Kostka

Enigmatická stiesnená metafora, ktorá zostáva na pol cesty a v skutočnosti ma desí niečím úplne iným, než by mala. Relatívne originálny námet, lacné spracovanie. Vadí-nevadí. Mne osobne nie, keďže výrazne napomáha minimalizmu a psychologickému rozkladu uprostred mechanizmu Kocky. Postavy. Ich rozvrhnutie, vrátane profesie, vedomostí a funkcie (ak im ju pomyselne pridelíme) v útrobách labyrintu sú extrémne umelé. Po celú dobu som pociťoval čoraz silnejšiu vypočítavosť v zmysle ako natiahnuť námet na celovečerný film, keď predurčenie charakterov a ich daností viedlo k vykonštruovaným odhaleniam, ktoré ani neskrývajú neomalenú snahu dobrať sa ďalšej dejovej záhybky a priblížiť sa predvídateľnému finále. Trochu si zaspoilerujem, takže kto nevidel, nech ďalej nečíta. Napríklad Rennes (Wayne Robson) sa prejaví ako notorický útekár, avšak v zápätí musí zomrieť, aby ostatní prišli o nádej na rýchly únik. Študentka Leaven (Nicol de Boer) sa zasa prejaví ako geniálna matematička, ktorá postupne prichádza na spôsob fungovania Kocky. Mohol by som ešte pokračovať - neskôr objavia geniálneho autistu, vďaka ktorému sa vyhnú všetkým pastiam a nakoniec zistia, že jeden z nich je architektom vonkajšieho plášťa, takže vie, ak sa dostanú na okraj, nájsť východ. Niekto to môže brať ako zámerný kľúč "tých hore" ako ujsť - v tom prípade obsahuje veľa zámerných nejasností, ale ešte viac pravdepodobne nie až tak zámerných nelogickostí a náhod. Ja sa skôr nazdávam, že Natali jednoducho nevedel, ako ďalej rozvíjať námet, a tak sa uchýlil k najjednoduchšiemu riešeniu, ktoré sa ukázalo ako veľmi zlé, ale hororovým fanúšikom postačujúce. Ak to dokážete prehliadnuť, vaša výhra, ja žiaľ nie. Preto si myslím, že vo svojom vnútri samotná Kocka funguje na princípe hodu kockou; potom je dej aj logika fikčného sveta irelevantná. Atmosféru to však občas má a tiež musím brať v úvahu, že tu účinkujú neherci. 40% (28.10.2014)

“Big Brother is NOT watching you”. Co se stane, když slasher oberete o vraha i jeho motivace? Vznikne Kostka, mechanicky chladná vyvražďovačka, která zlomyslně odepírá vysvětlení a pohrává si s žánrovými pravidly. Skupina postav se probouzí v železné pasti a pokládá si tři zásadní otázky klasických slasherů: Kdo nás ohrožuje? Z jakého důvodu? A proč zrovna nás? Vyprávění je – a diváka – pak nechá konstruovat možná vysvětlení. Má nějakou souvislost přítomnost zločince a policisty? Lékařky a architekta? Co znamenají čísla u každé místnosti? A proč jsou různě barevné? Ze všech vznesených hypotéz se naplní pouze jedna, a to tak absurdním způsobem, že odhalí všechna úmrtí jako zbytečná. Kostka je ztělesněním absurdní individualistické nadbytečnosti. // A je to i poměrně zábavně vyprávěné. Smrtící pasti v místnostech totiž plní roli vraha pouze v první polovině, protože dynamika se ve druhé obrací. Hlavní konflikty se přesouvají z Kostka vs. postavy k postavy vs postavy. I tak se ve světě, v němž chybí vysvětlení, navazuje na klasické vyprávění – z kontextu stavby se nedozvíme nic, ale obrací se vnitřní dynamika vztahu mezi postavami, která prochází tradičním vývojem. (19.07.2019)

Řekl bych, že hlavní doménou filmu měla být psychologie postav. Ta se však okamžitě vytrácí s jejich demencí. V týmu nesmí chybět drsňák, pan Tajemnej, doktorka, hrozně chytrá holka a jeden kretén + pár postradatelných lidí. Napětí sem nenašel žádný. Když to shrnu, zabil jsem tím filmem hodinu a půl života. Pokud se chcete podívat na něco podobnýho, ale mnohem lepšího, sáhněte po Saw 1. (15.06.2011)

Z neznámých důvodů v neznámém prostoru. Parta vzájemně neznámých lidí, různých názorů, hodnot, profesí. Neví proč, jen jim dochází, že tohle kostkovité bludiště má určité zákonitosti, které přináší krutou smrt i ztrátu zdravého rozumu. Logické uvažování tu hraje první housle, zajímavosti přidává i fakt, že víme a kalkulujeme jen s tím, s čím samotní uvěznění hrdinové (jen s výjimkou toho, že oni tam bojují o holý život). Na festivalech četně oceňovaný sci-fi thriller navíc disponuje skutečnými rébusy, na kterých se podílel i matematický expert, tudíž zápletka má hlavu i patu. Minimalistický snímek upoutá i relativně promyšlenou kamerou, absolutně neznámí herci – v mých očích i dosti nesympatičtí – svůj prostor ovládli docela dobře, nicméně nemůžu upozornit na místy „šílené“ dialogy, naopak „potěší“ stresová zátěž, která se ukáže stejně nebezpečná jako smrtící pasti. Přes všechny klady na mě tahle nízkorozpočtová hra nefungovala tak, jak bych si představoval, tak ani příliš nepřekvapí, že jen co zbyvší postava v posledním záběru zmizí z obrazu, i film prostě zmizí z hlavy. (14.08.2008)

Kostka se mi nehodnotní snadno. Viděl jsem ji už před x lety se spolužačkami ve škole, když se v předsváteční den místo klasického vyučování promítaly filmy a ač jsem si z ní dost pamatoval, neměl jsem jasno, nakolik se mi líbila. V nejedné scéně mě silně vtáhla napětím (prolézání místnosti se smrtelným nebezpečím pro každý vydaný zvuk je vážně atmosférický majstrštyk), zatímco jindy jsem bojoval s pachutí a touhou po co nejrychlejším konci nekonečně bludného kruhu s místy otravnými postavami... a po letech to s rozpolceností mých dojmů nemám o moc lepší. Snad jen více dokážu ocenit zdařilé filmařské aspekty, věřím propracovanosti světa kostky včetně její pohybů a číselných kominací (chápej jako nesmírný klad oproti mnoha rychle zpackaným levným „horrorům“ současnosti!), přestože nejsem matematik ani fyzik. Plně vnímám i závěrečnou myšlenku, působivě podanou se slušným tragickým paradoxem, což můj dojem pozvedá. Viděl jsem více starších filmů, které taktéž rozehrály existenciální situaci skupiny postav hledající řešení v uzavřeném prostoru, z něhož nebylo možné nebo snadné uniknout, a přestože nešlo přímo o horrory, mnohé na mě zapůsobily víc. Kostka mě upoutala některými prvky, silným napětím vybraných scén i dobrodružným „survival“ schématem à la Dobrodružství Poseidonu s postupně znižujícím se počtem přeživších postav putujících nebezpečnými prostory. Můj pocit, že 85 minut je pro toto ryze minimalistické zpracování námětu již přepálených a nasazenou laťku si napětí neudrží po celou dobu, mě však neopustil ve více scénách. Proto dávám zatím jen silné 3*: [70%]  (20.09.2023)