Pěstuj si pravačku

Tenhle film jsem ani s vypětím všech sil nedokoukal, takže hvězdičky dávat nebudu... Asi po 20 minutách sledování jsem se tak nudil, že jsem u toho začal dělat něco jinýho a jen občas jsem se mrknul, jestli se něco změnilo, ale bohužel tam bylo pořád stejný blábolení... Nakonec jsem to po hodině vypnul úplně. Takže nehodnotím, ale to, že jsem to nevydržel, o mnohém svědčí... (04.01.2007)

Poskládej si svůj vlastní film. Naneštěstí (?) nedává Godard divákovi absolutní svobodu (divák je stále limitován obsahem obrazu), ale ani manuál, odkud s rekonfigurací začít, tip čeho se chytit, aby z chaosu vyvstal alespoň jakýs takýs řád. Výsledek: prázdnota a bloudění (křeč); tázaní se, zda se múza minula s Godardem či s Vámi. 1* za přemýšlení nad tématem výkonnosti vlastní imaginace, 1* z úcty ke Godardovi (tohle byl bohužel první film, který jsem viděl po jeho smrti, a to v rámci piety, rozloučení; inu, ne vždy se výběr filmu povede). 35 % (19.10.2022)

David Lynch a Jean-Luc Godard mají jedno společný - užívají symboliku, nad níž se má divák zamyslet, podle který se má ve filmu zorientovat a utvořit si tak podle ní příběh, ovšem zatímco Lynch svou symbolikou baví, Godard tou svou naopak nudí, a touto "metodou" nás má popostrčit k pochopení filmu. Ale děkuji, nechci. (11.09.2008)

Keď som tento film pozeral, tak zhruba v dvoch tretinách nám vypadol v baráku signál. Možno to bol osud, lebo to, čo som dovtedy videl, mi nedávalo žiaden zmysel a nemám ani v pláne to niekedy zistiť. Nechápem, kto mu to financoval a čo očakával od diváckych reakcií. Oficiálny text distribútora v niektorých tunajších obsahoch sa snaží vysvetlovať posolstvo filmu, ako keby tušil, že naňho nikto sám nepríde. (15.01.2013)

>Vtipná< intelektuálština čili lehce extravagantní taškařice, ryzí Godardovo >popmoderní< dílko i jako odraz a odkaz doby pro godardovské fanoušky a godardově pokročilé... A nakonec stejně - (lehká citace z filmu) - "...to co vytrskne, je odkaz pradávných dob..."... Tak co s tím... ;-) . . . Poeticko-hravá koláž jako vtipná záplata pro intelektuálovo velmi nudné pozdně večerní soiré... Netvrdím, že já osobně jsem se nějak hlubokooduševněle bavil, leč shlédl jsem si tenhle kousek se zájmem a s vědomím, že tenhle J.L.G. (na rozdíl od všelijakých těch pseudoumělců následovníků epigonů) věděl co, proč a jak to dělá a zaplaťduch to dělal po svém dobře. A tak ponejvíce mě nakonec upřimně řečeno sralo při uvedení tohoto filmku v naší >veřejnoprávní< to čétvcháčkovské připosrané překládání slova "merde" jako "do prčic" - a to prosím doprdele hned několikrát! Pouze jednou v závěru objevilo se v titulcích ono poetické "hovno"! . . . Takže mistrovi čtyři hvězdy potměšilé - a jedno lejno těm, co rádi si mažou hovno kolem huby, mluví přitom o kopru a mají pocit, že to nesmrdí... - - - P.S. A nesnažte se děcka furt všechno >chápat< ! Stejně akorát tak nepochopíte, proč to pro vás nepochopitelné a vámi nepochopené i vámi neuchopitelné a pro vás neuchopené jste schopni pochopit a uchopit až po určitém vzchopení se proti své vlastní neschopnosti chápat. Chápete?... ;o) - - - - - (Poprvé viděno 11.12.2006 na ČT, komentář napsán rovnou tehdy jako (asi?) devátý - a lehce doplněn a přepsán při druhém sledování na ČT2 - 11.9.2008) (11.12.2006)