Šingeki no kjodžin

Zajímavý koncept, kterej je přeplněný otravnými postavami, hnusnou animací (většina Anime nevypadá tak hezky jako Akira), debilním fázováním a promarněným potenciálem co se brutality týče. Nedal jsem víc než 6 dílů. Nese to příliš mnoho z toho, co na anime obecně nesnáším. (04.06.2017)

On chce. Fakt se snaží. Fakt si to přeje. Ale prostě se mu to nevede :-D Toď tak rekapitulace celé první série Shingeki no Kyojin z pohledu hlavní postavy - Erena :-) Velmi zajímavý námět, člověka v průběhu koukání začne napadat mnoho věcí, spojí si konexe, chování postav, příběh se vyvíjí jak v přítomnosti, tak i v minulosti. To se mi tady líbí. Terminátor i Mozek po boku ukecaného ufňukance jen podpírají pár scén, avšak snaží se žít i vlastním životem. Hodnocení bych viděl tak na 3*, zlatý střed 50%, ale musím uznat, že je to zajímavé. Je to hodně zajímavé, jejich svět má hluboké kořeny, zvyky, všechno tak nějak sedělo a i když to nebylo dokonalé, přistihl jsem se, že si tuto show užívám - a o tom to je :-) Někdo si užívá Rosario to Vampire, někdo ujíždí na K-ON a já mám tím pádem právo na to říct, že Shingeki no Kyojin bylo velkým překvapením (ať už první zklamání, nebo pozdější zlepšení) roku 2013. Za mě 75% (31.01.2014)

Velice originální, animačně velice dobře zpracované, napjatá atmosféra, nekdy trochu moc křičí. Původně jsem myslel, že to bude jen další bojová akčnost, tisíckrát ohranná, ale moje překvapení ani větší nemohlo být. Nádherně mi to sedlo. Postavy celkem dobré, naštěstí mají logické monology. Je tam pár nepřesností či nelogičností, ale jinak nemám moc, co bych tomu vytkl. PS: naprosto boží openning, já je moc nemusím, takže se mi líbí jenom tak tři a tenhle mezi ně na sto procent patří. (06.05.2013)

OK. Můžu uznat, že výchozí premisa je relativně neokoukaná, že je celý ten svět docela hezky vymyšlený (od společenskopolitických struktur až po drobné technické vychytávky), že mě další a další směřování děje zajímá..... ALE.. Zároveň je to i neuvěřitelně rozmělněné nekonečným žvaněním, vysvětlováním a pseudofilosofováním. Každá postava si jakoukoliv sebezásadnější situaci musí ve vnitřním monologu stokrát rozebrat. Každá sebeméně zajímavá situace musí být divákovi (jako úplnému debilovi)vysvětlována. Vnitřní sebeanalitické emo-monology postav jsou na jedno brdo a velmi rychle začnou srát.. Režie nemá vůbec cit pro dynamiku a je schopná prdnout doprostřed akce (klidně doprostřed skoku) další pathetický, stokrát omletý monolog nejistého chlapce/dívky (to může fungovat v manga formátu, ale v anime to -v takové míře- nemá co dělat).. Někdy se i pětiminutová akce (nebo prostě jen scéna) roztáhne klidně i na díl a půl protože všechny přítomné postavy si musí vnitřně odříkat co se děje, co se dělo před chvílí, co z aktuální situace logicky vyplývá a jak si je nejistá (nasraná, odhodlaná, nebo vystrašená).. Díky tomu se děj, který by se všemi důležitými situacemi i poctivým vykreslením psychologie postav, zabral maximálně 15dílů, rozsračičkovává v divákově nekonečném utrpení celých 25 epizod a ve finále (jakkoliv otevřeném) by jeden skoro až slavnostně otevřel šampáňo, že je ten porod konečně u konce... Tady se jen potvrzuje, že když dva dělají totéž, není výsledek vždy stejně kvalitní. Děti a teenageři vržení do extrémní situace a nesoucí na svých bedrech tíhu a osud lidstva, nejsou pro japonce žádným novým fenoménem- naopak jde o až obsesivně se navracející motiv s kořeny hluboko v japonské společnosti. Tihle hrdinové mají v hlavě pochopitelně bordel, musí hledat motivaci a vnitřní sílu, musejí se srovnat sami se sebou.. zkrátka a dobře musejí se vnitřně vyžvanit. Ale, je žvanit a žvanit. Když diváka vnitřkem své hlavy provázejí postavy např.z NGE (a že ty toho vnitřně napřemýšlejí mnohem více) je to smysluplná cesta, u každé postavy jiná a hluboká. Postavy AoT spíše kloužou po povrchu a přes všechno to rozpitvávání k nim na konci série nemám o mnoho větší vztah než na začátku.... Ještě teda dám šanci OVAčkám (když už hraný film skončil totální katastrofou). Třeba to chytne drive a hloubku. (22.12.2015)

Brutalita, akcia a epickosť titanov v nemilosrdnom svete plnom zrady, kde neviete, čo sa stane nabudúce. To by bolo fajn, nebyť postáv, ktoré zbytočnými ukričanými dialógmi dramatizujú scény tam, kde netreba a veľmi pomaly sa v priebehu sérii hýbu v charakterovom vývoji. V seriáli najlepšie vychádzajú akčné scény, kedy neviete, ktorá strana môže vyhrať a cítiť všadeprítomné zúfalstvo. Záverečná sezóna je príbehovo najlepšia, keďže ide o prezradenie tajomstiev fikčného sveta s použitím epických formálnych a obsahových prostriedkov na vytvorenie nezabudnuteľnej drámy. (13.06.2016)