Jak jsme hráli čáru

Každý mám právo na ohlédnutí a zpracování svých dějin. Ano, filmů o dobách minulých bylo natočeno mnoho. Ale těch slovenských zase tolik není. Nesrovnávám ani s filmy, ani s předlohou, dokonce ani s předchosími filmy Juraje Nvoty. S komentářem jsem čekala, až uvidím i slovenskou verzi, kterou tímto všem doporučuji. První část příběhu se odvíjí v pomalém tempu, To podstatné přijde až v poslední třetině. Silné okamžiky, které dají smysl prvním dvěma třetinám. Pátou hvězdičku přidávám, protože tak nízké hodnocení si tento film nezaslouží. Ťažké su lúčenia, ťažké su návraty, keď nemáš kam. (03.01.2016)

To co Češi provedli s tímhle filmem je šílenost. Co to bylo za dabing a dialogy? Nejvíc jsem to nemohl překousnout u Libušky, co dabovala sama sebe. A teď k samotnému filmu: Pokud nečekáte druhou Obecnou školu, dostanete na dnešní poměry vcelku hezký film. Je to poměrně celé o vylomeninách malých uličníků, ale tak nějak to má své kouzlo. Závěr byl parádní. Určitě tedy tenhle film zkuste. (29.05.2016)

Dětská nevinnost a krutost. Někdy se střetnou, někdy bojují bok po boku.. Dají se tomu vytknout dramaturgické přešlapy a s tím související potíže s kompaktností a hloubkou vyprávění, ale na dětskou optiku, co někdy zpětně bere i to hořké se sladkou příchutí, jde svést kdeco. Tu čtvrtou hvězdu v mých očích zajistil „kachyňovský“ konec, kdy se pod patronací pána Lasici vyprofilovalo, jakým požehnáním je mít „starého otca“, který vám něco předá a vyjma klobouku to nejsou hmotné statky.. (25.01.2024)

Kiny to prošumělo, ale uvedení v televizi bylo hodně fajn. Milan Lasica a Libuše Šafránková v rolích prarodičů perfektní a Ondřej Vetchý taktéž nezklamal. Příjemné retro s pár tragickými momenty, ovšem nekončí se tak fatálně jako třeba Pelíšky nebo Rebelové. O to víc je Čára lepší než oba zmíněné filmy. (29.05.2016)

ČT1 HD - No teda, řeknu vám, že toto bylo zklamání. V prvé řadě lituji, že jsem si film nepustil v originálním slovenském znění. Protože český dabing byla jedna velká s**čka. To se krajně nepovedlo a celý film pak působil, jakoby herci své repliky namlouvali někde doma v obýváku při šťourání v nose, zkrátka veškeré emoce pryč. Co se dějové části týče, ani nevím, co k tomu říct. Já byl prostě po celých 90 minut tak konsternován tím dementním dabingem, že jsem téměř nic jiného nevnímal. Jediné, co mi utkvělo v paměti, byl ten "pomalý" kluk, kterému se vysmívali. Jdu to tedy rozdýchat a tak za rok až dva si to pustím znovu, ale tentokrát .... víme, ne? Prozatím umouněných 60%. (01.06.2016)