One Direction 3D: This Is Us

Ačkoliv mi One Direction i jejich styl hudby jsou velmi vzdálení, This is Us jako hudební dokument funguje vcelku slušně. Má jakou takous informativní hodnotu, zachovává si jemně černohumorný nadhled (fanynky), a občasné ukrutně strojené dialogy (maminky) vynahrazuje chytře vloženými "meta" scénami (neuropsycholog, Martin Scorsese). Spurlock tedy opět předvádí že jako pop-dokumentarista má rozhodně co říct, hodnotit tenhle film jako Odpad! je čisté pozérství. 55% (15.12.2013)

Nejdříve musím napsat, že fanoušek boybandu One Direction nejsem. Jejich tvorbu znám pouze o něco málo více než Bieberovu tvorbu a proto jsem v tomhle ohledu jaksi Directionovsky nezkušený. O to však musím více vyzdvihnout to, že jsem byl mile překvapen. Všude slyším jenom nadávky na film "This is Ass" a band "One Erection", že to jsou jenom buzny co neumí zpívat. Myslím že všichni kdo tohle říkají by se měli podívat na tenhle dokument, aby změnili názor. Kluci jsou nesmírně sympatičtí a vtipní a myslím že za takových dvacet let budou stejně kvalitní jako Take That. Z Harryho Stylese roste novej Robbie Williams, z Liama zase Gary Barlow. Nejsou to žádní nafoukaní pubertální parchanti jako třeba Bieber. Jsou to fajn kluci. Hodně mě překvapili s cestou do Afriky za dětmi trpícími hladomorem a výtěžek z nazpívaného cover singlu One Way or Another dali na charitativní společnost Comic Relief. Takové gesto se od mladých slavných zpěváků vidí opravdu málokdy. One Direction hudba jede sice na mainstreamu popové hudby, ale to neznamená že je hned blbá, jen je to hudba pro lidi, který o hudbě moc nepřemejšlí a nechtěj kvalitní texty nebo labužnický instrumentální pasáže typu Pink Floyd nebo Jethro Tull. Sice většinu písniček co jsem od One Direction doteďka slyšel mají pouze lehce nadprůměrnou, ale na koncertech z nich sálá hodně energie a to je důležité. Dokument má svoje kvality. Jedná se o jeden z nejpoutavějších dokumentů co jsem zatím viděl. Až někdy na strašnej střih a občasný fake-rozhovory se jedná o naprosto precizní práci. Ať už přelety mezi jednotlivými světovými zeměmi tak i následné večerní koncertování. Jediné co mi na tomhle dokumentu vadilo, byli těch statisíce uječených a ubrečených fanynek, který bych střílel kulometem. Hodnocení dávám tedy kladné a to hlavně proto, že mě dokument dokázal zaujmout, pobavit a částečně i dodat energii. Dokument o chlapcích, kteří si splnili sen a během dvou let se stali nejúspěšnějším popovým boybandem všech dob. EDIT: Například cover písně Forever Young nazpívali skvěle, dokonce se mi líbí víc než originál a song Story of My Life je jedna z nejlepších popových písní současnosti. Ti kluci mají potenciál.... větším jím větší budoucnost s menším počtem uječených pubertálních fanynek. Už to vidím jak za padsát let budou mít Reunion koncert a přijdou tam ty starý babky, který je za mlada žrali. Kdo ví, třeba tam v ten moment budu jako starej dědek stát taky. HATTERS GONNA HATE (09.12.2013)

Mnohem lepší než podobný dokument o Katy Perry, ač má dvakrát nižší hodnocení. Nehraje si to na něco, co to není. Je to poměrně realistický (nakolik dokážu posoudit) pohled do neobyčejného života skupiny kluků, kteří měli talent, štěstí a uměli to šikovně využít. Nejlepší je kontakt s šílenými fanoušky, se starými známými a s rodinou. Záběry z koncertů jsem přeskakoval. (07.12.2013)

Ano, mám ráda 1D, ale to není důvod, proč hodnotím tak, jak hodnotím. Každý alespoň trochu objektivní divák musí, po ZHLÉDNUTÍ FILMU, uznat, že "dokument" je natočen realisticky a dobře. Názor na členy skupiny ať si každý udělá sám, mně se jeví jako mladí blázniví sympatičtí talentovaní (a hezcí) kluci, kterým se splnil sen. Jejich životy vůbec nejsou tak růžové, jak je vidíme my a oni sami si uvědomují, že vše záleží na fanoušcích, a že za dobu neurčitou, dříve či později, i jejich hvězda popularity pohasne, protože nikdo nezůstane na výsluní navždy. (22.09.2013)

Když vezmu This Is Us z dokumentárního hlediska, tak je to spíše takový jalový průměr. Některé scény se vydařily (střihy ze světa), jiné byly spíše na facku (filozofický večer u ohně v nasvíceném lese...), ale že by to bylo vyloženě špatné, to se říci nedá. Co se týče té hudební stránky, tvorba One Direction jde absolutně mimo mě (jejich existenci zaznamenám pouze v případě, když hostují v X Factoru nebo zase někomu čórnou britské No. 1), nicméně záběry z koncertů byly poměrně kvalitní. Je vidět, že těch pět maníků jejich život baví, mají miliony fanoušků po celém světě a už teď jako náctiletí mají na celý život vystaráno. Toš budiž jim to přáno, já bych na tohle nervy rozhodně neměl... (08.01.2014)