One Direction 3D: This Is Us

Nejdříve musím napsat, že fanoušek boybandu One Direction nejsem. Jejich tvorbu znám pouze o něco málo více než Bieberovu tvorbu a proto jsem v tomhle ohledu jaksi Directionovsky nezkušený. O to však musím více vyzdvihnout to, že jsem byl mile překvapen. Všude slyším jenom nadávky na film "This is Ass" a band "One Erection", že to jsou jenom buzny co neumí zpívat. Myslím že všichni kdo tohle říkají by se měli podívat na tenhle dokument, aby změnili názor. Kluci jsou nesmírně sympatičtí a vtipní a myslím že za takových dvacet let budou stejně kvalitní jako Take That. Z Harryho Stylese roste novej Robbie Williams, z Liama zase Gary Barlow. Nejsou to žádní nafoukaní pubertální parchanti jako třeba Bieber. Jsou to fajn kluci. Hodně mě překvapili s cestou do Afriky za dětmi trpícími hladomorem a výtěžek z nazpívaného cover singlu One Way or Another dali na charitativní společnost Comic Relief. Takové gesto se od mladých slavných zpěváků vidí opravdu málokdy. One Direction hudba jede sice na mainstreamu popové hudby, ale to neznamená že je hned blbá, jen je to hudba pro lidi, který o hudbě moc nepřemejšlí a nechtěj kvalitní texty nebo labužnický instrumentální pasáže typu Pink Floyd nebo Jethro Tull. Sice většinu písniček co jsem od One Direction doteďka slyšel mají pouze lehce nadprůměrnou, ale na koncertech z nich sálá hodně energie a to je důležité. Dokument má svoje kvality. Jedná se o jeden z nejpoutavějších dokumentů co jsem zatím viděl. Až někdy na strašnej střih a občasný fake-rozhovory se jedná o naprosto precizní práci. Ať už přelety mezi jednotlivými světovými zeměmi tak i následné večerní koncertování. Jediné co mi na tomhle dokumentu vadilo, byli těch statisíce uječených a ubrečených fanynek, který bych střílel kulometem. Hodnocení dávám tedy kladné a to hlavně proto, že mě dokument dokázal zaujmout, pobavit a částečně i dodat energii. Dokument o chlapcích, kteří si splnili sen a během dvou let se stali nejúspěšnějším popovým boybandem všech dob. EDIT: Například cover písně Forever Young nazpívali skvěle, dokonce se mi líbí víc než originál a song Story of My Life je jedna z nejlepších popových písní současnosti. Ti kluci mají potenciál.... větším jím větší budoucnost s menším počtem uječených pubertálních fanynek. Už to vidím jak za padsát let budou mít Reunion koncert a přijdou tam ty starý babky, který je za mlada žrali. Kdo ví, třeba tam v ten moment budu jako starej dědek stát taky. HATTERS GONNA HATE (09.12.2013)

