Mafie vraždí jenom v létě

Ze začátku jsem byl z tohoto filmu takovej nejistej. První půlka byla vyprávění z pohledu dítěte, která byla fajn, ale těch legračních záběrů tam také nebylo úplně moc. Hrozně se mně ale třeba líbilo, jak ten malej kluk měl to obrovský nadšení pro toho politika, že si ho lepil i na záchod. To bylo dobrý. Naštěstí, když už mě to dětství trošku začalo nudit, najednou se film překlopil do své druhé půlky a ta pro změnu vyprávěla příběh tohoto dítěte už v dospělosti, kde si začal hledat práci. Ta druhá půle se mi nakonec líbila o trošku více, protože v mnoha ohledech byla absurdní. Popravdě ale i ona postupně vytvořila takový ten pocit nudy, kde divákovi nezbyde, než čekat na nějaký šok, který by film zase trošku oživil. V tu ránu ale přišel závěr, kde režisér Pif vše uzavřel tak neuvěřitelně lidsky a s takovým obrovským poděkováním těm, kteří proti mafii bojovali, že jsem šel spát s obrovským nadšením z dobře ukončeného filmu, ale zároveň se smutným pocitem, co všechno za zvěř na tomto světě existuje. (17.03.2015)

„JE MAFIE NEBEZPEČNÁ?“ … „NE, TO MÁŠ JAKO SE PSY. NESMÍŠ JE PROVOKOVAT.“ /// Vyprávění Artura, kterak v Palermu, městě proslaveným mafií, přišel na svět, prožil první lásku a tak nějak vo všem, co mohlo ovlivnit jeho soužití se všudypřítomnou mafií. Dobový záběry, jména jako Carlo Alberto dalla Chiesa či Giovanni Falcone a Paolo Borsellino, fajn fórky na Giulia Andreottiho…, přirovnal bych to ke zkrácený variantě „Vyprávěj“. Vtip čekejte spíš ten politickej, a celej film je spíš taková reklama na mafiánský Palermo, která mě přes svoji pravdivou výpověď neoslovila. Možná kdybych tam žil. Nebo kdyby mě Cosa Nostra sejmula… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedeme na dovču do Palerma. 2.) Jdu po stopách bojovníků proti mafii. 3.) Thx za titule ,,Yusek“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (24.03.2015)

Nejmilejší film festivalu. Film "dle skutečných událostí" o vzestupu organizovaného zločinu v rodném městě režiséra. Film o mafii dětskýma očima. Bez množství násilí a vyprávěný specifickým humorem, kterým je obdařen neméně sympatický tvůrce (jedna z nejzábavnějších a nejzajímavějších diskuzí, co jsem na festivalu zažil). Dějová linka odehrávající se v dospělosti je možná trošku zbytečně natahovaná, ale výsledný dojem rozhodně nekazí - 90%. [49. MFF Karlovy Vary] (13.07.2014)

Pyf je podla mna rezisersky dement! Nudny pribeh, ktory nema cim zaujat, uchylarny, zas dalsia nuda a spatna podpriemerna rezia suverenne dominuju. Film nema strhujucejsi okamih, ziadne tempo. Pozerat sa na pribeh obycajnych ludi ma nudi - ako jo, jo, zivot obycajnych ludi ma zmysel, no ale ja sa obycajnosti vyhybam a mna zaujima vseobecny prehlad, a ten tvoria vlady, prezidenti, premieri, politika..... stredovek+ Staroveky Egypt? Tuna o tom nie je ani zmienka. Fakt hroza, co sa dnes toci. Proste zase nieco, comu daju 5 spuntov len vystudovane filmove teoretiky -elitari. Jo, rejzo a nabuduce natoc film o nakladani a vykladani hnoja - tiez obycajnymi ludmi samozrejme 5 % (05.03.2016)

Najlepšia komédia na EFA 2014... No osobne to určite viac považujem za vysoko kvalitnú drámu, keďže tá komediálna zložka sa tam viacmenej objavovala len čiastočne, aj to prostredníctvom čierneho humoru (niekedy až veľmi čierneho). Takže osobne som čakal niečo inšie (teda komédiu), ale možno som napokon aj rád, že film dospel k takému dramatickému stvárneniu. Pred pozretím filmu odporúčam naštudovať aspoň základy toho, čo sa dialo na Sicílii v spojitosti s Mafiou v tých 70tych, 80tych a 90tych rokoch, lebo inak prídete o veľmi mnoho súvislostí, ktoré vo filme nie sú príliš rozvinuté, a keď áno, tak len útržkovito (čo je možno jedna z najväčších nedostatkov tohto filmu). Pre obyvateľov Palerma žijúcich v týchto búrlivých rokoch prekvitania Mafie bude mať tento film určite o to väčší ohlas, a to aj vďaka mnohým autentickým záberom zakomponovaných do filmu. Mne osobne sa veľmi páčil aj formát akým to celé bolo podané - teda z pohľadu dospievajúceho chlapca Arthura, ktorý sa stal obrovským obdivovateľom Giulia Andreottiho, a zároveň svojej detskej platonickej lásky Flory. Spočiatku nepochopiteľné udalosti, ktoré sa Arthurovi premietali pred očami mu postupne dávajú čoraz väčší význam, a posledné scény pred titulkami v podobe prechádzky po Palerme boli naozaj senzitívne. (14.12.2014)