Sladkých šestnáct let

O něco syrovější než Jmenuji se Joe, místo pro optimistické věci a la láska sem nepatří. Život patnáctiletého kluka, jehož matka je ve vězení a on si myslí, že jako dealer drog může na jejím životě něco změnit, je nesmírně smutný. Autetičnost, tolik typická pro Kena Loache dělá z příběhu velmi povedenou záležitost. (08.03.2003)

Především úžasně zahraný film. S dokonalým citem pro přirozené herectví, které přes svoji pokoru dokáže vrzůst do výsostně tragických poloh, aniž by si muselo pomáhat falešným pathosem. Mladí herci ze sebe vydávají vědra autentického života. Hořký příběh drsného, ale dobrosrdečného kluka, který chce sjednotit a zaopatřit rodinu dealováním drog, je napsaný neskutečně citlivě. Na Loache je až nečekaně plný zvratů a výsostně dramatických míst. A samozřejmě je morálně neskutečně dráždivý. Během filmu jsem asi tisíckrát změnil názor na to, co z počínání postav je dobré a co zlé, v čem jim fandím a v čem ne. Zapeklitý je ten náš svět. (26.07.2012)

52. KVIFF - Kena Loache jsem do tohoto filmu potkal jenom jednou a ještě se mi do povědomí nijak závratně nezapsal. Když ale před tímto filmem přebíral Křišťálový globus, tak jsem si říkal, že to určitě bude mít nějaké opodstatnění a začal se na Sladkých šestnáct let vysloveně těšit. Jakmile ale začal film, tak se rozjel příběh dvou patnáctiletých spratků, kteří si myslí, že krádežemi změní život. Jako uznávám, místy to působilo jako taková zajímavá konverzační gansterka, která mi místy, ale i prostředím, připomínala první filmy Guye Ritchieho. U toho ale nakonec také zůstala. (05.07.2017)

Oidipus rex. Možná jen za tři hvězdy, z ryze filmařskýho hlediska, většinou bylo napětí v háji. Ale herci "amatéři" neuvěřitelně dobří, naturalismus obrovskej, Zola se tyčí v hrobě a tancuje kozáčka. Jsme to, co z nás udělala rodina, prostředí a genetický dispozice... PROČ se tohle nedá natočit u nás? (09.02.2009)

Ďalšia typická Loachova socka. Tentokrát mi, ale nejak nesadla a už moje 3* sú s miernym sebazapretím. Problém je, že podobných príbehov som už videl dosť veľa a toto ma fakt ničím nenadchlo. Autenticita na mňa pôsobilo ohrane a filmu proste niečo chýbalo. Moja 10. Loachova snímka je takto zatiaľ najslabšou v jeho filmografii a možno je práve to, že som od neho videl už ďaleko lepšie filmy tým problémom. Takže nie je to zlý film, len je to málo originálne a radšej odporúčam My Name is Joe (tématicky blízky film, ale emotívnejší a pôsobivejší). (05.07.2005)