejší doby (Matrix, Pátý element a mnoho dalších filmů, které jsou vedle tohoto jako z jiného vesmíru), ale i s libovolným jiným filmovým Star Trekem - je dokonce ještě horší než zoufalý Shatnerův pokus o režii v The Final Frontier. Přitom bolí o to víc, že přišel jen pár let po vynikajícím First Contact a od stejného režiséra (Jonathan Frakes - herecký představitel prvního důstojníka Rikera). Problém ale není ani tak v režisérovi, ale ve scénáři podle kterého musel jet... a předvádět na plátně pitomý příběh postrádající logiku, i pro Star Trekovské filmy typický rozmach převyšující záběr běžných seriálových epizod. Insurrection se totiž od průměrných seriálových epizod neliší takřka ničím, ani tragicky laciným vzhledem, a přebytečnou stopáž vyplňuje humorem hodným mentálně zaostalého puberťáka, případně "rozvíjením" postav a vztahů mezi nimi tím způsobem, že z nich dělá jejich vlastní parodické karikatury. Zdaleka nejhorší je ale příběh - ne jen nelogičnost jeho průběhu, ale hlavně jeho morální pochybnost. Z hlavních charakterů totiž dělá jednoznačně záporné postavy schopné upřít život miliardám potřebných lidí ve prospěch malé skupinky samozvaných "vyvolených" a jde v jejich nepochopitelném boji proti hodnotám, které dříve vehementně bránili, tak daleko, že i ti diváci co si je během mnoha let seriálu zamilovali, je tady začnou nenávidět. Technicky je tento Star Trek samozřejmě naprosto zoufalý a na plátnech neměl co dělat, vypadal by zastarale i deset let před tím než ho natočili... a tak zůstává jediným alespoň trochu pozitivním momentem posledních pár minut před závěrečným vyvrcholením, ve kterých během boje mezi vesmírnými loděmi i jejich posádkami dá alespoň trochu vzpomenout na starší a mnohem lepší filmy i seriálové epizody. Toto totiž jinak není nic jiného, než urážka všech Trekkies. 3/10 ()
Filmová řada televizní velkoepopeje je neméně pozoruhodným dílem hraného filmu. Precízní scénář, i po létech nápaditě působící výprava a triky, myšlenková hloubka, tedy v úhrnu věci, které se většině současných autorů tohoto žánru dostávají jen zřídka. Ještě více však působí anticipační potenciál, srovnatelný s Vernem či Karlem Čapkem, tj. opravdu špičkovými autory fantastiky. Ano, takhle nějak .... někdy ... tzn. za 500-2000 let (ale třeba i rychleji) může vypadat náš vesmír (vesmírů je patrně víc) a lidské pronikání do něj. Zatajený dech a mrazení v zádech je asi tím nejlepším doporučením, vedle kterého velká třpytná slova a vzletné obraty chudnou a ztrácí se v neurčitém mlžnu. ()
z určité perspektivy jde o ten nejlepší z doposud natočených filmů podle Star Treku. má své víceméně zjevné dílčí nedostatky, ale to na jeho celkovém kouzlu mnoho neubírá. předně chci pochválit Jerryho Goldsmitha za zkomponování nádherné hudby, která v každém okamžiku, kdy zaznívá, velmi přiléhavě doplňuje děj a umocňuje některé citově silné momenty. film postrádá velkolepost mnoha áčkových sci-fi i nejúspěšnějších předchůdců ze startrekové série. atypické je přitom prostředí i námět. Vzpoura se z velké části odehrává v přírodních exteriérech a řeší velmi vyostřené etické dilema, čili ubírá se přesně v tomtéž duchu, který dal vzniknout těm nejlepším televizním epizodám Původního seriálu i Nové generace. nejde vlastně o nic jiného, než o opětovné pokoušení Základní směrnice (Prime Directive), tedy fundamentální filozofické teze Star Treku, která ukládá ctít různorodost kultur a jejich svrchovanost za každou cenu. téma však dosud nikdy nebylo zpracováno s podobným nasazením, odvahou k extrémům, schopností promlouvat a oslovovat. formou přiléhavé alegorie připomene genocidy páchané jak v minulosti při honbě za nerostným bohatstvím a teritoriální expanzi, tak de facto do současných dní na domorodých národech a kulturách třetího světa zde na Zemi. a přesně to je jeho účel; tedy kromě vybudování působivé a ohromující formy, která vznešené postoje nese a dovoluje jim zasahovat a dojímat tolik diváků. Na svou dobu nabízí relativně velké množství nejmodernějších vizuálních a jiných speciálních efektů, což samo o sobě postačuje rozehnat nemístné stížnosti některých dobových kritiků, podle nichž má film blíže televizní obrazovce, nežli stříbrnému plátnu. pokud přeci, pak svým tématem, jak jsem psal výše, a orientací konfliktu na novou mimozemskou civilizaci ve vzdálených hlubinách kosmu, namísto obvyklejší záchrany lidstva a Země před ohrožením nebo věčných bojů s Klingony či Romulany. poučení diváci mohou považovat za velmi troufalý krok fakt, že lidstvo, respektive Spojená federace planet, jíž jsou lidé součástí, ve filmu výjimečně působí jako nepřátelský element a roddenberryovská utopie se tím zprvu zdánlivě rozkládá. od toho má však film své hrdiny, aby situaci napravili a tím vlastně i obnovili ducha Star Treku. jedním z velkých kladů je neobvykle velké množství typického humoru, ačkoliv oproti jiným startrekovým filmům nejsou humorná odlehčení vždy nejlépe zakomponovaná do poetiky filmu. se v žádném případě nesnaží být sci-fi trhákem roku a ani se tak netváří, možná právě proto na mě tak působí. ()
Další Star Treková pohádka pro děti a mládež. Některé telenovelické dialogy byly vskutku děsivé, vše navíc podbarveno úlisně slizkou cajdákovitou hudbou. Picardův flirt s přepudrovanou, zmalovanou a vyčesanou emzáckou duchovní vůdkyní jehovisticky idealistické planetární kolonie byl kulervoucí. A opět zpracování některých scén takovým způsobem, jako by se to točilo o dvě dekády dříve, anebo coby TV inscenace. Po relativně zdařilé dvojce nechápu. Ale jako film před spaním, když nemáte žádný jiný zrovna po ruce a máte smířlivou náladu, to celkem lze. ()
Galerie (44)
Zajímavosti (18)
- Ve filmu se měli objevit i herci z Star Trek: Hluboký vesmír devět (od r. 1993), a to Max Grodénchik jako trillský podporučík na Enterprise a Armin Shimerman přímo jako Quark, který měl být na Ba'ku právě na dovolené. Jejich scény byly nakonec vystřiženy. (mirliflore)
- Televizní premiéra se měla odehrát 16. 9. 2001, ale kvůli útokům na Světové obchodní centrum byla odložena. (Martin00x)
- Natáčelo se od 31. března do 2. července 1998 v Kalifornii. (Varan)
Reklama