Šingeki no kjodžin - Season 3

Part 1 třetí série cílí hlavně na charaktery. Ladí se na osobnější a více emotivnější hladinu, což je hlavní důvod, proč OP4, Red Swan, je naprosto odlišný od předešlých openingů, které připomínají bojové chorály. Osobně to hodnotím jako nejslabší opening. Skladba je sice nádherná, ale sedělo by mi to spíše na ending, ale vzhledem k příběhu to dává smysl. V první části se zároveň hrozba za zdmi hodí na chvíli za hlavu a na řadu přicházejí nepokoje ve vnitrozemí. Osobně jsem čekala trochu víc intrik a nakonec hodnotím tu politickou linku za nepovedenou. To však zcela kompenzuje Part 2, ve kterém je hlavním cílem znovudobytí města Shinganshina a zacelení zdi Maria. Úkol ale znesnadňují inteligentní titáni, kteří se chtějí zmocnit Erena, načež dochází k epickému souboji, který je opět nastíněn v OP5 (ten moment kdy Beast titan háže kameny na průzkumnickou hlídku prostě nemá chybu). Tady nemám žádnou výtku. Bylo to naprané akcí, emocemi - hlavně souboj Leviho se Zekem a Erwinův proslov k vojákům. Na závěr série se konečně dostáváme do sklepení, na který myslíme už od první série a od té chvíle začíná naprostý mindfuck... (21.08.2022)

Opening soundtrack sa zdá byť náladou totálne mimo misu, opening sa navyše vyhýba akémukoľvek stretu s titanmi a pôsobí ako neškodná prechádzka troch starých priateľov rozprávkovým lesom bez akéhokoľvek nebezpečenstva. Politická dejová línia sa zjavila skoro z ničoho, rovnako ako kolosálny titan, keďže v predošlých sériách sa dej zaoberal útokmi titanov alebo ich prenasledovaním a na takéto niečo už čas veľmi neostával a situácia sa nezdala taká zlá, ako ju zrazu odhalili v tejto sérii. Po najväčšom Titanovi, akému postavy čelili, nám tvorcovia ponúkli ešte aj poriadnu survival bitku, v ktorej niektorí fanúšikovia prídu o obľúbené postavy. Po tejto bitke nasleduje našťaštie odhalenie, ako to je so svetom mimo mesta, no bohužiaľ je to rozťahané a nudné. (18.08.2018)

[Pre istotu upozornujem na veľmy veľa SPOILEROV!!] 3. Séria si ide tak trochu vlastnou cestou. Je to vidieť už od openingu (aj druhého) - má veľmy pomalé a citlivé tempo narozdiel od rýchlych a bezcitných openingov ,ktoré sme tu mali pretým. Prvá polovica je skôr rozhrievačka a riešia sa tu vnútorné problémy v hradbách. No druhá polovica ,to už je niečo iné. Hneď nazačiatku sa tu stretávame s neskutočne premyslenou vojnovou taktikou na oboch stranách ,ale jedna bohužial prehráva. Je nám asi všetkým jasné ,že je to ľudská strana. Šoky a zvraty tu stále sú ,ale sú omnoho viac hearthattackujúce ako predtým. A ponovom tu dostávame aj poriadne dilemy. Zo životmi sa tu hazarduje akoby nič neznamenali a tým ,že sú tu podľa autora všetci na rovnakej vlne tak sa nebojí riskovať aj so životmi hlavných postáv. Konecne sa dostávame do Erenovej pivnice ,kde zisťujeme kompletný origin ľudí za hradbami podla Grisha Jaegera (a zároveň zistujeme ,že všetci zle prekladajú Shingeki no kyojin ,pretože to neznamená Útok Titánov ,ale Útočný Titán). Stále je to smutné a prvá polovica aj dosť creepy (hlavne ten jumpscare v outre ). Koniec je na moje prekvapenie veselý ,pretože všetci boli porazení a ľudstvo zase získalo stenu Maria. Ale stále tu niečo chýba. Niečo kvôli čomu sa robí 4. sezóna. Takže mi nezostáva než len čakať minimálne tak rok kým nevíde celá finálna sezóna. VERDIKT: 3. séria si ide svojou vlastnou cestou (ako každá séria AoT) a som fakt prekvapený ,že ma stale dokáže niečo prekvapiť keď je už 59 dielov! Za song Fly to Heaven ,ktorý mi neskutočne pripomenul Unravel z Tokyo Ghoul a za neskutočne skvele napísaného a zahratého Leviho davam 90% (19.10.2019)

Není žádné tajemství, že politický arc se příliš nepovedl a i když se najde pár fanoušků, kterým se líbil a vždycky to ve všech diskuzích rádi zdůrazňují, většinová nelibost prostě převažuje a spousta čtenářů to v tomto bodě vzdala. A proto není ani překvapivé, že sám Isayama uznal svou chybu a rozhodl se ji v anime napravit. Napravit tím, že nudné části nevyhodí, ale jen je přehází, takže je to ve výsledku pořád ta samá nuda a to docela zamrzí, protože tempo úvodních 2 dílů bylo slibné. Taky zvláštní volba openingu mě vůbec nepotěšila, protože sice není vyloženě špatný, ale tohle opravdu není romantická komedie. A jen tak pod čarou pokaždé když vidím někoho z hlavního tria tak mám chuť je kopnout do obličeje, jak jsem je za tu dobu začala nenávidět. Škoda. Bavilo mě to daleko víc, když si to ještě na nic nehrálo. První půlka - 6/10 a tu druhou si odkládám na neurčito (23.07.2018)

Princezna Eren je v dalším zámku. I takhle by se dal označit úvod třetí série, kdy je hlavní hrdina opět unesen a jeho přátelé jej musí zachraňovat. Opakování zápletek začíná být pomalu únavné a stejně je to pak i se souboji, dramatickými proslovy a úmrtími vedlejších postav, jelikož je nám všem jasné, že hlavní parta 104. divize přežije úplně všechno. Když už dojdeme k okamžiku, kdy to vypadá, že by tvůrci mohli mít koule, aby odkrouhli všechny padouchy a dokonce i jednu z hlavních postav, vše se rázem změní, aby padoucha zabili jen jednoho a místo hlavní postavy zabijí jednoho z mentorů. Následně si člověk řekne: "Hurá, konečně po třech sezónách konečně míříme do tátova sklepa...", kde ale zjistíme, že celý svět Attack on Titan je vlastně úplně naruby. Nejde tu totiž o žádné klasické mystické síly, ale celou dobu jsme sledovali víceméně Židy uvězněné Nacisty v koncentračním táboře, kde jsou držení a trestaní pomocí "golemů". Král Židů si pak vytvořil pohádku o ráji a zemi zaslíbené, aby svůj lid udržel v bezpečí... a celá tahle zápletka mi přijde na úrovni vysvětlení "je to sen nebo simulace". Poslední sérii dokoukám, ale z celého twistu nadšený vůbec nejsem. Hodnocení: 60 % (29.09.2023)