Abych pravdu řekl, od dokumentu jsem měl celkem velká očekávání. Vzhledem k místnímu hodnocení to může znít nanejvýš překvapivě, ale jelikož na dokument koukám v době, kdy každý z těch kluků (více či méně) úspěšně buduje svoji hudební kariéru (musím vypíchnout zejména Harryho) a myslím si, že už teď světu dokázali, že se nejednalo POUZE o skupinu náctiletých hezounků, kteří ani neumí zpívat (jako tomu bylo u Luneticů), a že z nich vyrostli opravdoví hudebníci...(desetiminutová pauza na čtení si po sobě tohohle hnusného souvětí)...zkrátka a dobře bral jsem tenhle snímek jako velkou možnost jakési satisfakce a vytření zraku všem závistivým chudákům, co nevidí ani za plot svýho baráku. Jenže místo sofistikovaného dokumentu s množstvím zajímavých informací o jednotlivých členech kapely (od toho taky na hudební dokumenty koukám) jsem se dočkal vesměs záznamu jejich posledního koncertu z Tour z roku 2013, sestřihu zastávek a pár bočních scén, které bohužel sloužily spíš jako vata než základní kostra. Přitom zpočátku to nevypadalo vůbec špatně - vznik skupiny byl vylíčen tak jako se na solidní dokument sluší a patří, jenže po #1 "What Makes You Beautiful" to šlo všechno do háje a nějaká forma byla dodržována jen na základě zpola nafejkovaných monologů a dialogů. Nemůžu upřít, že některé momenty nebyly zábavné. Naopak, kluci si užívají svůj momentální okamžik slávy, ale i přesto v hloubi duše zůstávají celkem normálními hochy (což je jednou z příčin, že i v současnosti makají úspěšně dál na své tvorbě a jednoduše se z té slávy neposrali), se kterými bych klidně zašel na pivo. Zároveň se mi líbily scény s rodinnými příslušníky, pro něž to celé byl šok bezpochyby největší. Jenže nějaká informační hodnota dokumentu This is Us prostě chybí a i na tak krátkou dobu působnosti skupiny chyběly ve filmu zásadní informace jako třeba vystoupení na závěrečném ceremoniálu Olympijských her v Londýně 2012 nebo koncert před královnou Alžbětou. A i když byl film primárně o tour, mrzí mne, že jsem se víc informací dozvěděl až po filmu po přečtení stránky na wikipedii. Z celkového dojmu ve mně kromě sestřihu písniček ze show a spousty ječících fanynek zůstává informační prázdno. Po hudební stránce bude hodnocení vždycky subjektivní (k čemuž se uchýlila většina téhle databáze a dostala This is Us mezi 20 nejrozporuplnějších filmů), ale po dokumentární stránce je film celkem selháním. Žádná satisfakce se bohužel nekoná. (08.02.2020)

Jelikož rád sleduji reality show, tak znám One Direction od jejich úplného začátku. Všichni umějí, ať už lépe či hůře, zpívat, o tom se nedá pochybovat a zdají se jako pohodoví kluci. Dokument zachycoval jejich začátky a poslední koncertní turné a myslím si, že pro fanoušky je jako stvořený, to ale neznamená, že by se neměl líbit lidem, kteří One Direction moc neznají. Najdou se zde i vtipné chvilky, které mě opravdu rozesmály. Myslím, že dokument splnil svá očekávání a mně se líbil. (11.09.2013)

Boybandy mám ráda. Nebo aspoň od hodně z nich si sem tam prozpěvuju nějakou srdceryvnou nebo veselou písničku. Hysterická jsem ale nikdy kvůli žádné skupině roztomilých kluků nebyla, většinou mi stačilo přečíst jeden rozhovor s kterýmkoliv z nich, aby mi bylo jasné, že mají předem naučené odpovědi, a že to jsou namyšlení a nudní lidé. Ale z toho, co jsem do teď viděla o One Direction, mi přijde, že oni jsou všichni docela milí kluci. Kluci, kteří rádi zpívají( i když Niall a Louis ne moc dobře), uvědomují si i v nízkém věku, že měli obrovské štěstí, že mají to, co mají a že celé jejich setrvávání v kapele je především jedna velká zábava. Působí na mě opravdu pozitivně a ani se nedivim, že po nich třináctky šílí. Celý ten film o nich byl fajn, nikdo asi nemohl čekat nic jiného než ukázky z koncertů a rozhovory, tak si myslím, že odpad může dát zkrátka jen takový člověk, který už předem věděl, že skupinu nesnáší, a že film odpadem ohodnotí. Já jsem nahlédla kousek za oponu a uvědomila si, že odehrát tak monstrózní turné, není žádná legrace ani když mají kluci prvotřídní servis a nic moc sami nemusí vymýšlet. (13.04.2014)

Když vezmu This Is Us z dokumentárního hlediska, tak je to spíše takový jalový průměr. Některé scény se vydařily (střihy ze světa), jiné byly spíše na facku (filozofický večer u ohně v nasvíceném lese...), ale že by to bylo vyloženě špatné, to se říci nedá. Co se týče té hudební stránky, tvorba One Direction jde absolutně mimo mě (jejich existenci zaznamenám pouze v případě, když hostují v X Factoru nebo zase někomu čórnou britské No. 1), nicméně záběry z koncertů byly poměrně kvalitní. Je vidět, že těch pět maníků jejich život baví, mají miliony fanoušků po celém světě a už teď jako náctiletí mají na celý život vystaráno. Toš budiž jim to přáno, já bych na tohle nervy rozhodně neměl... (08.01.2014)