Fakjů pane učiteli

Úlet! To je asi to první, co mě napadne v souvislosti s touto komedií. Na rozdíl od některých zdejších uživatelů, kteří mají hrůzu ze spojení "německá komedie", já jsem se tohoto spojení nebál, protože v minulosti už jsem pár dobrých německých komedií viděl a už jsem takovému filmu i pět hvězd udělil (týká se to např. filmu Kohout na víně), ale to bylo v TV. Nikdy by mě nenapadlo, že uvidím nějakou dobrou německou komedii i v kině. Ale právě proto, že jsem to chtěl zkusit, vsadil jsem svůj čas a své peníze na tuto jedinou kartu jménem "Fakjů pane učiteli". A ono to vyšlo. Od začátku do konce jsem se tlemil jak nějaký opožděný puberťák, protože to prostě mělo hlavu a patu, humor byl leckdy chytrý a geniální a řadu scén si budu pamatovat snad až do smrti. Geniální byla především paní ředitelka čichající lepidlo. Stačilo vidět její výraz v obličeji a už jsem se tlemil, navíc při závěrečné scéně s maturitním vysvědčením jsem se tlemil celou dobu, to bylo prostě geniální. Abych to shrnul. Film plný sympatických herců, snadno pochopitelného děje, a celé to navíc bylo úžasně barevné a pohodové. Zkrátka jsem si z kina odnesl perfektní zážitek a film mi hodně pozitivně ovlivnil celý zbytek soboty tak, že jsem se musel pořád potutelně usmívat, i když už film dávno skončil. I za to, ale nejen za to, uděluji pět hvězd, a hrdě prohlašuji, že tohle za můj čas i za moje peníze stálo. (22.09.2014)

Jakmile vidím stoprocentně pozitivní komedii, musím s hodnocením nahoru. A nebudu se tajit tím, že tady za to může Elyas M'Barek, kterej hraje přesně tu postavu, co si musí oblíbit úplně každej. Dokonce i ty uťáplý, jako třeba zrovna Karoline Herfurth, která se tady taky předvedla a bylo mi hned několikrát radostí na ní koukat. V rámci komedií si tak myslím, že tahle bude u mě hodně vysoko. Ty dvě hodiny bych klidně zopakoval i do příště hned několikrát. Tak pozitivní náladu jsem v komedii dlouho neviděl. (28.11.2014)

Sagvan Tofi hledá poklad pod tělocvičnou, aby nakonec zjistil, že jeden má v učitelském sboru a druhý ve třídě delikventů, jejichž mravní zlepšení sjedná rychleji než Sidney Poitier.. Afektovaná komedie ze školního prostředí, která jede podle zavedených osnov a to včetně romantické linie či srdceryvné nápravy jedinců na scestí. Koutek mi cukl třikrát, z toho dvakrát to byl tik, takže na tom, že „Dobrá německá komedie“ je stejný oxymoron jako „mrtvé milenky cit“, nadále trvám. Vím, že srovnávám nesrovnatelné, doba je jiná a blá blá blá, ale postavím-li Cestu do hlubin študákovy duše vedle Panu učiteli s fakjů, vidím elegantní distingovanou dámu vedle vulgární zmalované šlapky.. (01.07.2015)

Nemci to šmrncli hollywoodom, z ktorého si zobrali ten lepší príklad a prekvapenie je na svete. Jednoduchý námet, ktorého obmena tu bola už nespočetne veľakrát slávi úspech. Samozrejme ten by sa nedostavil bez podarenej ústrednej dvojice a najmä množstva a množstva vedľajších postáv, vďaka ktorým film nenudí, charaktery sú rôznorodé, fungujú a tak nieje núdza o nápady a dôvtip. Zo začiatku to trošku smrdelo kameňákovským prívalom vtipov, potom sa však k slovu dostal aj scenár a situačná komika zabodovala. Naozaj to celé skvelo fungovalo a počas celého filmu som si neuvedomil, že pozerám film z krajiny steeloviek a horských doktorov. 80%. (02.06.2015)

V německém kině jsem viděl upoutávku na tuto komedii s velmi úsměvným názvem, a jelikož se zdála být na první pohled něčím lepším a smysluplnějším než (Kluci/)Holky to chtěj taky 2, tak jsem se rozhodl ji zhlédnout. A ve výsledku jsem byl celkem spokojený. Vtipy jsou opravdu vtipné, nikoli nechutné, Karoline Herfurth mám rád a Katja Riemann byla coby paní ředitelka správně potrhlá. Postava Elyase M´Barka si nebere servítky a srovnává všechny delikventní a pošahané studenty se zemí. Zkrátka sympaticky natočená oddychovka, která se perfektně hodí na volný večer a oživuje komediální žánr díky vytříbenému humoru, slovníku a celkovému nápadu, plus obsahuje super soundtrack. (24.11.2013)