T2 Trainspotting

Choose life. Choose Facebook, Twitter, Instagram and hope that someone, somewhere cares. Choose looking up old flames, wishing you'd done it all differently. And choose watching history repeat itself. Choose your future. Choose reality TV, slut shaming, revenge porn. Choose a zero-hour contract, a two hour journey to work. And choose the same for your kids, only worse, and smother the pain with an unknown dose of an unknown drug made in somebody's kitchen. And then... take a deep breath. You're an addict. So be addicted, just be addicted to something else. Choose the ones you love. Choose your future. Choose life. Postmodern Boyle cinema at its best. Existenciálne úplne iným štýlom ako prvý diel (asi ako keď vojdete do zbúraniska obľúbeného diskoklubu z mladosti a v hlave vám hrá obľúbená skladba, ktorú už nikdy nikto v tom klube nezahrá(aj preto počuť z Born Slippy len útržky)) a hlavne, obávam sa, že to bude rezonovať len u tých čo majú okolo štyridsať a podobnú dobu si v mladosti užili. Nečakajte Trainspotting 96 v 2017 ale Transmelancholy 2017. Lebo skôr než nostalgické je to melancholické a dosť sociálne. Ale stále kurwa nadupané. 10/10 (02.03.2017)

Prvý Trainspotting bol obstojný film. Návrat po xy rokoch som dopredu tušil, že nebude nijako objavný a nepomýlil som sa. Holt partia zostarla o nejaký ten rok a už to nie je taká jazda, že? Vizuálne a technická stránka ok, to si Danny Boyle vie postrážiť, ale obsahovo slabšie a k filmu sa vracať rozhodne nebudem. Myslím, že tento návrat bol celkom zbytočný a nemal asi ani vzniknúť, pretože prvé diely prekonať len tak nejde a porovnávaniu sa človek neubráni. Posledná tretina filmu dostala pre mňa nepochopiteľný dramatický ráz, ktorý vyznieval pre mňa strašne kŕčovito a sivo. A tá stopáž? Po 60 minútach pozerám na hodinky, natiahnuté ako guma v trenkách. Často krát zbytočné scény. Jediná dobrá scéna bola nevydarená fajka v posteli. Keď pozerám na tie hodnotenia tu, prípadne počúvam reakcie známych, hovorím si, že publiku asi stačí len vidieť staré známe ksichty, a je všetko ok. Keby existovalo ocenenie pre najzbytočnejší film roka, mal by ho dostať T2 Trainspotting. (09.09.2019)

"Můžu ti říct, že došlo ke konsensuálnímu na citech založenému neziskovému pohlavnímu styku." Chápu to, Simone - tvoje holka tě miluje, protože jsi její pasák. Jenže po příležitosti zase přišla zrada a já se musím přiznat, že toho vzpomínání na staré dobré feťácké časy bylo na můj vkus příliš. Já se zkrátka nikdy nesjíždím heroinem, v Edinburgu jsem nikdy nebyl a dokonce jsem ani neblogoval o svém prvním vyhonění, takže si troufnu napsat, že Trainspotting není nic pro mne. Na druhou stranu jsem zaznamenal pár vtipných scén, které za podpory letitých, přesto stále svěžích, vypalovaček měly něco do sebe. A Veronika s umělým pinďourem nakonec taky nebyla špatná, což rozhodně neznamená, že bych cítil potřebu nechat si prošťournout potrubí. (01.09.2017)

Nevím, co Danny Boyle zamýšlel s pokračováním původního Trainspottingu, ale bohužel se nezbavil nostalgie, která se protáčí všemi pokračováními všech filmů snad napříč všemi kinematografiemi po celém světě. A čím víc let je od prvního dílu, tím více nostalgická tato pokračování jsou. Trainspottingu nevyjímaje. (06.09.2017)

Asi bych měl být přísnější, ale mám pocit, že (reálně) to o moc lépe zpracovat nešlo. Dějově už to samozřejmě není taková atomovka jako předchůdce, ale v podstatě všechny ostatní jeho stěžejní devizy najdeme i zde - se svými rolemi dokonale sžité herce, Boyleovu zběsilou videoklipovou režii a správně řízný rozmanitý soundtrack, dodávající scénám kýženou atmosféru a energii. A nakonec vlastně i nějakou tu (nenásilnou) reflexi dnešní doby. Míra nostalgie, melancholie a sentimentu je na velmi snesitelné úrovni, vtipných, zábavných a silných scén nabízí T2 rozhodně nadstandardní počet (hodně z nich je kupodivu věnováno Spudovi). Určitě nelituji, že tenhle sequel vznikl. A už vůbec ne toho, že jsem ho viděl, přestože síly a filmově-historického významu svého předchůdce (podle očekávání) nedosahuje... 70 % (18.02.2017)