Ulice v Palermu

Ulice v Palermu. Předloha - Emma Dante. Scénář - Emma Dante. Režie - Emma Dante. Nakonec Emma Dante i v hlavní roli (nepovedeného) filmu - za volantem (nepovedeného) auta. K o m e d i e ? Ani omylem. Ale abych nebyl obviňován z misogynie, nezbývá mi, než parafrázovat jeden z Milošových nejnovějších bonmotů: Špatně o filmu mluvit nechci a dobře o něm mluvit nemohu. (01.11.2023)

Další z řady současných prázdných artů. Začne to dost zajímavě, námět mě dostatečně navnadil na vše následující, ale docela brzy mě tohle menší nadšení opustilo, jelikož se to nevydalo ani směrem psychologického dramatu, ani podobenství z toho nebylo (a přitom to by z toho mohlo jednoduše, stačilo jen chtít), jenom plytký jednoduchý příběh, který pak nějak skončí a aby se neřeklo, pokusí se mít poslední záběr alegorický, ale jeho myšlenka je v souvislosti s viděným dějem natolik nesmyslná a mimo, že je spíš k smíchu. Ani si to nehraje na nic víc, prostě to jen předloží souboj dvou žen o to, která bude víc neústupná a diváci ať si v tom najdou co chtějí, i když to ani nedá žádným hlubším myšlenkám prostor. Dokonce ani moje oblíbená Alba Rohrwacher si tu pořádně nezahraje. Přitom tam toho bylo tolik co rozehrát - proč ani jedna neustupuje, víc se pitvat v těch nahnutých rodinných vztazích, říct o lesbickém páru cokoli dalšího, než jen to, že jsou lesbický pár... Hrozně laxní film, který není lepší ani ve formě, takže jedinými jeho klady je úvod, potenciálně zajímavý nápad, herecké výkony obou hlavních ženských postav a "fantasy" scéna, která jediná funguje a má nějakou hloubku. Slabé 2* (20.05.2023)

Mnoho povyku pro nic. A přece z tohoto snímku lze vykřičet maximum. Město Palermo, tady jde vždycky jen o čest, neústupnost a nekopromisní rivalitu. V tomto případě platí rčení: Padni komu padni, horká sicilská krev vždycky zvítězí. A musím vyzdvihnout ten vskutku alegorický závěr. Asi právě proto mě touha tuto zemi navštívit nepřešla. (30.12.2022)

Tenhle film je přesně pro mě, co by nevěřícího Tomáše. Ulice v Palermu se totiž popiskem tváří na super konverzačku, ale už kamarád Enšpígl tady upozorňoval na to, že to není přesně to, co od toho čekal. Já jsem mu to samozřejmě nevěřil a film si pustil. Začátek na hřbitově, artové záběry, hned z kraje bylo patrné, že tohle nebude úplně ten top film, co bych předpokládal. Navíc ta šířka ulice...já bych spíš tipoval, že Italové se tady chtě nechtě museli zhádat. Mají to v povaze. A teď je otázka, jestli chcete koukat na to, jak tu Italové na sebe řvou. Přijde mi, že čím víc na jih Itálie, tím víc Italové řvou. (24.12.2021)

Po cca patnáctiminutové prologu (kdo je kdo) pak cca dějiny lidstva zdrcnuté do jedné hodiny filmu. Ve finále trochu intimity a konec, kdy se povedlo autorům smíchat závěry z Hoří má panenko, Krysaře, Noci oživlých mrtvol, a Romance čumilů. (zajímavé , že spor začne v uličce úzké tak , že kolem šprajcnutých aut lze sotva prolést , ale končíme na ,,bulváru" kde by se mohli vyhnout třeba i autobusy, - ovšem to už o nějaké vyhýbaní se dávno nejde....., tak jako v jiné italské /sardinské/ skopičině ,Muž,který koupil měsíc´, viz. úvodní scéna - pán v multikáře vs. osel uprostřed rozlehlé pláně) (29.04.2022)