Takoví normální Američané

Pro me osobne pravdepodobne nejlepsi serial roku 2013. Zadny z dalsich sledovanych serii se mi svymi charaktery nedostal takto pod kuzi. Nekažte si zážitek nesmyslnym srovnáváním s Homelandem. Cokoliv řešícího spiony a konspirace ted vsichni srovnavaji s Homelandem. U tehle serie by to byla skoda, prestoze minimalne znelka k tomu opravdu vybizi a Homeland silne evokuje. To je asi tak veskera podobnost. Je to dramaticky velmi pekne vystavene a intenzivni, dobre zahrane a s pribyvajicimi dily se imho i zlepsuje zapletka a kvalita scenare, emoce se prohlubuji, hudba taky paradni. Navic si tvurci dali solidni vyzvu s dobou, ve ktere se pribeh odehrava. Serie se nesoustredi pouze na konspiracne-spionazni (nebo kontraspionazni) postupy ci praktiky, ale resi i psychiku agentu / clenu vice i mene aktivnich/spicich bunek a jejich nekdy az desive obeti. To nekomu sedne vice, jinemu mene, mne tato kombinace nekolika faktoru prijde velmi vyvazena a zabavna. (16.02.2013)

Podle plakátu jsem doufal že se bude seriál zasazen do charismatických padesátých let. Do doby kdy zuřil mccarthismus, a řešily se sexy témata jako atomová bomba, nebo vesmírný výzkum. Ale bohužel, možná i kvůli úspoře peněz se odehrává až na konci Studené války, když už Sovětský Svaz ztrácel sílu. No proč ne. Scénář dělí pozornost střídavě na špionážní témata a mezilidské vztahy, přičemž to druhé dostalo skoro stejně prostoru jako to první. Rodinné problémy tajných agentů nejsou tak zajímavé jako jejich práce, pokud se nejmenují Mr. & Mrs. Smith. V tom případě je to alespoň sranda. Malé plus dávám za hudbu, která skoro jako jediná dělá dojem osmdesátek. Všechno ostatní pluje v nějakém zvláštním bezčase. (17.11.2013)

Americký špionážní seriál The Americans nahlíží na studenou válku z nezvyklé perspektivy. Hlavními hrdiny jsou agenti KGB, operující pod skrytými identitami v Americe, a jejich protivníky jsou agenti FBI, kteří se ruské špiony snaží odhalit. Seriál nelíčí hlavní postavy černobíle jako hrdiny či padouchy, ale čistě jako agenty s protichůdnými zájmy, kteří jsou věrni své zemi a plní rozkazy svých nadřízených, i když s nimi ne vždy souhlasí. Napjaté vztahy mezi oběma stranami se dokáží velmi snadno vyostřit, a hlavní napětí vychází z toho, že všichni agenti musí za všech okolností jednat velmi obezřetně. Nejsou tu žádní bondovští psychopati, kteří by chtěli zničit svět. Žádný z agentů si nepřeje třetí světovou válku. Oběma stranám jde především o udržení rovnováhy sil. Seriál se drží více při zemi než např. další současný seriál o agentech Homeland. Jedním z jeho tvůrců je totiž bývalý agent CIA (Joseph Weisberg), který se místo vypjatých akčních scén soustředí především na běžnou rutinu špionů (rekrutování agentů, jejich vedení a vztahy mezi nimi). Seriál se dá zároveň brát jako netradiční manželské drama. Hlavní hrdinové, dva ruští agenti, se totiž vydávají za typickou americkou rodinku se dvěma dětmi, která žije na typickém americkém předměstí. Vedle plnění špionážních misí se tedy snaží také vychovávat děti, udržet si své utajené identity a zároveň neztratit sovětskou disciplínu. Seriál se přitom vyhýbá jakémukoliv patosu a syrově evokuje dusnou a chladnou atmosféru studené války. Maskéři, kteří hlavním hrdinům vymýšlejí neustále nové převleky (s falešnými vlasy a knírky), by si určitě zasloužili nějakou cenu. (02.07.2014)

Seriáloví Jeden musí z kola ven se sice nekonají, ale tak špičkový kousek se v rámci žánru objeví jednou za uherský rok a hodinářsky precizní jemné tahy mistrů špionážního řemesla ocení v tak vyšperkované podobě jen málokdo. Kdepak, Takoví normální Američané jsou určitě mainstreamovější, ale i tak si s jejich formátem komerční Prima nevěděla rady do té míry, že odvysílání jednotlivých epizod posunula ke druhé hodině noční. To aby nekomplikovala mysl svých oveček. Seriál se tak řadí k takovým titulům jako Breaking Bad, které měly smůlu, že po nich v našich podmínkách nesáhla veřejnoprávní televize a se svou cílovou skupinou diváků se jednoduše minuly. Výše uvedené ale zároveň seriál řadí k té výrazně kvalitnější části produkce. Kladem jsou nejednoznačné charaktery a postavy, které neustále řeší dilema mezi svými (po)city a povinnostmi, mezi morálkou a strachem z odhalení nebo chyby. Takoví normální Američané se vrací do 80. let, období eskalace studené války a soupeření supervelmocí. Dvojice sovětských špiónů vytvoří ve Spojených státech v rámci svého krytí zdánlivě ideální rodinný pár, jenže některé pracovní úkoly se jednoduše s harmonickým rodinným životem neslučují... Celkový dojem: 75 %. (15.08.2014)

Počínaje lákavým a ambiciózním tématem a jeho prvotřídním zpracováním konče, Американцы jsou bez nejmenších pochyb jedním z nejlepších současných seriálů. V první sérii ještě sice zlehka haproval v kruhu se točící vztah ústřední dvojice ilegálů, ale i tato drobná vada se s časem vytratila a druhá řada už stojí jako prakticky bezchybná špionská lahůdka. Pozvolným ale napínavým tempem a svým zlověstným a tíživým zobrazením konfliktu odlidštěných ideálů a agentů dvou supermocností, snažící se v nemilosrdných soustrojích informační války budovat (nejen) zdání opravdového života jdou totiž Jenningsovi dál, než jakákoli jejich případná žánrová konkurence. Výsledný dojem ze třetí série ovšem mé nadšení ze seriálu trochu nahlodává. Nedá se sice říct, že by jednotlivé příběhové linky byly třeba jen o kousek horší, než dříve, ale najednou se těchto příběhů rozehrává až příliš, navíc jim chybí i významnější vzájemné propojení. Kvůli tomu se seriál nedokáže dostatečně dlouho v kuse věnovat ani jedné, a většina dramatických momentů vyšumí do ztracena. (30.05.2014)