Osmý smysl

Zpočátku si mě seriál získal, téma mi přišlo velmi zajímavé a slibovalo skvělý zážitek, postupně však vycházelo najevo, že nepatřím do cílové skupiny, na kterou tvůrci cílili. Příběh byl byl silně upozaděn a došlo na situaci, kterou znám důvěrně z většiny "kvalitních" českých komedií. U nás fičí product placement, v seriálu Sense8 šlo v první řadě o propagaci duhového hnutí. Mně to vadilo. Nejsem homofob, ať si každý žije svůj život tak, jak se mu/ jí to líbí, nejsem ani proti manželství gayů a lesbiček, nemám nic ani proti změnám pohlaví (když to nevadí zúčastněným, proč by to mělo vadit mně?), ale strašně mi vadí, když se stávám cílem cílené propagandy a když se tvůrci rozhodnou osekat příběh, aby si mohli pro své potěšení natočit soft porno (naštěstí jen místy). Myslím, že tohle byla zbytečně promarněná příležitost, protože ten nápad měl slušný potenciál. (08.02.2019)

Wachanda s bráškou se také chtěl( no a tady mi to někdo vysvětlete, jak pravopis zohledňuje transky ....jestli jako trvrdý nebo vyměklý)přiživí na seriálové revoluci. Lubrikantem zajebanej robertek dobrej seriál nedělá. Je to zdlouhavý a neskutečně zamotaný, tak až vás to sere. Tohle je letošní druhej extrémně přehodnocenej Netflixu projekt roku. Dardebila jsem vydřel, alespoň tři díly. Tady mě krom Doo-ny neoslovil ani scénář, ani soundtrack. A ta uprchlická angličtina je vážně trapas. (14.06.2015)

Nečekaná bomba roku. Od úžasných úvodních titulků (hlavně jejich první polovina s pohledem na světové metropole), skvělého nápadu provázanosti postav a následné interakce, po výborné herecké výkony a brilantní scénář i režii, jež vás nutí shlédnout seriál během jednoho či dvou dnů. Dokonalou třešničkou na dortu je hudební scéna z konce čtvrtého dílu a začátek pátého, kde Lito zažívá "změny nálad". (06.09.2015)

1. série - 80% - Dlouho mě odrazoval pocit, že jde v prvním i druhém plánu o mírumilovné poselství a že se ničeho dějově světoborného nedočkám. Ale s postupujícím časem a s čím dál důkladnější choreografií akčních či milostných scén se intenzita zvýšila natolik, že svým nejoblíbenějším charakterům (Riley, Wolfgang) držím pěsti až křečovitě. A ono poselství si mě v nabitém finále získalo v plné míře a snad ještě víc. Pro škarohlídy nesledovatelné, pro otevřenější jedince ale klidně potenciální číslo 1. Happy F*cking New Year - 100% - Vrchol. Společně s finále první sezóny definitivní důkaz, že za Sense8 se skrývá nápad vpravdě geniální. Je jedno, jestli se prohlubuje příběhová mytologie plná téměř nadpozemských pravd, nebo můžu obdivovat střihově čím dál náročnější akci či intenzivní clusterfuck. Tenhle novoroční dárek byl pokladem pro fanoušky a jeho jedinou vadou tak bylo to, že jeho maximální úroveň už seriál nepřekonal. 2. série - 90% - Kvalitativně vyrovnanější, výpravou i počtem postav rozmáchlejší a i díky tomu, že můžu být od samého začátku na stejné vlně jako cluster, tak i o krok lepší. Logicky ne každá linka může svou intenzitou a vážností soupeřit s bojem proti hlavnímu nepříteli nebo s Wolfgangovými akčními výstupy, ale zprvu poněkud nevyužití jako Sun nebo Lito se tentokrát derou na čelo oblíbenosti. Velká škoda onoho zaříznutí od samotné netflixácké stáje. Jakkoli závěrečný film mohl odpovědět (a také odpověděl) na všechny důležité otázky, ten rozmach mířený na řádku sezon dopředu je patrný. Amor Vincit Omnia - 80% - I vzhledem k vražedné délce trochu nevyrovnané, ale vzhledem ke konečným dojmům vše odpuštěno. Polovina linek a zvratů je čistým fan servicem, ta druhá zase menší tvůrčí onanií a zkouškou diváka z toho, co všechno ještě dokáže v jediné "epizodě" snést natěsnané na sobě. Vzhledem k tomu, jak potřebně mírumilovný ale celý Sense8 je, akceptuji i to, co by mi v jiném počinu mohlo vadit. Takhle bezelstně láskyplný seriál je totiž potřeba a v každé době také potřeba bude. Láska je všechno. Smiřte se s tím. (17.07.2019)

The Wachowskis a kol. přicházejí se skvělým nápadem a ani špetkou ponětí, jak jej využít. Je to skvěle zahrané, ještě lépe zrežírované a brilantně sestříhané, ale bohužel úplně prázdné - respektive vše je řečeno v prvním díle a pak se to pouze 11x zopakuje. Všech 8 hlavních (a možná ještě více některé vedlejší) postav je dostatečně zajímavých, aby bavily svými jednotlivými příběhy, jakékoli propojení probíhá ale pouze v detailech (z 99 % se postavy navzájem zastupují v boji) a nemá nejmenší vliv na celkový/společný příběh - který vlastně neexistuje. Ano, měl to být radši film. A mělo to mít pointu. Přesto se na ty malé příběhy téhle osmičky podívám docela rád i ve druhé sérii. PS: Je nesmírně zábavné sledovat, jak Wachowskis podrážejí nohy sami/y sobě v zarputilé snaze udělat z příběhu (kterému je to tak trochu jedno) jednu velkou LBGT pride. Pokud už to mají zapotřebí, proč ten aspekt nevezmou vážně, přemýšlivě a do hloubky? Proč se naopak dopouštějí ještě hrubějších zjednodušení a stereotypizací než jacíkoli názoroví soupeři, s nimiž se snaží polemizovat? A proč v celém tom jejich úžasném multipohlavním ráji nakonec vítězí archetypální role patriarchálního systému (namátkou: muž - otec / ochránce / mstitel, žena - matka a ošetřovatelka) a do centra všeho dění je postaven čistě "klasický" heterosexuální pár? PPS: Podepisuji se též pod komentář Davies182. (13.07.2016)