Flákač

Hrozne moc divný film, takpovediac sfilmované premostenie. V podstate o ničom. A dala by sa o ňom napísať kniha. Neviem odhadnúť komu by to sadlo; rozhodne nejde o klasickú filmárčinu, nejde ani o klasického Linklatera, aspoň nie z pohľadu dneška. Ale predsa, skúste si pozrieť Boyhood a potom Slackera. Svet je stále rovnako veľký, malý; ľudia rovnako nudní, hlúpi, alebo obyčajní. A aj tak je každé ráno iné (03.10.2014)

Takovej nezávislej film s hromadou postav, který kecaj o kravinách. Ze začátku mi to přišlo docela zajímavý, ale ke konci jsem se už dost nudil. Ale dá se to přežít. 40% P.S. Mam pocit, že těch "1001 filmů, který musíte vidět, než chcípnete" vybíral nějakej pošuk. Klidně bych chcípnul i bez toho, abych tohle viděl. (15.11.2009)

Starý a velmi nezávislý film Richarda Linklatera z roku 1991, který nemá děj a jen sledujeme různé lůzry z texaského Austinu, jak se baví o konspiračních teoriích, Madonnině vaginálním výtěru,.... a všechno další už jsem zapomněl, takže to musely být opravdu píčoviny. Poznámka: už jsem si úplně odvykl koukat v kině na analogový film s hrubým zrnem a nečistotami, což v kombinaci s nekvalitní lacinou kamerou, obrovským plátnem Velkého sálu a čtvrtou řadou, kde jsem seděl, vytvořilo neuvěřitelně hnusný a vyblitý obraz, což se k tomuto filmu skvěle hodilo. (16.08.2018)

Slacker je rozhodně zásadní indie dílo raných devadesátých let, které stojí po boku Clerks od Kevina Smithe. To, díky čemuž se ti nejlepší nezavíslí tvůrci nejčastěji prosadilí, je neotřelý nápad – a právě ten měl Richard Linklater. Ono natočit film bez příběhu, který bude lidi bavit, není snadný úkol – jemu se to ale povedlo. Zmobilizoval své kamarády a známé a natočil s nimi tohle low budget dílo, které se dnes zaslouženě pyšní statusem kultovní. Další krásný příklad toho, že talent se dokáže prosadit i bez velkého rozpočtu a stačí mu k tomu neuvěřitelně směšný budget $23,000 – prostě za málo peněz hodně muziky. Slacker začíná pěkně zostra naprosto geniální scénkou, ve které si ústřední postavu ukecaného týpka zahrál právě sám režisér, jenž nakopl celý ten koncept putovní kamery sledující malé útržky ze života náhodně se potkávajících lidí. Slacker má přesně ten lahodný indie feeling filmů z raných devadesátých let – stejně jako již zmínění Clerks anebo Reservoir Dogs od Quentina Tarantina. Film tedy stojí čistě a pouze na vypiplaných dialozích, které jsou zdánlivě o hovně, ale skrývají toho v sobě mnohem víc. Nejedná se však jen o čistou komedii, ta se ve filmu mísí i s dramatem či různými experimentálními postupy, které se více projevují v druhé polovině. Slacker je zcela ojedinělý film, který dostal Richarda Linklatera na filmovou mapu světa zcela zaslouženě. Po skončení filmu věnujte pozornost i titulkům, které ukazují trefná pojmenování jednotlivých postav, což mi přišlo jako super tečka na závěr. BTW: Been on the Moon Since the 50's guy by zasloužil vlastní film! (02.07.2018)

Raný Linklater meets raný Jarmusch and raný Kaurismäki. Postavy chodí městem, někde se občas zastaví a něco s někým prohodí. Každý z těchhle tří velikánů nezávislého filmu takové filmy točí, nebo minimálně točil a každé z nich mají něco do sebe a v sobě něco z jejich tvůrce. Linklater v rozhovorech mísí polohu dementního tlachaní o ničem a o všem (trochu Kevin Smith style), aby občas zabrousil k té své typičtější intelektuálnější poloze. Zvolený princip observace bez jakékoliv hlavní postavy funguje překvapivě dobře, ale přiznám se, že taková půlhodina by za mě Slackerovi slušela víc. V druhé půlce jsem se už totiž trochu nudil. 5/10 (14.07.2018)