E.A. Poe: Podivný experiment

Film z blázince, no říkal jsem si, co mě asi bude čekat. Ale hned od úvodu mě to zaujalo, mělo to velice dobrou zápletku a v příběhu nás čekalo několik překvapení, které tomu filmu dodali na dramatičnosti. Pochválit musím i ústřední trio postav v podání Kate Beckinsale, Bena Kingsleyho a Jima Strugesse. Opravdu povedený film. (31.10.2016)

O filmech Brada Andersona se dá říci cokoliv, jedno mají však za všech okolností společné: jsou vždycky tak trochu na palici. Pro Elizu Graves to platí tuplem a se svou úžasně vychcanou pointou (nikoliv originální či chytrou) se mi snadno probourala do škatulky oblíbených guilty pleasure. Třešinkou navíc je výborné herecké obsazení a nezbytná ponurá atmosféra, která místy umně evokuje auru starých brakových cormanovek. Líbilo. (26.01.2015)

Pekný poster, dobrý a zaujímavý film, či už postavami, výpravou, kulisami, kostýmami alebo vynikajúcim hereckým obsadením. Aj "ospalo dierovská" atmosféra, ktorú mám rád mi sadla. No najväčší problém vidím v závere filmu. Nie keď sa vybalia karty na stôl, ale ešte pred tým, kde akcii chýba väčší doraz a lepšia atmosféra. Ano, aj mne to pripomínalo Prekliaty Ostrov od Scorseseho s Kingsleym! Ale len vizuálne. To práve orechové prečo je Prekliaty Ostrov taký dobrý je hlavne záhadná a napínavá atmosféra. Tu v Arche Bláznov to len vyzerá pekne, no dobre aj záhadne, ale predovšetkým a zároveň bohužiaľ, nie napínavo. 70% - 3* (18.06.2015)

To, že je E.A.Poe geniálny spisovateľ vie alebo tuší asi takmer každý, o kvalitách režiséra Brada Andersona som sa presvedčil už pri sledovaní Session 9 a že je Ben Kingsley fenomenálny herec, to je skrátka nepriestrelný fakt. Film som si tak vychutnal do poslednej minúty. Spoločensko-etické otázky, ktoré film nastoľuje sú, žiaľ, aktuálne aj dnes. Koniec koncov, všetci ľudia sú svojim spôsobom blázni. Mimochodom, jedným z producentov je Mel Gibson. (18.01.2015)

Takže tu máme tradičně výborného Kingsleyho (Cainea oproti tomu skoro nevidíme), slušně udělané prostředí a sem tam atmosféru. Přitom tvůrci až příliš střídají polohy mezi thrillerem, moralizováním a romantikou a zároveň chtějí diváka překvapovat novými zvraty a ne moc dobře to funguje. Ten závěrečný sice trochu vysvětlí, proč je hrdina ze začátku takový trouba, na druhou stranu se nehodí ke zbytku. Především toho film moc nenabídne v pohroužení se do lidské mysli, do schopnosti rozpoznat realitu a co ji člověku bere, jako je to v takovém Shutter Island a i dokonce v melodramatické Čisté duši. Nakonec jsem dospěl k názoru, že by se mi víc líbilo, kdyby se autoři vykašlali na zvraty, na thrillerovou stránku i na romantiku a postavili to čistě na dramatu pacient-doktor, realita a blud. Ale šlo to. Update: Jenom poznámka k tomu, co tu vidím v komentářích. Lidi, s Poem to nemá společného prakticky nic. Snad už jste trochu poučení diváci, abyste věděli, že známé jméno je v Hollywoodských adaptacích obvykle jen značka. Poeova povídka Metoda doktora Téra a profesora Péra má asi deset stran a je to mnohem víc komediální/satirický příběh než co jiného. (23.01.2015)