Pestrobarvec petrklíčový

Můžete někoho utlačovat tím, že chcete, aby vás trápil? Bizarní odpověď najdete v The Duke of Burgundy. A taky tam najdete skvělé výtvarné momenty, skvělou hudbu a jednu skvělou scénu s pořizováním postele, ale jinak nic. Umění pro umění, které zaujme vizuální stránkou, ale příběh mu schází. Rozesměje a zaujme, ale hádám, že v hlavě nezůstane. (16.04.2015)

Vzťahový minifilm o dvoch ženách, ktoré sú v zaujímavom zväzku a jedna potrebuje pre naplnenie svojich sexuálnych túžob niečo zažívať a druhá to pre ňu robí, aj keď ju to asi veľmi nebaví. Minifilmom som to nazval pre obmedzenie na jednu tému a iba veľmi malé množstvo hercov a aj keď sú vo filme nejaký iný herci tak by tam vlastne ani nemuseli teoreticky byť. Chybou tohto filmu je, že čím je dlhší tým viac začne nudiť. Začiatok je fajn je tam niečo nové, nová téma, nové prostredie atď, ale následne už je to potom stále o tom istom. Chápem takýto vzťah môže existovať aj v réalnom živote, ale ja sa pýtam čo je vlastne tu na tomto príbehu zaujímavé, alebo je tam niečo šokujúce? No možno o veľa rokov dozadu, ale teraz je doba internetu a v tomto filme ma absolútne nič nešokovalo. Film The Duke of Burgundy nemá absolútne žiadnu gradáciu deja, žiadne super vyvrcholenie a keď vidíte prvú pol hodinu ako by ste videli celý film. Hej no hrajú tam dve ženušky, ale aj keby tam hrali dvaja astronauti je mi to jedno pokiaľ tam nie je invencia a artové pojatie musí film skvalitniť tak aby sme si pri jeho pozeraní povedali WAU a nie no dajme tam nejaké zaujímavé scény na motýľov. K filmu som bol ako vidím trocha kritický, ale 3 hviezdy si zaslúžil. (31.10.2016)

Je skvělé, že ony role, jež na sebe někdy více než méně dobrovolně a někdy zase více než méně nedobrovolně bereme pro potěšení partnerovo i své, nejsou povětšinou tak jasně vymezeny, aspoň se je nač koukat. Ležet jen po celou stopáž Evelyn v truhle, divák jako já by se navzdory podmanivé a smyslné atmosféře nudil, naštěstí si Cynthie pěstuje neopětovanou zálibu v sběru motýlů a já mohu opovrhovat. Čím? Tím falešným pocitem, jež byl nabyt, že si k sobě našly cestu, totiž že jsou absolutně zharmonizovaný skrz poslušnost jedné vůči druhé, hlavně však tou po mém skromném soudu tou nejhloupější formou vyjádření lásky, to jest tím, že si nakrásně řeknu, že já a jen já nejlépe vím, co znamená a milovat a obětovat a miluji a obětuji ze všech sil, tedy je vše, jak má být a ideálnější to být nemůže. Vážně, Evelyn jsi husa. Jsi ještě větší hlupák než já, a to už je co říct, to mi věř! No nic, nerad bych se dostal někde, kde jsem se dostat nechtěl. Už tak jsem se dosti vzdálil a vlastně nekomentuji film v celku, jako spíš chování jedné z postav, navíc dosti osobitě. Věřím však, že náhodnému čtenáři, kterýžto má s daným dílem zkušenost, a snad nejen jemu, je můj text s to něco říci a že jsem jej nesepisoval zbytečně. 75% (13.08.2015)

"Lišaj, lišaj, lišaj... slova v bedně lítaj. Můry vášně submisivní, vržou křídly, slzy roní." Ha! Copak nám to filmem poletuje? Promovaný entomolog i certifikovaný sadista by radostí skákali metr dvacet, jak koníci luční. Je to on! Pestrobarvec petrklíčový, latinsky Hamearis lucina, lidově zvaný Masochfrajtr lesbolizný. Krásný exemplář. S křídly hebkými jak silonky na nohou zbožňované paní a s nezbedným něžným sosáčkem. Co nám o motýlkovi říká teta Wiki? "Pestrobarvec obývá teplá a vlhká stanoviště, zejména křovinaté louky, lesní mýtiny a horké klíny." Taky bedny, obývá...  Ovšem echtovní subinka, dominantně sekýrující svou "paní" (co všechno zahrála blbě), to jsem ještě nezažil. Ta byla! Na pěkných pár facek [sic! :-)]. Zhodnocení filmu: Okřídlená, byť pomalá až unylá bajka o můrách v lidech, s ponaučením, že základem každého zdravě úchylného vztahu je komunikace. Entomologii, lyrice, mazlení a (z)dravé submisivitě zdar! (26.08.2022)

The Duke of Burgundy je neo-goticky-esteticky dokonalá, jemne erotická dráma ktorá je podliata v marináde gialla. Práve takáto kombinácia je pre mňa filmová, gurmánska lahôdka. Anglický režisér Peter Strickland sa dokáže s vizuálnou a zvukovou stopou pohrať tak zapálene, že je vlastne jedno.. alebo skôr v záberoch vyslovene prekáža nejaký príbeh alebo postup deja. Je to vec ktorá robí s gialla (čo je vlastne subžáner Talianskeho kriminálneho thrilleru) umelecky nesmierne hodnotné dielo, hoci tu absentuje hocijaká substancia tohoto, mnou veľmi ceneného, žánru, dôraz na estetiku interiérov a exteriérov sa nedá zaprieť . Tak ako tento režisér skvele skombinoval tirto prvky vo svojom minulej snímke Berberian Sound Studio tuto nezaostáva vôbec za ničím. Celý čas sledujeme vyvíjajúc sa vzťah medzi dvoma zrelšími ženami. Jedna pani domu, pravdepodobne na nejakom grófskom sídle, a druhá je slúžka. Medzi nepríjemnou a krutou vlastníčkou sídla a slúžkou po čase vznikne veľmi silné sexuálne puto plné zvrátených úchyliek v podobe trestov, ale nemôžem povedať, že by išlo o vulgárne scénky. Čo je však najzaujímavejšie je to, že ich vzťah vôbec neovplyvnil ich formálne sociálne role. tresty, poslušnosť a arogantnosť medzi vzťahom slúžky a šéfky hrali ako nejakú fetišistickú úchylku. Bolo to také De Sadovsko zmyselné. Podľa mňa rozhodne nejde o nejaký sexploitation. K dokonalosti mi chýbalo málo ale predsa... Scenáristicky mi to neprišlo také pestré. Sledovať postaršie panie ako sa objímajú 1 a pol hodiny je síce pekné ale čakal som troška viac. (28.04.2015)