Kamera:
Erik WilsonHrají:
Nick Cave, Blixa Bargeld, Kylie Minogue, Ray Winstone, Warren Ellis, Earl Cave, Martyn P. Casey, George Vjestica, Jim SclavunosObsahy(1)
Snímek Nick Cave: 20 000 dní na Zemi je důmyslnou a lyrickou ódou opěvující lidskou tvořivost v hlavní roli s hudebníkem a kulturní ikonou Nickem Cavem. Záznam dvaceti čtyř hodin v životě rockové hvězdy přináší důvěrné zachycení procesu umělecké tvorby na pozadí kombinace reality a fikce. Celovečerním režisérským debutem navazuje dvojice vizuálních umělců Iaina Forsytha a Jane Pollardové na sedmiletou intenzivní spolupráci s Nickem Cavem. (AČFK)
(více)Videa (2)
Recenze (131)
Jednak mně nesedla zmatená koncepce dvaceti čtyř hodin v životě toho sebestředného bastarda, kterou rozhodně nebyl mapován jeho dvacátý tisící den na Zemi, ale několik dnů v jednom, druhak - na to, že mě pustil do svojí postele a koupelny, si držel až moc velký odstup... takže zbývá nepopiratelné kouzlo jeho hudby, něco krásně potemnělých myšlenek a obrovské osobní charisma. ()
Nick Cave není jen skladatel a zpěvák, ale také spisovatel a scenárista. To z tohoto dokumentu dělá zajímavou podívanou i v pasážích, kde Nick nezpívá (kterých je také většina). Až jsem dospěl k přesvědčení, že film je zajímavější, když jeho ústřední protagonista mluví, než když zpívá. Dvojice režisérů má na tom, jak hladce to všechno funguje, nepochybně také značné zásluhy, ale charisma ani básnická poetika Nicka Cavea léty evidentně neslábnou, takže nakonec je zajímavé, i když mluví o počasí. ()
Vzhledem k tomu, že o Nicku Caveovi jsem před filmem v životě neslyšel, nedošlo na to, že bych řešil fakt, že nevím, kde je ta hranice mezi skutečným a fiktivním. Dokument byl natočen celkem svižně, na druhou stranu v něm jsou i delší pasáže, většinou ty hudební (krom nich je dominantní ještě třeba rozhovor s psychologem), které však vůbec nenudí. Proces skládání písní (často líbivých a dobře otextovaných), přímo koncerty, ale i ty dialogy zaujmou, co mě ovšem iritovalo, bylo Nickovo filozofování o životních pravdách (jedno velké klišé). Avšak je fajn, že došlo i na humor, který na nedostatky nechal docela dobře zapomenout. Celkově solidní 4*. ()
Cave stárne se ctí a Forsyth s Pollardovou o tom dokázali podat báječně sugestivní zprávu. Díky moři inscenačních libůstek, mimořádně invenčnímu střihu a charismatu hlavního představitele to má atmosféru jak bejk, náhled do Caveova tvůrčího procesu a jeho úvahy o muzice jsou ohromně inspirativní pro kohokoli, kdo se do ní snaží taky fušovat… Kdyby se to v závěru nepřehnalo s tlakem na mystickou pilu a kdyby se točilo na klasický filmový materiál a ne na studený digitál, bylo to pro mě za plný počet. — Po druhém zkouknutí, duben 2017: Ale tak jasně že se dědek stylizuje a sebedojímá, jenže to pro mě není rozhodující, učarovává mi tím, jak se i v té stylizaci (možná díky ní) dokáže s upřímností dotýkat podstatných věcí, víc pravda okolo tvorby než okolo života, ale z toho, abych chtěl slyšet životní pravdy zrovna od lehce dekadentních australských bigbítových šansoniérů, už jsem přece jen vyrost. ()
Nick Cave a jeden nezapomenutelný den v jeho životě. Příjemná sonda do života stárnoucího rockera, která funguje spíše jako osbní lehce dramatické vyprávění, než běžný dokument. Podobný přístup asi nesedne každému, nicméně minimálně pro fanoušky to bude nezapomenutelná zkušenost. Skvěle natočený dokumentární snímek, který podkreslují emoce, výtečná hudba a jedna z nejzajímavějších osobností hudební scény. [85%] ()
Galerie (21)
Zajímavosti (2)
- Nick Cave a jeho synové sledují v televizi film Zjizvená tvář (1983) Briana de Palmy. (D.Moore)
Reklama