Kamera:
Judith KaufmannHrají:
Ken Duken, Liv Ullmann, Dennis Storhøi, Juliane Köhler, Rainer Bock, Sven Nordin, Daniel Krauss, Ursula Werner, Thorbjørn Harr, Vicky Krieps, Holger Handtke (více)Obsahy(1)
Dcera Norky a německého okupačního vojáka Katrine vyrůstala v Německu a nyní žije v Norsku. Její spokojený rodinný život však zasáhne nečekaná rána v podobě předvolání svědčit o vlastní minulosti "válečného dítěte", což mladá žena odmítá... Katrine je mladá žena, která vyrůstala ve východoněmeckém sirotčinci, kam ji nacisté zavlekli poté, co jí odtrhli od její norské matky. O několik let později se však dívce podařilo z východního Německa utéct. Vydala se po stopách své pravé matky a nyní, v roce 1990, žije spokojeně se svou rozrůstající se rodinou v Norsku. Když ale jednoho dne zavolá mladý právník, který vyšetřuje nacistické zločiny spáchané na "válečných dětech" ve východním Německu a chce ji za každou cenu zapojit do procesu odškodnění od znovusjednoceného Německého státu, Katrine je nucena stanout tváří v tvář své utajované minulosti. Prozrazené tajemství by totiž mohlo zničit její šťastný život, který si v Norsku vybudovala. (HBO Europe)
(více)Videa (1)
Recenze (46)
Ešte pred sledovaním tohto filmu je potrebné sa trocha pohrať v histórii nemecko – nórskych vojnových vzťahov. Úplne sa stotožňujem s názorom kolegu „Aky“. Prvýkrát som sa s touto témou fínsko – nemeckých deti stretol vo filme Vojna v severnej Európe, 2007 a aj tu som túto oblasť už okrajovo spomenul v komentári. Ale tento film je trocha iný. Nemci bojovali o Nórsko (o prístup k švédskej železnej rude) od 9.4. do 10.6.1940, keď Nóri podpísali kapituláciu a moc v štáte prevzal Vidkun Quisling, nasadený Hitlerom. Nórsko sa stalo súčasťou Tretej ríše. V Nórskych rodinách žili nemeckí vojaci a samozrejme dochádzalo ku vzťahom s nórskymi ženami. Z týchto vzťahov sa narodilo 11 až 12 tisíc deti. V tej dobe bol rozbehnutý v Nemecku program Lebensborn (Prameň života). Otvorené dvere v tomto projekte mali matky deti nemeckých vojakov, či už z mimomanželských vzťahov alebo slobodné mamičky. Do konca vojny porodili matky po celej Európe Nemcom približne 7500 a keď pripočítame Nórsko tak takmer 20 tisíc malých árijcov. Tieto deti boli roztrúsené po celom Nemecku a tak sa objavili po oslobodení aj vo východnom bloku. Tu sa s ich osudmi už hrala tajná služba NDR STASI. ()
Do první poloviny naprosto nesrozumitelný film, který jsem měl chuť opustit, neboť jsem vůbec nechápal, kdo je kdo, a nezdálo se, že se zlepší. Nakonec se z toho však vyklubalo nesmírně zajímavé drama z oblasti, o které jsem toho moc nevěděl - o osudech zavlečených dětí ze severských zemí do Německa a posléze zneužitých východoněmeckou tajnou službou. ()
Tomu říkám kandidát na Oscara! - Film je za Německo kandidátem na Oscara za nejlepší cizojazyčný film roku 2013. Vynikající, napínavé a působivé drama o vyrovnání se s minulostí, o programu Lebensborn i o mocné východoněmecké Stasi, jejíž chapadla byla opravdu dlouhá... A radost vidět po dlouhé době ve filmu Liv Ullmann. ()
Málo srozumitelný film, místy překombinovaný nebo špatně vysvětlený. Příběh dětí norských matek, které byly za války odvlečeny do Německa. Některé z nich se vydaly své matky hledat, a to všemi možnými způsoby. Po sjednocení Německa vznikla organizace, která se snažila matky s dcerami spojit a zajistit jim od Německa i Norska odškodnění. ()
Nepřestávám se v poslední době podivovat, jak se naši západní sousedé vyrovnávají se svou temnou minulostí a jeden kostlivec za druhým opouští přítmí, jejich na dlouho uzamknutých skříní, a spatřují světlo světa. Na druhou stranu, bylo zapotřebí pěkné řádky let, aby se obrousily všechny hranky, zacelily se rány a získal ten tolik potřebný odstup, aby následně, s potřebným nadhledem, začali pojmenovávat věci pravými jmény, byť to zcela jistě stále bolí. Nezbývá než doufat, že i my se jednou dočkáme syrové výpovědi a nikoli humorného (švejkovského) pohledu s autorskou visačkou Jarchovský-Hřebejk. Pravda, první plody sklízíme už i my, viz nekompromisní syrová industriální Špačkova Pouta. Nic to ovšem nemění na faktu, že to cosi vypovídá o stavu českého filmu, když se proti tomuto německému snímku (v norské koprodukci) postaví na oscarech bok po boku Menzelovi Donšajni. Pravda, měl tam hrdě „plápolat“ Hořící keř. Nicméně i zde bylo zapotřebí vydatné pomoci (odstupu a nadhledu) zvenčí. Zwei Leben nejsou nekompromisní syrovou výpovědí. Nejsou ani filmem bez chyb. Mohly být o poznání sevřenější. To několikeré prolínání přítomnosti s minulostí, stejně jako samotné míchání žánrů, má za následek jisté rozmělnění, nicméně hravě to vše přebíjí svou silnou výpovědní hodnotou. Jsou totiž v prvé řadě filmem nastolujícím celou řadu otázek, záměrně na ně neopovídajícím a ponechávajícím na samotném divákovi, ať si úsudek udělá sám. Nikoliv rozsudek. Ten bych s dovolením ponechal na lidech, kterých se to (ne)přímo dotýká. Jak už to totiž v životě tak chodí, nic není černobílé. Pravda, říkejte to hochům z turínského Juve... 80% [Příjemným překvapením, byl narvaný sál téměř k prasknutí, pražského kina Lucerna. Jak vidno, poptávka by tu byla. Teď ještě najít i adekvátní nabídky.] ()
Galerie (28)
Zajímavosti (3)
- Natáčení probíhalo v norském Bergenu a v německých lokalitách Severní Porýní-Vestfálsko, Schleswig-Holstein, Sasko a ve městech Bonn a Hamburg. (Terva)
- Ve filmu Dva životy (2012) hraje příslušníka východoněmecké tajné policie Rainer Bock. Ve stejné době byl uveden německý film Barbara (2012), kde si rovněž zahrál roli příslušníka Stasi. (joywork)
- Snímek byl natočen podle nepublikovaného románu "Ice Ages" od Hannelora Hippa. (Terva)
Reklama